„Přes padesát hodin týdně trávím v práci, kolem dvaceti hodin se věnuju florbalu,“ vypočítává svůj harmonogram. Připočtěte si pár hodin spánku a můžete si vypočítat, kolik mu zbývá na osobní život.
„Alespoň že už nestuduju. To si ze mě někteří učitelé utahovali: Á, pan Kafka, to je milé překvapení, že se taky dostavil,“ vzpomíná bývalý student Karlovy univerzity.
Ve společnosti Ernst & Young je už přes deset let. Ve svých začátcích měl pouze částečný úvazek. „Pracovat tu naplno pro mě tehdy bylo takřka nemožné. V té době jsem už hrál v reprezentaci a studoval Karlovku,“ vysvětluje Kafka.
Ve škole však praxe z oboru nebyla vůbec na škodu. „Například na jednu ze závěrečných státních zkoušek jsem se nemusel skoro vůbec připravovat. Účetní a daňové poradenství jsem měl zmáknuté díky práci,“ popisuje vzpomínky na úspěšné ukončení svého studia.
Dodnes si rád zavzpomíná na vstup do profesního života. „Bylo to ve třeťáku. Měl jsem pocit, že mi škola dává jen teorii, vůbec jsem neměl šanci své znalosti někde aplikovat. Tak jsem zkusil inzerát společnosti Arthur Andersen.“
A i když se na pozice pro patnáct lidí hlásilo téměř šest set uchazečů, Kafka místo dostal. „Šel jsem to zkusit, nenapadlo mě, že by to mohlo vyjít,“ říká skromně. „O to větší radost z toho člověk má. Od začátku mě to bavilo, byl to pro mě nový svět. V auditu jsem se naučil spoustu věcí, ze kterých čerpám dodnes. Pro začátek kariéry to byla hodně dobrá volba,“ popisuje své prvotní zážitky.
Tomáš Kafka
Tomáš Kafka je senior manažerem v oddělení investigativní služby a řešení sporů Ernst & Young v České republice. Tomáš je absolventem oboru finance a bankovnictví Institutu ekonomických studií (IES) Univerzity Karlovy v Praze. Je certifikovaným účetním znalcem (ACCA) a členem Asociace certifikovaných vyšetřovatelů podvodů (ACFE). Florbalu se začal věnovat na střední škole. Je šestinásobný nejlepší florbalový brankář roku České republiky, s Tatranem Střešovice třináctkrát vyhrál českou ligu, v roce 2006 byl vyhlášen dokonce nejlepším brankářem na světě.
Po několika letech se jeho společnost spojila s Ernst & Young, a tak pokročilý student přešel pod nový název, který má na vizitce dodnes. „I když na dva roky jsem zkusil jinou práci,“ přiznává. „Pak jsem se souhrou náhod vrátil a nastartoval tady druhou kariéru,“ bere svou dvouletou pauzu ve společnosti s nadhledem. „Po návratu jsem se dostal do nově vznikajícího oddělení investigativních služeb a řešení sporů. Jsem tam dodnes a fakt mě to baví. Řešíme korupci, vyšetřujeme podvody. Našel jsem se v tom.“
Druhou pauzu na manažerském postu měl Kafka před rokem. „Ale nakonec to nebyla zas tak úplná pauza, v podstatě jsem pracoval na částečný úvazek,“ upřesňuje. „Chtěl jsem si za každou cenu zahrát nejlepší florbalovou soutěž světa. Tušil jsem, že už se mi krátí čas a možná mám poslední šanci,“ vzpomíná.
Proto začal kontaktovat švédské kluby. „Odezva přišla hned po světovém šampionátu ve Finsku v roce 2010,“ vypráví. „Ozval se mi Balrog, klub ze Stockholmu. Dvacátého prosince jsme začali jednat, osmadvacátého už bylo vše podepsáno a já seděl v letadle,“ popisuje bleskový přestup brankář Tatranu Střešovice.
