Lucie Studená - Natural Sciences, University of Cambridge (studuje za podpory The Kellner Family Foundation)
Jaký je podle vás největší přínos studia v zahraničí?
Pro mě je to větší náhled do světa a menší ostýchavost se někam vydat/do něčeho pustit. Zdá se mi, že se Češi hodně omezují na možnosti v rámci svého státu. Ale je mnoho projektů po celém světě, všechno je mnohem víc propojené a otevřené. Češi o tom dle mého názoru vědí, ale nepovažují to za přirozené, hledat možnosti v celém světě. Není to v nás zakořeněné a tradiční vydávat se do světa, třeba jenom na chvíli na zkušenou. Podobně nejsme zvyklí bez předsudků spolupracovat a žít se všemožnými národnostmi a typy lidí. Pro mě s českou výchovou bylo na začátku hodně překvapivé, že být cizincem není něco, za co bych se nutně měla stydět, že je to tu normální a lidé i často ocení, že se člověk vydal z pohodlí domova za dobrodružstvím a ambicemi.
Zaznamenali jste nějaké výrazné kulturní rozdíly? Jaké?
Ano, určitě. I když je pravda, že Cambridge je velmi mezinárodní a má vlastně svou vlastní kulturu. Britové jsou známí svojí slušností, hlavně omlouváním se za všechno. Občas se to potvrdí a člověk se i sám nakazí. Také člověk docela vnímá úplně jiný přístup k charitě a solidaritě. Charita v nějaké podobě je často součástí životního stylu. Je tu samozřejmě více náboženství. Někteří lidé jsou trochu ovlivnění jiným systémem školství, hlavně chlapeckými a dívčími školami. Slaví se tu mnohem více Valentýn a Haloween. V divadle i v životě hrají větší roli přízvuky (i když se neberou moc vážně pro vytváření názorů, spíš jen se pozná, odkud člověk je).
Dostali jste se v zahraničí do nějaké kuriózní situace?
Nepamatuji se na nic výrazného a zajímavého.
Jaký je váš nejlepší a nejhorší zážitek ze studia v zahraničí?
Nejlepší je asi zatím imatrikulační formální večeře. Protože celá atmosféra tehdy byla, jako když Harry Potter přijel poprvé do Bradavic. A člověk se setká s moc milým přijetím, důvěrou (tady se studenti nevyhazují, ale motivují) a nádhernou větou říkající, že když jsme se jednou stali členy St John's College, už jimi budeme navždy. A kolej nedělá chyby při výběru. Kolej si nás vybrala a ví, proč nás tam chce. Je to úžasně motivující.
Nejhorší nevím.. možná když jsem byla nemocná na zkoušky.
Myslíte si, že je studium na zahraniční škole při hledání práce výhodou?
Asi záleží, kde člověk hledá práci a v jakém sektoru. Ale obecně si myslím, že i v Česku to zaměstnavatelé ocení, zvlášť pokud je to dobrá universita. Může jim to přinést kontakty, inspiraci ze zahraničí, jazykové schopnosti zaměstnance, atd.
Chtěli byste se po škole vrátit domů nebo zůstat v zahraničí?
Ještě nevím. Studium dokončím za poměrně dlouhou dobu, protože chci být vědcem a tak budu pokračovat na doktorát, možná později postdoc. Ještě nevím, kde. Ale svět je otevřený, tak budu hledat zajímavé možnosti všude. Jestli se vrátím, potom bude záviset na tom, jestli se věda v mém oboru bude dělat v Česku na zajímavé úrovni a z velké části to bude asi ovlivněné osobními vztahy s lidmi a rodinou.
Minh Tri Pham - Computer Science, Yale University (studuje za podpory Bakala Foundation)
Jaký je podle vás největší přínos studia v zahraničí?
V zahraničí jsem si výrazně rozšířil obzory. Skamarádil jsem se s lidmi ze všech koutů světa, potkal jsem mnoho úspěšných a vlivných lidí z různých sfér, a stal jsem se mnohem zvídavějším. Hlavně jsem si uvědomil, co vše je možné dokázat, pokud si jdu za svými sny.
Zaznamenali jste nějaké výrazné kulturní rozdíly? Jaké?
Američané jsou obecně ambiciózní, sebevědomí, a optimističtí. Lidi si tu pomáhají bez očekávání, že se ji to vrátí. Není neobvyklé tu začít konverzaci s lidmi v metru nebo na ulici. Češi se mi zdají mnohem stydlivější. Často se bojíme oslovit cizí lidi a pak se divíme, že nám chybí příležitosti. Chybí nám dravost a vůle jít si za tím co jsme si vysnili.
