Naposledy jsme spolu dělali rozhovor před čtyřmi lety a má první otázka tehdy zněla: Pořád platí, že v den tvého narození 15. května vždy prší? Platí to stále?
Stejně jako tehdy musím odpovědět, že platí. Nevím sice, kdo o tom rozhoduje, ani kdo to platí a čím to je, ale v tomto případě je pověrčivost namístě.
I když 15. květen zůstal stejný, život Tomáše Kluse se pořádně změnil.
Byly to krásné čtyři roky, stal jsem se manželem a následně otcem. Sečteno podtrženo - velmi, velmi šťastným člověkem.
Zeptám se schválně trošku jinak, jak změnila výhra ve Slavíku tvůj život?
Můj život nijak, změnilo se pouze nahlížení na něj.
A jak, chodí například víc hereckých nabídek?
Jsem často oslovován, ne však vždy osloven. Naposledy jsem si povídal s Honzou Svěrákem, který se svým tatínkem dal do kupy hudební pohádku Tři bratři, která bude mít premiéru letos v srpnu. Oslovilo mě to, protože šlo o krásné a bohaté na setkání.
Vždy jsi rád vyprávěl o platonických láskách, jak se to změnilo s příchodem rodiny? Je na ně ještě prostor?
S příchodem Rodiny jsem pochopil význam slova Láska. Přesahuje prostor. Pohltí a poukáže na nepatrnost času ztělesněnou například v platonických Láskách, které jsou sice krásné a inspirující, ale zároveň vnitřně destruují své „oběti“, ale Láska z podstaty destruktivní není.
Chytnu tě teď za slovo. Při našem rozhovoru jsi říkal, že jak si člověk bude myslet, že je slavný, tak se zblázní. Zbláznil ses už?
Rozhodně ano, nikoli však vinou slávy. Ta totiž neexistuje. Je to jen dojem, který vytváří propast mezi těmi, co čtou, a těmi, o nichž je psáno. Mé zcvoknutí proběhlo tak, že si myslím, že je všechno Jedno. Jsem proti propasti. A někomu to připadá divné a vidí ve mně blázna. Ale i to je jedno.
Pořád tam směřuješ?
Jo, jenom si už nemyslím, že člověk musí s moudrostí vyčkávat do stáří. Jak tak koukám na dcerku a na dospělostí nezkažené lidi vůkol, dochází mi, že moudrost je nám vrozená, jen nám to ve škole vyučujou z hlavy. Místo toho, aby v nás byl „systémem“ rozvíjen talent, který z každého z nás činí jedinečnou bytost, vytváří se na základě obecných měřítek univerzální prototyp člověka, který musí obstát v dravé a zlé společnosti. Zasévá v nás strach. Drolí tak jednotu do střípků v sebe nevěřících tvorů, kteří namísto aby tvořili, přijímají pravidla celospolečenské hry na vítěze a poražené. Upíná naši pozornost na úspěch vyjádřený hmotou a strmostí kariérního vzestupu a odvádí ji od prostého faktu, že vítězi jsme všichni, neboť jsme tady. Žijeme.
Jak tráví Tomáš Klus volné chvíle, jestli tedy nějaké má? Je prostor kromě rodiny a zpívání ještě na něco?
Mám různá období od akvaristiky po jógu. Nacházím ve všem kus sebe. Kus poznání, pro které jsem sem přišel. Ona období zpravidla končí setkáním s oborovým extrémem, jakmile ucítím, že přes akvárko nevidím na život nebo že začínám trochu věřit, že jóga a jedině jóga je cesta ke spasení, začínám končit. Šestý smysl je totiž smysl života a život je bytí v rovnováze.
Nová deska: Kdy se jí dočkáme?
Už.
Byla nahrávána v Posázaví, proč právě tam?
Protože se nám tam líbilo a múzy byly sdílné a ochotné podělit se o sebe.
Co všechno můžeš o nové desce prozradit, abychom tvé fanoušky trošku navnadili?