S tímto klubem získal talentovaný florbalista už řadu mistrovských titulů. Střešovice jsou českým florbalovým suverénem, loni na podzim dokonce získaly společně s Kafkou stříbro na Poháru mistrů v konkurenci nejlepších týmů Evropy.
„Pobyt ve Švédsku mi pomohl hlavně mentálně. Poznal jsem novou kulturu, zemi, její obyvatele. Byl to úplně jiný svět, a to nejen po sportovní stránce,“ vzpomíná třiatřicetiletý manažer. Půl roku tak byl naprostým profesionálem. „Mohl jsem se soustředit jen na florbal, s vedením Ernst & Young jsem byl domluvený, že pracovat těch pár měsíců nebudu,“ říká, ale vzápětí dodává: „Jenže tam byla spousta volného času, takže to byl stejně spíš částečný úvazek, stíhal jsem do práce dělat dost věcí. K tomu jsem mezi tréninky a zápasy poznával Stockholm a místní lidi.“
Taška na trénink je u Kafkova stolu připravená téměř denně. „Když netrénuju, věnuju se hodně regeneraci. V mém věku je to už potřeba,“ vysvětluje. A jak se na něj dívají kolegové? „Nechápou, jak své dva životy dokážu skloubit,“ směje se.
Navíc v obou je velmi úspěšný. „V Ernst & Young jsem rychle postupoval, teď jsem na jedné z vysokých pozic,“ říká. O florbalovém postavení českého reprezentačního gólmana snad netřeba hovořit. „Ještě bych ale nějaký ten titul chtěl,“ dívá se optimisticky do budoucna.
To však ne úplně rádi slyší jeho nadřízení. „Pravidelně, v tříměsíčním intervalu od šéfů dostávám dotaz, jak dlouho hodlám ještě hrát,“ směje se. A jak dlouho tedy? „Letos vrcholí česká liga superfinálem, nebude žádná finálová série na čtyři vítězná utkání, ale jeden zápas o všechno. To je vrchol číslo jedna, hrát se bude v O2 areně,“ vypráví a nadechuje se k dalším. „No, ještě tam mám pár cílů. Třeba příští sezonu je světový šampionát ve Švýcarsku, tam chci jet určitě. A pokud mi bude sloužit zdraví, končit zatím nechci ani potom.“
Informace o Ernst & Young
Ernst & Young patří mezi světovou špičku v poskytování odborných poradenských služeb v oblasti auditu a daňového, transakčního a podnikového poradenství. V České republice poskytujeme služby více než čtyřem stovkám předních českých i mezinárodních společností. Naši odborníci pracují pro 20 firem z české top 30 a pro všech 5 největších bank v zemi. Více na www.ey.com
Jaké to vůbec je, trávit půlku svého života v teplákách a s maskou na hlavě se snahou chytit děravý míček a tu druhou ve vzorně vyžehleném obleku v kanceláři? „Už jsem si zvykl,“ reaguje. „I spoluhráče přešly srandičky, že už tu je zase ten elegán v obleku,“ dodává s úsměvem.
S jeho pracovní vytížeností spojenou s florbalovou kariérou se pojí řada historek. Jedna z nich se odehrála loni na podzim. „Hráli jsme Pohár mistrů v Mladé Boleslavi. Bydlel jsem s celým týmem v hotelu nedaleko od Prahy. Nečekaně jsem musel odjet na mítink s právníky a klientem. Neměl jsem s sebou nic, žádný pracovní oblek, podklady. Dorazil jsem tam v džínech a tričku. Skoro mě nepoznali,“ vzpomíná s úsměvem.
Klienti však jeho vytíženost chápou. „Dokonce se mi teď u posledních třech stalo, že jejich děti hrály florbal,“ říká. „To mi ulehčuje situaci,“ uzavírá náš rozhovor a balí si dres s maskou. „Trénink mám až večer, teď si to odnesu do kanceláře.“