Dostali jste se v zahraničí do nějaké kuriózní situace?
Potkal jsem tu mnoho profesorů, ale i spolužáků, co ví o české historii a politice mnohem více než já.
Jaký je váš nejlepší a nejhorší zážitek ze studia v zahraničí?
Nejlepší = Minulý rok jsem vedl cvičení kurzu „Introduction to Computer Science.“ Investoval jsem do přípravy hodně času a energie, a proto mě ohromně potěšil pozitivní feedback mých studentů na konci roku.
Nejhorší = Nedostatek spánku v prvním semestru.
Myslíte si, že je studium na zahraniční škole při hledání práce výhodou?
Pouze pokud student navštěvoval elitní univerzitu, která nabízí kvalitní vzdělávání, vysokou koncentraci inteligentních a ambiciózních studentů, a hodně možností rozvíjet své mimoškolní zájmy. Na takových školách projdou studenti ohromným intelektuálním a osobnostním rozvojem, který je pro mnoho zaměstnavatelů velmi atraktivní.
Podle mě ale ve výsledku rozhodují schopnosti a zkušenosti uchazeče. Pokud si ty dokáže student nasbírat na české univerzitě, neměl by mít s hledáním práce mít problém.
Chtěli byste se po škole vrátit domů nebo zůstat v zahraničí?
Chtěl bych nejdříve nasbírat pracovní zkušenosti v USA. Nerad dělám dlouhodobé plány, proto nemohu s jistotou říct pokud/kdy se vrátím.
Martin Kábrt - Economics and Philosophy, London School of Economics (studuje za podpory Nadačního Fondu Martiny a Tomáše Krskových a The Kellner Family Foundation)
Jaký je podle vás největší přínos studia v zahraničí?
Obor, který já studuji, například v Česku ani neexistuje. Tady jsem se k tomu ještě naučil perfektně anglicky, mám kamarády z desítek zemí a kultur a po škole můžu hledat práci skoro kdekoli na světě.
Zaznamenali jste nějaké výrazné kulturní rozdíly? Jaké?
Například akademické prostředí je v Británii mnohem méně formální než v Česku. Na tituly si nikdo nepotrpí, oslovujeme profesory většinou křestními jmény. Výrazných rozdílů mě ale moc nenapadá, jsou to spíše drobnosti – jen jeden druh mouky, daleko méně byrokracie, trošku jiný humor, všudypřítomná posedlost neustále nabízet čaj, a tak.
Dostali jste se v zahraničí do nějaké kuriózní situace?
Chvíli mi trvalo se naučit rozpoznat rozdíl mezi zdvořilostním a skutečným pozváním – nebo třeba i otázkou. Stávalo se mi tak, že jsem v pondělí nevědomky mučil své britské spolužáky rozsáhlou odpovědí na dotaz, jak bylo o víkendu, nebo začal plánovat setkání po rozpustilém „We should get a lunch sometime!“
Jaký je váš nejlepší a nejhorší zážitek ze studia v zahraničí?
To opravdu nevím. Je to jako se všemi zážitky, záleží spíše na tom, s kým člověk je, než kde.
Myslíte si, že je studium na zahraniční škole při hledání práce výhodou?
Především to člověku významně usnadní hledání práce v zahraničí. V Česku jak kdy – někteří zaměstnavatelé zahraniční studium ocení, jiní upřednostňují lepší znalost místního prostředí.
Chtěli byste se po škole vrátit domů nebo zůstat v zahraničí?
Jednou se do Česka vrátím, rád bych ale nejdříve ještě nasbíral více pracovních zkušeností v zahraničí.
Eliška Zlámalová - Molekulární genetika, The University of Edinburgh (studuje za podpory The Kellner Family Foundation)
Jaký je podle vás největší přínos studia v zahraničí?
Myslím, že je to jiné případ od případu. Pro někoho mohou univerzity v zahraničí nabízet vhodnější obor a možnost vycestovat za studiem je potom nejlepší cestou, jak získat vzdělání cíleného zaměření. Někomu může studium v zahraničí pomoci získat cenné kontakty, obzvláště pokud mu umožní setkávat se se špičkovými experty v oboru, které by jinak jen těžko poznal. Další velký přínos je získání určitého širšího rozhledu v dané profesní sféře. Přínosy ovšem určitě nejsou jen kariérní. Absolventi ze zahraničních univerzit jsou většinou více flexibilní, jsou hodně motivovaní a stojí pevně na vlastních nohách. Ráda bych ale poznamenala, že studovat v zahraničí nemusí být ideální volba pro každého. Různí lidé mají různé kariérní a osobní cíle a jiné priority. Proto se asi každý musí sám zamyslet nad tím, co by mu zahraniční studium přineslo oproti studiu doma a čeho by se naopak musel vzdát.