Nerad házím návnady (návody na život), páč si myslím, že každého cesta je jen a jen jeho volba a nikdo nemá právo hrát si na Směrovatele, zavání to pak kázáním, spouští spoušť tvořící mesiášský komplex a vyhazuje z rovnováhy. Na jedné straně se totiž objeví postava pasáčka, na druhé ovečky a já su striktně proti stádovosti mas. Pakliže někdo svou cestou narazí na můj „pohled na věc“, který se na desce snažím pojmenovat, a zasouzní, milerád budu sdílet své poznání s jeho. Pakliže něco chci a můžu, je to probudit v každém vědomí jeho–jemu vlastní jedinečnosti a přínosu pro okolí. Každý v sobě neseme velké bohatství. Jde o to, rozpoznat jej a nebát se o něj podělit. Dělením pak docílíme Celku. Jednoty.
Jaký je pro tebe rozdíl mezi klasickým koncertem a festivalem, co máš radši?
Mám rád být s lidma a hrát. Hrát si, hrát jim, hrát si s nimi a nechat je hrát, hrát si a hrát si se mnou. Spolubytí takovýmto způsobem pak stírá rozdíl mezi kulisami, v nichž se hraní odehrává.
Opět chystáš šňůru po Majálesech a festivalech – kam všude si tě lidé mohou v létě jít poslechnout?
Kam budou chtít. Možnosti k setkání jsou uvedeny na stránkách tomasklus.cz a na facebůh.com/tomasklus.
Přemýšlel jsi někdy, že bys festivaly vynechal a soustředil se jen na velké koncerty?
Přemýšlel, ale nic velkého nevymyslel.
Prý chystáš na Majálesu speciální show, můžeš nám o ní něco prozradit?
Zatím jsme ve fázi trochu hysterických příprav, protože, jak to tak bývá, nápady, které nadchnou, přicházejí za tři minuty dvanáct. Myslím však, že s velkorysostí, s níž nám vyšel vstříc Michal Šamánek, vedoucí hrdina Majálesů, se můžeme dočkat příjemného překvapení. I vy, i my. Slibovat však neumím, nechci a nemůžu, protože život je, zaplaťpánbů, dílem okamžiku.
Tomáš Klus o...
... lásce
Přesahuje prostor. Pohltí a poukáže na nepatrnost času. Láska ze své podstaty není destruktivní.
... svém bláznovství
Mé zcvoknutí proběhlo tak, že si myslím, že je všechno Jedno. Jsem proti propasti. A někomu to připadá divné a vidí ve mně blázna. Ale i to je jedno.
... moudrosti
Je nám vrozená, jen nám to ve škole vyučujou z hlavy. Místo toho, aby v nás byl „systémem“ rozvíjen talent, vytváří se na základě obecných měřítek univerzální prototyp člověka, který musí obstát v dravé a zlé společnosti.
... poznání
Pakliže něco chci a můžu, je to probudit v každém vědomí jeho–jemu vlastní jedinečnosti a přínosu pro okolí. Každý v sobě neseme velké bohatství. Jde o to, rozpoznat jej a nebát se o něj podělit. Dělením pak docílíme Celku. Jednoty.
Medailonek Tomáše Kluse
V roce 2002 získal zlatou medaili v moderním pětiboji na dorosteneckém mistrovství Evropy. Kvůli sportu, kterému se věnoval do svých osmnácti let, přesídlil do Prahy. V roce 2007 vyhrál s písní Dopis pěveckou soutěž Czechtalent ve Zlíně a od té doby jeho pěvecká kariéra stoupala vzhůru. V roce 2008 mu firma Sony BMG vydala jeho první album Cesta do záhu(d)by.
V září 2012 úspěšně ukončil studium herectví na Divadelní fakultě Akademie múzických umění (DAMU). Jako herce jej bylo možno vidět například v seriálu Hop nebo trop nebo ve filmu Šejdrem. Roli prince Jakuba si zahrál ve vánoční pohádce Tajemství staré bambitky.
V roce 2010 se stal zpěvákem roku hudebních cen Óčko a Anděl. V letech 2011 a 2012 získal stříbrného a zlatého Českého slavíka. Podporuje také charitativní projekty. O Velikonocích roku 2011 odvysílala Česká televize pořad Klus pro Kuře, kde vystoupil jako moderátor i jako jeden z interpretů.
Svou tvorbou navazuje na českou písničkářskou tradici a interpretaci neomezuje hudebními žánry. Pro jeho tvorbu je typický důraz na text a melodii, spolu s vlivy předchůdců a jeho vlastním výrazem. Ve svých textech se nebrání komentování situace ve společnosti.
V uplynulých dnech se na pultech objevila jeho nová deska Proměnamě.
Text: Richard Valoušek
