Poohlédněte se po zdrojích
Pokud obhajujete práci letos, téma už pravděpodobně nějaký ten pátek znáte. Je načase se v poli trochu zorientovat. Vyberte si pár klíčových slov, která vaše téma charakterizují, a nacpěte je do vyhledávačů katalogů fakultní, univerzitní i Národní knihovny. Tam zjistíte, jaké diplomové nebo doktorské práci se už podobnými otázkami zabývaly a najdete i bohatou literaturu k tématu. Naděje na úspěšné dokončení tím exponenciálně vzrostou. Dalšími důležitými kanály zdrojů jsou weby jako Web of Science, JSTOR nebo třeba SAGE. Jedná se o digitální databáze literatury nebo vědeckých prací, ve kterých můžete – v případě, že vaše vysoká škola má ke katalogu přístup – volně brouzdat a sosat nápady a inspiraci od vědců z celého světa.
Správný vedoucí práce je základ
Školitel se stane taťkou vaší diplomky, a ačkoli normálně platí, že rodiče si člověk nevybere, v tomto případě je to přesně naopak. Vedoucího musíte vybrat pečlivě a s rozmyslem. Podle vlastní zkušenosti můžu říct, že na svou stranu si můžete zájmem o obor a důslednou prací naklonit sebepřísnějšího kantora. Pokud ale od ostatních studentů uslyšíte, že na své diplomanty některý školitel kašle, neodpovídá na e-maily, neporadí s literaturou nebo důsledně nečte zaslané texty, můžete si být jisti, že s tím neuděláte nic ani sebevětším zápalem do psaní.
Určete si svůj cíl
Na začátku musí stát zvědavost. Ta vám pomůže definovat cíle diplomové práce. Na co chcete opravdu přijít? Před samotným začátkem psaní diplomky byste to už měli vědět. Od jednou stanoveného cíle pak při další práci nesmíte uhnout. Díky prvnímu bodu už budete vědět, jestli je vaše vytyčená meta reálně dosažitelná, jestli k ní někdo dospěl už před vámi nebo jestli vůbec někoho zajímá. S touto jasnou představou nebudete tápat v lavině textu a můžete se o ni kdykoli opřít. Samozřejmě za podmínky, že ji opravdu nebudete měnit!
Brainstormujte s přáteli
Doktor Michal Kořan z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, který zde mimo jiné vede kurz Metodologie, radí prý svým studentům docela netradiční tip do začátků s diplomkou. „Jděte na pivo se svými kamarády ze školy a zkuste jim téma své diplomové práce představit. Udělejte si takový malý brainstorming,“ radí s tím, že v té době už budete mít jasnější představu celého konceptu. „Známí mohou mít někdy opravdu zajímavé nápady,“ dodává Kořan a přidává ještě jeden malý tip – zkuste si nápady zachycovat i graficky. Kroužkujte, zvýrazňujte a kreslete šipky mezi pojmy, které spolu souvisí, vylučují se, závisí na sobě… Budete překvapeni, co z toho vyleze!
Pište, co vás napadne
Stresovat se tím, že vaše první věty nedávají smysl a vlastně vůbec nejsou k věci, nemá cenu. „Nebojte se ze začátku volného psaní,“ říká Michal Kořan. „Pište všechno, co vás napadne, klidně i s vědomím, že celý text později smažete.“ Důležité je začít a zformulovat první nápady. Bude se z nich dobře vybírat obsah budoucího akademického textu náležité úrovně.
Jeden učitel nám kdysi na vysoké říkal, že dokud u diplomky nebrečíme, nepotíme za ni náležitě krev. Nemám příliš mnoho zpráv o tom, že by nad diplomkou brečela i drsná polovička studentstva, je ale možné, že to kluci jen nechtějí přiznat. Každopádně já jsem nad diplomkou prolila slzy zhruba desetkrát a moje kamarádky mají podobné skóre. Krabice kapesníků se bude hodit, stejně jako zástup kamarádů, kterým se budete moct z nenávisti k diplomce kdykoli vypovídat. Ještě že existují sociální sítě!
Text: Eva Samšuková
