Patent na inteligenci
Historie IQ začala v roce 1912, kdy německý vědec William Stern ve své knize pojmenoval intelligenz-quotient, a to jako poměr mentálního věku k tomu reálnému, chronologickému. Nebyl ovšem první, kdo s touto myšlenkou přišel – anglický statistik Francis Galton navrhoval měření mozkových schopností již v roce 1892, ale podle dnes již směšných faktorů, jako je obvod hlavy či síla stisku paží. Psychologové Alfréd Binet a Theodore Simon přišli roku 1905 se sofistikovanější metodou, a to s psaným testem, který ovšem poukazoval pouze na mentální věk dítěte – osmileté děti tak například byly schopny vyřešit tento test určený osmiletým dětem, ale těžší varianty už ne. Tak by byl jeho mentální věk rovný tomu chronologickému. Když osmileté dítě test nevyřešilo, zkusila se jednodušší varianta a tak dále, dokud se neurčil přesný mentální věk. Na výzkum těchto vědců navázal již víše zmíněný William Stern. Patnáctiletý člověk s inteligencí na úrovni osmnáctiletého by měl tudíž IQ 120, protože 100 x 18/15 = 120. V testu jsou úlohy řešené na logickém principu. Mentální věk se odhaduje podle toho, jaké nejtěžší úlohy je schopen člověk adekvátně řešit. Nelze to ovšem aplikovat stoprocentně, protože mentální věk roste úplně jinak než ten chronologický. Proto i důchodci, kteří si dávají Rubikovy kostky k snídani, mohou v testech IQ dosáhnout nízkého skóre. Pro takové případy existuje tzv. odchylkové či deviační IQ. Nesleduje lidské úchylky, jak by se mohlo podle názvu zdát, ale úroveň rozumových schopností porovnanou s průměrem populace v daném věku. Vypočítává se speciální rovnicí.
Génius z mléka
Vědecké studie dokázaly, že děti, které matky kojily, mají v průměru o 3–8 bodů vyšší IQ než děti, které kojeny nebyly. Tento výzkum proběhl roku 2008 na McGillově univerzitě v USA. Ačkoliv se to může zdát úsměvné, dalo se předpokládat, že takovýchto výzkumů a perliček se ve spojitosti s IQ objeví jako hub po dešti. Víte třeba, že člověk, který má hodnotu IQ nad 115 může teoreticky bez problémů dělat jakoukoliv práci, protožesi ji vždy bude schopen osvojit? (výzkum univerzity v Delaware, USA)
British Medical Journal zveřejnil v roce 2010 studii, která jasně dokazuje spojitost mezi IQ a mírou sebevražd – lidé s nižším IQ jsou obecně hůře vybaveni na řešení krizových situací, a tak je u nich procento sebevražd vyšší. Utěšujete se tím, že jste alespoň chytřejšínež váš mladší sourozenec, protože se obecně ve společnosti věří, že prvorození mají větší IQ? Tak můžete přestat, protože tento oblíbený mýtus zbořila letos rozsáhlá studie univerzity v Illinois, USA.
Zajímá tě IQ? Přečíst si o něm můžeš třeba v knize Osobní IQ trenér z nakladatelství Grada, kde především najdeš více než 500 testových situací a úloh (včetně řešení), které jsou ideální přípravou na IQ test!
Logickým vyústěním bylo i vytvoření žebříčku, takového pomyslného top 10 až 100, podle toho, jak moc dlouhé listy chcete číst. Nicméně člověkem s nejvyšší prokázanou hodnotou IQ je Američan Christopher Langan. Jeho IQ dosahuje závratné hodnoty 243 bodů a za svůj život Langan pracoval mimo jiné i jako stavební dělník, rančer nebo vyhazovač v klubu. Langan vytvořil vědeckou obcí akceptovanou teorii vztahu mezi myslí a realitou, anglicky nazvanou Cognitive-Theoretic Model of the Universe. Jeho matka ho musela patrně kojit opravdu pořádně.
IQ-men
Jedince s nadstandardně vysokou hodnotou IQ, tj. horní 2 % populace (v ČR nad 130 bodů IQ) sdružuje nezisková organizace Mensa International. Její poslání je dále inteligenci rozvíjet a podporovat její využití. Mensa ČR má v současné době okolo 3 750 členů různého věku. Speciálně se také zaměřuje na děti, které různými programy a tábory podporujev jejich rozvoji.
Světové IQ
V roce 2002 zveřejnili vědci Richard Lynn a Tatu Vanhaven knížku v překladu nazvanou IQ a bohatství národů (IQ and the Wealth of Nations). Kniha byla velice kontroverzní, protože spojovala bohatství (nebo spíše chudobu) státu s nízkou hodnotou průměrného IQ v zemi. Vanhaven byl dokonce ve svém rodném Finsku nařčen z rasismu a byl vyšetřován policií. Ačkoliv se najdou mnozí, kteří jejich výsledky z jednoho či jiného důvodu zpochybňují, přesto se jedná o zajímavou studii častokrát citovanou.
Devět z deseti států s nejmenší průměrnou hodnotou IQ leží v Africe. Nejhůře je na tom Rovníková Guinea s 59 body IQ. Ačkoliv jde o stát, který poslední dobou ekonomicky roste, před pěti lety nebyla situace zdaleka tak příznivá. Na školství jde v Rovníkové Guineji méně než 1 % státního rozpočtu.
Flynnův efekt
V testování IQ se objevil zajímavý úkaz, který vědci pokřtili na Flynnův efekt. Ukázalo se totiž, že hodnota IQ ve společnosti neustále stoupá, a to celkem závratně, v průměru o tři body za deset let. Předpokládá se ovšem, že je to možnou vzrůstající kvalitou vzdělávání či lepší obeznámeností lidí s úkoly, které se v IQ testech vyskytují. Potvrzená zatím ale není žádná z domněnek.
Text: Jaroslav Totušek
