„Konečně věc, která mě naplňuje,“ říká studentka
Když se Alžběta letos v létě dozvěděla na webu Studenty o maturantovi z Plzně, který přesvědčil 50 spolužáků ke vstupu do registru dárců kostní dřeně, a vlastně vůbec o možnosti, pozvat si pracovníky hemato-onkologického oddělení přímo do školy, bylo rozhodnuto. Hned začala připravovat akci, která nemohla proběhnout nikde jinde než na půdě její „alma mater” – v atriu Fakulty stavební ČVUT. Využila příležitosti, že sama pracuje ve studentské organizaci IAESTE a jejím jménem oslovila Český národní registr dárců dřeně (ČNRDD). Tehdy ještě nikdo nečekal, jak akce s názvem „Zapište se někomu do života” dopadne!
Pomoci může skoro každý, zachránit život můžeš třeba jen ty
Registr funguje jednoduše tak, že vyplníš dotazník o svém zdravotním stavu s kontakty na sebe a necháš si odebrat malý vzorek krve z žíly v podloketní jamce, ze kterého v laboratoři zjistí tvoje transplantační (neboli HLA) znaky. O víc se ty nestaráš. Pak už jen čekáš, jestli tě někdy v budoucnu kontaktuje pracovník registru, že bys byl vhodný dárce krvetvorných buněk pro těžce nemocného člověka. Jinými slovy, že tvoje transplantační znaky na bílých krvinkách se shodují s jeho. Systém shody je natolik složitý, že můžeš být jediný člověk na světě, který má šanci zachránit konkrétní lidský život! Z registru dárců kostní dřeně se ti tak mohou ozvat za půl roku, klidně až za několik let, anebo třeba vůbec. Pokud ke shodě s pacientem dojde, čekají tě komplexnější testy a případně odběr krvetvorných buněk.
Z atria Stavební fakulty ČVUT ordinace. Tři, dva, jedna…
Vzorky krve odebíraly sestřičky přímo v atriu v improvizované ordinaci neboli v party stanu. Stačilo přijít a vyplnit krátký formulář. Podrobnosti a případné otázky probrala s každým zvlášť lékařka Jana Navrátilová a potom už „jen” ten zmiňovaný odběr. Cca 2 ml krve, pár minut tvého času a doufat, že to budeš právě ty, kdo zachrání život třeba malého dítěte anebo jeho maminky…
Kde končí nekončící fronta?
Bety se trefila do černého, protože, jak říkali sami studenti, nebýt téhle akce, asi by do toho nešli. Ať už proto, že je to ani nenapadlo, nebo se jim zkrátka nedařilo najít si čas a zajít na odběry do Vojenské nemocnice ve Střešovicích, která je v Praze náběrovým centrem Českého národního registru dárců dřeně. Stát se potenciálním dárcem cestou z přednášky na přednášku bylo tudíž více než snadné! Zpráva se rozkřikla rychlostí zvuku, a tak nekončící frontu zájemců ukončila až informace, že došly zkumavky na vzorky krve. S účastí větší než 150 lidí totiž nepočítal nikdo ani v těch nejodvážnějších představách.
„Nebolí to a není to nebezpečné.”
Takto popisuje samotný zákrok Vladimíra Štěpánková, manažerka komunikace ČNRDD. Studentům, kteří se ve středu rozhodli vstoupit do registru, ale nic vysvětlovat nemusela. „Všechno mají perfektně nastudované. Mají starost jen o to, zda se mohou stát dárci, pokud mají sami nějaký zdravotní problém.” Většina z nich si ale vyslechla dobrou zprávu. Darování kostní dřeně brání totiž jen vážné problémy, na které dotyčný dlouhodobě musí brát pravidelně léky – např. na snížení vysokého tlaku. Samozřejmě se dlouhodobé užívání hormonální antikoncepce nepočítá, protože antikoncepce není lék!
Nemusíte, ale můžete…
Každý při vstupu do registru doufá, že to bude on, kdo později pomůže zachránit něčí život. Přesto mě zajímalo, jestli, když přijde na věc, potenciální dárci ze strachu necouvnou, na což mají právo. Je to prý ale přesně naopak: „Když po kompletních testech nakonec vybereme ze dvou, tří kandidátů na dárcovství toho nejvhodnějšího, ti méně vhodní jsou zklamaní a někdy i přesvědčují lékaře, aby to byli právě oni,” vypráví V. Štěpánková z ČNRDD.
Studenti, kteří se rozhodli, že vstoupí do ČNRDD, se vrací zpět na přednášky. Někteří jsou sice kapánek pobledlí po odběru krve, ale mají dobrý pocit. Možná to budou právě oni a možná nikoliv, kdo bude jednou zachraňovat hematologického pacienta. Hlavní je, že každý přihlášený dává naději…
Chceš se také stát potenciálním dárcem kostní dřeně? Je to tak snadné! Prostě jen zajdi do některého z náběrových center ČNRDD a zapiš se někomu do života.
Text: Markéta Henzlová
Foto: Jana Sedlická