Zaznamenali jste nějaké výrazné kulturní rozdíly? Jaké?
Řekla bych, že Velká Británie nemá výrazně jinou kulturu a navíc je společnost, ve které se pohybuji natolik mezinárodní, že si jako cizinec nepřipadám a když, tak opravdu jen v ojedinělých případech. Pokud bych přeci jen měla nějaké rozdíly najít, řekla bych, že Briti mohou být až nepřirozeně slušní. Tolik „Omlouvám se“, „Děkuji“ a „Jak se dnes máte?“ jako tady byste doma jistě neslyšely. Dalším příkladem je, že lidé obzvláště ve Skotsku, kde studuji, mají trochu jinou představu o tom, co je zima a teplo a co je dobré a špatné počasí. V důsledku toho je například mě prakticky pořád zima, a to jak venku, tak uvnitř.
Během svého studia jsem také rok strávila v Austrálii na univerzitní výměně. Ani tam se pro mě žádný kulturní šok nekonal. Ačkoli je Austrálie velmi vzdálená zeměpisně, kulturně se blíží Evropě. Nicméně bych řekla, že Australané jsou více přátelští a pozitivní, oproti tomu na to jsem zvyklá. Celkově mi australská kultura přišla méně hektická a více otevřená cizincům než česká.
Dostali jste se v zahraničí do nějaké kuriózní situace?
Kuriózní situace spojené s pobytem v zahraničí se většinou týkají nějakých kulturních rozdílů. Jak už jsem řekla, nemyslím si, že kultura České republiky, Velké Británie a Austrálie je tak výrazně jiná, abych se do zvláštních situací dostávala příliš často. Nicméně něco by se přeci jen našlo. Například pokaždé když na jaře přestane ve Skotsku pršet, z mraků na pár minut vykoukne slunce a je celých 15 stupňů, většina Britů rychle vytáhne sluneční brýle, které mají samozřejmě stále při sobě, jelikož jsou potřeba tak často, a začne si vykračovat jen v tričku. Pokud vydrží jasno třeba i několik hodin, tak se převlečou do šortek a najednou všichni okolo vypadají jako na pláži, až na mě, která se stále odmítá vzdát alespoň lehčího kabátu. Jsou ale i extrémnější případy absolutně jiného vnímání zdejšího počasí. Jednou jsem se byla v lednu projít na Edinburghskou pláž. Zatím co já jsem se klepala zimou v zimní bundě a v rukavicích, několik dětí běhalo po pláži v plavkách a stavělo hrady z písku. Navíc jak už jsem zmínila, univerzitní komunita je velmi různorodá a mezinárodní. Můžete tak potkat lidi původem z celého světa. Díky tomu jsem například nedávno byla za podivína, když jsem nepoužila čínské hůlky k jedení brambůrků na party s několika Asijskými kamarády. Další poměrně kuriózní situace vyplynuly z mé snahy naplánovat neformální sraz s několika studenty z Brazílie. Sejít jsme se měli v 20:00. Já přišla v 19:55. Ve 20:30 jsem stále ještě byla sama a nemohla jsem se dovolat jedinému Brazilci. Nebyla jsem si jistá, jestli mám být naštvaná nebo mít strach, co se jim stalo, ale rozhodla jsem se odejít. Později jsem se dozvěděla, že jejich vnímaní času se poněkud liší od toho mého a proto je samozřejmě nenapadlo, že když se řekne 20:00, tak to znamená 20:00. Na místo srazu se většina údajně dostavila okolo 21 hodin. Ještě bych ráda zmínila jednu úžasnou, ale zároveň kuriózní situaci z mého prvního roku v Edinburghu. Byla jsem tenkrát na cestě do školy s několika kamarády ze Singapuru, když začalo poprvé za ten rok sněžit. Pro mě nic neobvyklého, sníh v zimě se dá celkem očekávat. Pro Singapuřany zážitek na celý život. Nikdy jsem neviděla tolik štěstí a nadšení, jako když se snažili chytat první sněhové vločky, které v životě viděli, a postavit z asi 3 milimetrů sněhu prvního sněhuláka.
