Jistě i vy už jste někdy přemýšleli, jak fajn by bylo se také takovým opravdovým hrdinou stát. Víte, že to není nic nemožného? Stačí vstoupit do Českého národního registru dárců dřeně a od té chvíle být připraven poskytnout nepatrnou část své kostní dřeně k transplantaci a tím zachránit život těžce nemocnému člověku, pomoci mu vrátit zpět do světa zdravých…
Jak pomáháme my
Onemocnění krvetvorby si nevybírá a mladí lidé patří mezi jednu z rizikových skupin. Vysokoškolští studenti zároveň představují ideální dárce kostní dřeně jak díky svému věku, tak i vzájemné soudržnosti a rozhledu, který ke studiu patří.
Proto jsme se rozhodli pomoci šířit osvětu mezi studenty a povědomí o možnostech dárcovství. Abychom v tom nebyli sami, rozhodli jsme se do projektu Studium až na dřeň zapojit všechny uživatele serveru Primát.cz. Za aktivitu na webu a pomoc dalším studentům dostáváte banány, kterými můžete registr dárců kostní dřeně sami podpořit. Banány můžete vyměnit za reklamu pro Český registr dárců kostní a pomoci tak získat nové potencionální dárce. Pro všechny informace se podívejte na www.primat.cz/darujbanany.
Kostní dřeň je měkká, rosolovitá tkáň v dutinách kostí. Právě v ní vznikají všechny druhy krvinek nutných pro život přetvářením z tzv. krvetvorných buněk. Ty tvoří sice objemově nepatrnou, zato však nejdůležitější část kostní dřeně. Nesprávná či nedostatečná tvorba těchto buněk může vážně ohrozit život člověka. Ozdravení vadných krvetvorných buněk pomocí transplantace zdravých buněk dárce má obrovskou úlohu v léčbě závažných nezhoubných a zvláště zhoubných krevních onemocnění. Nejčastější a nejznámější z nich jsou leukémie.
Jak se léčí leukémie
Jedinou možnou léčbou často zůstává transplantace 5 % části kostní dřeně zdravého člověka nemocnému. Pacientovi je nejdříve utlumena jeho vlastní poškozená nebo zhoubně změněná krvetvorba, poté mu jsou do krevního řečiště podány krvetvorné buňky od zdravého dárce. Ty se záhy v novém těle uchytí a úspěšně dostatečně rozmnoží. Pokud lékaři nenaleznou pro pacienta vhodného dárce, hledají pro něj jiný způsob léčby. Transplantace by ale byla nejlepší možnost, jak nemocného vyléčit…
Některou z forem leukémie u nás onemocní ročně zhruba 400 lidí. Nemoc si nevybírá. Postihuje děti, mladé lidi i ty staré, muže stejně jako ženy. Nejdříve se lékaři snaží nemoc porazit pomocí chemoterapie, imunoterapie nebo moderní biologickou léčbou. Tyto metody však u všech pacientů nezaberou, tak musí přijít na řadu transplantace kostní dřeně. Nejdříve se hledá dárce mezi sourozenci nemocného. U nich je velká naděje, že se najde ten, kdo má maximálně shodné tzv. tkáňové znaky, tedy jeho bílé krvinky se co nejvíce shodují s krvinkami nemocného, aby je tělo nemocného přijalo za své. Se svým sourozencem se každý z nás shoduje ale jen se čtvrtinovou pravděpodobností. Proto je nakonec 75 % všech transplantací kostní dřeně provedeno od nepříbuzného dárce. Transplantaci kostní dřeně absolvují ročně desítky tisíc lidí na celém světě. U nás je to každý rok několik set pacientů.
Jak funguje registr
Vhodný dárce pro transplantaci se vybere ze skupiny lidí, kteří se rozhodli, že kdykoliv to bude potřeba, zdarma, nezištně pomohou se záchranou cizího člověka, jehož život visí na vlásku. Tito dobrovolníci se po celém světě sdružují v registrech dárců dřeně. Dnes je těchto lidí na celém světě více jak 23 milionů. To ale stále nestačí, jelikož pro čtvrtinu nemocných se vhodný dárce nenajde. Proto je nutné počet dobrovolníků zapsaných v registru dárců dřeně neustále zvyšovat. Vždyť každý nově zapsaný dobrovolník může být pro konkrétního pacienta tím jediným zachráncem jeho života!
Bolí odběr kostní dřeně? Jak přesně probíhá? Přečtěte si odpovědi na všechny své otázky ZDE
Pro to, aby se člověk stal potenciálním dárcem kostní dřeně, musí nejen chtít, ale také splňovat dvě kritéria: Do registru může vstoupit jen zdravý jedinec, pouze ve věku od 18 do 35 let. Po písemném souhlasu mu bude ze žíly na paži odebrán pouze malý vzorek krve na vyšetření transplantačních (tzv. tkáňových) znaků a výsledek uložen do počítačové databáze. Teprve v případě unikátní shody s transplantačními znaky nemocného bude požádán o darování krvetvorných buněk. Horní věková hranice má několik důvodů. Tím hlavním je, že mladší dárce bývá obecně zdravější než starší. Odebrání vzorku krve a jeho vyšetření na transplantační znaky včetně zařazení do počítačové databáze je poměrně nákladné – stojí minimálně 1500 Kč. Vynaloženou částku žádná zdravotní pojišťovna na světě nehradí. Finanční prostředky se proto musí rekrutovat z dobrovolných finančních darů.
Jak probíhá vlastní dárcovství
Pokud je člověk zapsaný v registru později vybraný jako vhodný dárce, čeká ho nejprve rozhovor s lékařem a zevrubné vyšetření zdravotního stavu. „Dárce je vždy před odběrem vyšetřen lékařem, aby tak bylo vyloučené jakékoliv riziko. Připravit se musí na jisté nepohodlí, které je s odběrem spojeno. Avšak báječný pocit „teď zachraňuji lidský život“ těch pár nepříjemných chvil dokonale přebije,” říká MUDr. Pavel Jindra, Ph.D., primář hemato-onkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň. A svá slova dokládá tím, že se mu nikdy nestalo, aby v souvislosti s odběrem nastaly jakékoliv komplikace pro dárce: „To se stát prostě nemůže! Zdravotní stav dárce musí být takový, že ho odběr nijak neohrozí.“
Český národní registr dárců dřeně (ČNRDD) byl založen v roce 1992 primářem hemato-onkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň MUDr. Vladimírem Kozou k podpoře a ke zlepšení osudu nemocných s nejtěžšími chorobami krve a zhoubnými nádory po vzoru světových registrů. V roce 1993 byla provedena první transplantace kostní dřeně od nepříbuzného dárce, který byl v tomto registru dobrovolných dárců kostní dřeně nalezen.
K 31. prosinci 2013 registroval ČNRDD 44 256 lidí, kteří se nechali zapsat a jsou ochotni se kdykoliv stát dárcem dřeně. Registr je členem Světové asociace dárců dřeně díky tomu, že v roce 2005 obhájil prestižní akreditaci Světové asociace dárců dřeně, v pořadí jako čtvrtý registr na světě (po registrech v britském Walesu, Francii a Národním programu dárců dřeně USA). Vedoucím lékařem ČNRDD je v současnosti MUDr. Pavel Jindra, Ph.D., který se stal po smrti MUDr. Kozy rovněž primářem hemato-onkologického odd. Fakultní nemocnice v Plzni.
