Ačkoli neexistuje jednotná definice, něco mají všechny start-upy přece jen společné. Je to předně nějaký nápad (nejlépe inovativní) a pak malý kolektiv lidí, potenciál extrémně rychlého růstu, velké riziko, investoři, flexibilita, každodenní změny apod. Kromě toho ale také rychlá úmrtnost a jen opravdu malé procento těch nejlepších, kteří nás všechny ostatní nechávají v prachu daleko za sebou. Těm se říká unicorns, a jak jejich název napovídá, je jich celosvětově docela poskrovnu.
My jsme start-up, kdo je víc
Na trhu práce se dnes obrovské množství firem prezentuje jako start-upy a vysvětluje tím snad všechno. Že vám nedokážou přesně říct, co bude vaší náplní práce? Je to přece start-up. Že dostanete nižší plat než jinde? Tak to ve start-upu chodí, ale nebojte, jen než se rozjede. Že nebudete mít tak úplně hotovou kancelář? No jo, to víte, start-up. Otevřeli jste si kavárnu, stánek s rychlým občerstvením, v garáži opravujete motorky nebo si po přednáškách vyvíjíte aplikace? Gratulujeme, máte start-up! Přinejmenším to alespoň můžete všem říkat a nikdo nehne ani brvou. Co je ale skutečně start-up a co jenom „obyčejná“ začínající firma nebo podnikatel?
P. Wells a L. Jeng z Harvard Business School vnímají start-upy jako podniky, které se posouvají z prvotního stadia inovativního nápadu k marketingu a produkci konkrétního produktu nebo služby. Senor a Singer definují start-up jako malou firmu, která rozvíjí novou inovaci s velkým komerčním potenciálem. Inovace podle nich nemusí být nutně spjata s novou technologií nebo výrobkem, který tady nikdy nebyl, může se jednat například o inovativní obchodní model. Paul Graham vidí jako hlavní charakteristiku start-upu rychlý růst a rozvoj.
Za start-up se tedy považuje nově vznikající ambiciózní podnikatelský nápad (firma, projekt atp.) s (místně a časově) inovativním záměrem, který má velký potenciál být úspěšný a přinášet zisky a který většinou potřebuje vnější investici. Cílem všech start-upů je se v co nejkratším čase proměnit na fungující, stabilní a prosperující společnost.
Eric Ries, úspěšný podnikatel a autor tzv. kuchařky pro úspěšný start-up (The Lean Start-up) dodává, že start-upy fungují v podmínkách extrémní nejistoty. Proto také 9 z 10 nepřežije první roky fungování.
Přežijí jen jednorožci
Obecně se udávají tyto fáze vývoje start-upu: První počáteční fází je Pre-seed či Early stage. To je fáze nápadu bez jakékoli struktury. Zakladatelé zkrátka mají pocit, že nalezli díru na trhu, řešení nějakého problému anebo mají nápad na inovaci nějakého již fungujícího byznysu a vidí v něm velký potenciál pro zpeněžení.
Jak úspěšné jsou vlastně start-upy?
„Počítá se s tím, že jedna z deseti firem by měla udělat homerun a zazářit jako hvězda. Ze zbylých devíti se očekává, že tři zkrachují. Další tři se ocitnou v prostoru, který nazýváme údolí smrti, tedy kdy firma sice přežívá a uživí se, ale je neprodejná a v zásadě negeneruje moc zisků. Poslední tři projekty jsou relativně úspěšné, ale je to vždy horší než očekávání,“ řekl týdeníku Ekonom Ondřej Bartoš z investiční společnosti Credo Ventures.
Pak přichází Seed, čili fáze první investice. Zakladatelé si již založili společnost a uvádějí na trh prototypy svých výrobků anebo zahajují zkušební provoz služby.
Na řadě je growth, čili růst start-upu. Společnost už dokončila testování, má hotový koncový výrobek a snaží se jej co nejrychleji dostat na co největší trh a postupně tak růst.
Na konci této posloupnosti je pak hotový start-up, čili plně rozvinutý podnikatelský nápad. Společnost už je na trhu, a když bude úspěšná, stane se z ní po čase klasické podnikání. Tak jak jste na tom, máte start-up, nebo prostě jenom „good honest business“?
Vzestup korporátu?
Jak je možné, že nás všechny start-upy tak uchvátily? Předně tu máme zdánlivě nedosažitelné (leč lákavé) vzory jako Google, Uber, Facebook či Airbnb – ty všechny začínaly jako start-upy, některé z garáží, jiné z bytů, a víme, jak se jejich zakladatelům daří dnes. Vidina rychlého růstu firmy, zisku a bohatství nás tak žene za tím to zkusit. Protože za zkoušku nic nedáme, že? Jenomže! Tyhle firmy jsou největšími jednorožci na světě (unicorns = jednorožci, start-upy ceněné minimálně na jednu miliardu dolarů) a dostat se mezi ně je podobně pravděpodobné, jako že budete mezi prvními kolonizátory na Marsu. Není to sice nemožné, ale znáte to.
Start-upová bublina tak pozvolna praská, byť ještě ne pro nás všechny. V letošním kariérním průzkumu švédské společnosti Universum jen 3 % studentů zaškrtla, že by chtěla pracovat ve start-upu, a v hlasování tak s přehledem zvítězila kariéra v nadnárodní korporaci.
I my ve Studentě jsme se vás v naší nedávné anketě ptali, kde byste chtěli nejraději pracovat a start-up skončil na úplně posledním místě. Preference mít vlastní byznys se ale naopak umístila docela dobře, tudíž možná je pes zakopaný v definici. Kromě toho je také třeba říct, že úmysl nebo preference pořád ještě nejsou realita, v níž je vlastní podnikání oproti zaměstnání spjato s celou řadou rizik, která mnohým z nás nebudou stát za to. Pokud se ale podaří, není nic víc super než být sám sobě šéfem. Anebo je?
Text: Lucie Džurdženiková
Ilustrace intro: Petr Šroubek
Foto: Shutterstock