Jaký je váš nejlepší a nejhorší zážitek ze studia v zahraničí?
Nejhorší je obecně stesk, a to jak po domově v České republice, když jsem v zahraničí, tak po Skotsku či Austrálii, když jsem doma. Jakmile se člověk začne stěhovat ze země do země a z kontinentu na kontinent, vždycky za sebou musí něco a někoho zanechat. Nejhorší zážitky tak pro mě asi jsou, když nemůžu být o Vánocích s rodinou, nemůžu být na svatbě nejlepší australské kamarádky, nevím, jestli ještě kdy uvidím některé kamarády a tak dále.
Nejlepší, co mi studium v zahraničí přineslo je asi pocit, že se můžu dostat kamkoli budu chtít, když se budu dostatečně snažit. Pocit, že se mi otevírají dveře k nekonečnému množství možností. Například minulý rok byl můj projekt přijat na vědeckou konferenci, která se konala v Kalifornii. Navíc jsem dostala grant, který mi umožnil pokrýt náklady za cestu a ubytování. Datum konference bylo stanoveno na dobu, kdy už jsem byla na výměnném pobytu v Austrálii. Když jsem tenkrát seděla v letadle z Austrálie do Ameriky, abych tam na konferenci prezentovala svůj projekt dokončený v Edinburghu, připadalo mi, že všechno je možné a tvrdá práce se jednou vrátí v podobě něčeho úžasného.
Myslíte si, že je studium na zahraniční škole při hledání práce výhodou?
Myslím si, že ve většině případů ano. To byl také jeden z důvodů, proč jsem se pro studium v zahraničí rozhodla. Diplom z kvalitní zahraniční školy samozřejmě prokazuje značnou vzdělanost absolventa. Dosažená úroveň znalostí však může být více či méně srovnatelná mezi studenty, kteří vycestují, a studenty, kteří zůstanou v České republice. Studium v zahraničí ovšem navíc prokazuje perfektní znalost cizího jazyka, motivaci a nadšení, jak pro studium, tak pro daný obor, adaptabilitu a samostatnost. To jsou všechno schopnosti, o které mají zaměstnavatelé velký zájem.
Chtěli byste se po škole vrátit domů nebo zůstat v zahraničí?
To je pro mě stále ještě otevřená otázka. Obojí má své výhody i nevýhody. Momentálně se soustředím na plánování příštího roku či dvou, během kterých se vidím spíš v zahraničí. Nevylučuji ovšem, že bych se vrátila do České republiky, pokud bych narazila na vhodnou pracovní či studijní nabídku. Co se týče vzdálenější budoucnosti, bude asi záležet na kombinaci všech aspektů, nejen profesních, ale i osobních.
Rádi byste měli zahraniční vzdělání, ale do zahraničí se vám nechce? Studujte doma!
Nicole Severinová - University of New York in Prague
Proč ses rozhodla studovat zahraniční školu v Česku?
Studium na UNYP je skvělý kompromis pro české studenty, kteří by rádi studovali v Americe, ale bohužel si to nemohou dovolit. UNYP je americká škola v Praze, proto kvalita vzdělání i atmosféra školy odpovídá univerzitám v USA.
Jaký je podle tebe největší přínos studia na zahraniční škole?
Zlepšení akademické i každodenní angličtiny je asi tím nejvíce zřejmým přínosem. Kromě zlepšení angličtiny, individuálního přístupu ke studentům, poznání neskutečného množství jiných kultur, celkového rozšíření obzorů a kvalitních profesorů má však UNYP spoustu dalších výhod, o kterých bych mohla mluvit hodiny.
Zaznamenala jsi nějaké výrazné rozdíly mezi zahraniční a českou školou?
Největším rozdílem jsou zkušenosti profesorů, které jsou vždy praktické. Na české univerzitě jsem se setkala se spoustou profesorů, kteří perfektně znali teorii, ale v rámci předmětu, který vyučovali, neměli žádnou praxi. Další obrovský rozdíl je individuální přístup ke studentům a jejich problémům a potřebám.
Myslíš si, že je studium na zahraniční škole výhodou při hledání práce?
Je to výhoda neskutečných rozměrů. Od jazykových znalostí, přes globální rozhled v oboru studia i mimo něj až po vylepšení mezilidské komunikace a tolerance vůči ostatním – to je jen několik výhod, které určitě každý zaměstnavatel ocení.
