Krize stále výrazně ovlivňuje nejen českou ekonomiku a situace na pracovním trhu nevypadá na první pohled příliš růžově. V některých regionech se řeší budoucnost tisíců zaměstnanců, kteří ze dne na den mohou přijít o svá pracovní místa, a i absolvent vysoké školy často stráví týdny rozesíláním životopisů a motivačních dopisů, než dostane první zamítavou odpověď. Zdá se, že vysokoškolští studenti přesto nepropadají celkové chmurné náladě a vidí svou budoucnost optimisticky. A co víc, jsou ochotní tvrdě pracovat, aby taková skutečně byla.
STÁHNĚTE SI INFOGRAFIKU K PRŮZKUMU ZDE
Jen pro představu, skoro polovina dotazovaných je po ukončení studia ochotná pracovat deset a více hodin denně. O dobrých pracovních návycích svědčí i fakt, že během studií věnují denně nejvíce úsilí právě studiu, až jednu třetinu. Zábava je až na druhém místě s 28 procenty. Že by studenti uplatňovali otřepané heslo „bez práce nejsou koláče“? Zřejmě ano, a proto 86 procent dotazovaných studentů má zájem zvýšit svoji kvalifikaci prostřednictvím stáže ve svém oboru. A to přesto, že velká část těchto stáží je bezplatná.
Už minule jsme psali, že dotazovaní studenti mají jasno v tom, že za svou práci chtějí být také náležitě odměněni. Pětina respondentů by si tak během prvních pěti let praxe chtěla platově přilepšit až na 30 tisíc korun měsíčně. Především se ale 81 procent studentů v průzkumu shodlo v přesvědčení, že budou vydělávat více než jejich rodiče. Není však třeba hledat v tom nějakou aroganci mládí. Tři čtvrtiny vysokoškoláků vidí svou budoucnost optimisticky, navzdory celkové skepsi české společnosti. Studenti tak nechtějí ani tak moc vystoupit ze stínu svých rodičů, jako spíš nenechat se zastrašit ekonomickou krizí. Rodina je totiž pro ně na prvním místě.
Jak studenti tráví volný čas?
zábavou (sport, s přáteli, kulturou aod.) 44,5 %
s blízkými (s rodinou, s partnerem) 42,5 %
budováním kariéry (práce, seberozvíjení) 13 %
Rodina je základ státu
Říká se, že děti by měly své rodiče přerůst. Z výzkumu společnosti Studenta Media vyplývá, že současní vysokoškoláci své rodiče „překonávají“ nejen výškou, ale také tím, jak si umí užívat života. Například 70 procent dotazovaných tvrdí, že chodí do restaurace častěji než jejich rodiče. Podobně je tomu s „docházkou“ na koncerty a jiné kulturní akce, v tom své rodiče překoná 85 procent respondentů. A 65 % z nich taky utratí více peněz za oblečení a obuv. Na akce je třeba se pořádně vystrojit, a ne jít ve starém svetru, no ne?
Tyhle rozdíly jsou ale způsobeny především posunem životního stylu. Je třeba brát v potaz, že generace našich rodičů ani neměla možnost takového kulturního vyžití. A jakkoliv se můžou výše uvedené výsledky průzkumu zdát jako vymezování se vůči rodičům, ti stále hrají významnou roli v životech současných studentů. Čtvrtina dotazovaných přiznala, že rodiče měli výrazný vliv na jejich výběr vysoké školy. S tím, že jejich životní preference vycházejí právě z preferencí jejich rodičů, souhlasí polovina dotázaných.
Čemu studenti věnují denně nejvíc úsilí?
studiu 34 %
zábavě 28 %
osobnímu rozvoji a kariéře 25 %
rodině 14 %
Rodina je podle průzkumu pro studenty tím nejdůležitějším, v žebříčku hodnot „porazila“ školu, přátele i kariéru. A co je možná ještě důležitější, dotazovaní studenti se shodli, že tomu tak bude i pět let po absolvování vysoké školy. Kariéra sice v žebříčku hodnot vyskočí na druhé místo, studenti si ale myslí, že rodina pro ně bude stále důležitější.
Možná i proto polovina dotazovaných plánuje, že svou vlastní rodinu založí během 5 let po ukončení studia vysoké školy. Dvacet procent respondentů chce ale s rodinou počkat 10 a více let po absolvování. To potvrzuje dlouhodobý trend u nás, kdy narůstá průměrný věk matek při narození prvního dítěte. Zatímco těsně po revoluci rodily matky poprvé průměrně už ve dvaadvaceti letech, věk dnešních prvorodiček se pohybuje v průměru těsně pod hranicí 28 let. Většina matek tedy s prvním dítětem počká skutečně až po dokončení vysoké školy. Ostatně rodinu už během studia chtějí zakládat jen 2 procenta dotázaných. Celkově ale podle Českého statistického úřadu stoupá i úhrnná plodnost, tedy průměrný počet dětí narozených jedné ženě. Po propadu v devadesátých letech stoupla tato hodnota od roku 2000 z 1,3 na téměř 1,5 dítěte na ženu v roce 2010.
Přestože jsou současní studenti hodně motivovaní, co se týče jejich kariéry, nehodlají rodinu odstavit na druhou kolej, což je možná dobrá zpráva pro stárnoucí českou populaci.
Zdroje dat:
Průzkum společnosti Studenta Media byl realizován formou kvantitativního on-line dotazování mezi 1 003 českými vysokoškoláky
Český statistický úřad
Text: Vojta Koval
Zapojte se do průzkumu UNIVERSUM
Chcete být součástí globálního studentského průzkumu, který se poprvé uskuteční v České republice? Vyplňte dotazník TADY a kromě toho, že se váš názor objeví vedle hlasu studentů třeba z Harvardu, můžete vyhrát nejnovější smartphone od HTC.
