Moravskoslezsko,
kraj budoucnostiProměny českých (post)uhelných regionů

Co se vám vybaví, když se řekne Moravskoslezský kraj? Určitě Ostrava, možná Jarek Nohavica a také obří industriální stavby z doby uhelné. Pověsti o špinavém městě plném začouzených komínů se ale region snaží zbavit a nutno podotknout, že se mu to docela daří. I tady se dají najít vyloučené lokality a i tady se místní perou s problémy, které má každá postuhelná lokalita v Česku. Moravskoslezský kraj je ale přece jen o kus napřed a s velkou vervou realizuje poměrně ambiciózní rozvojové projekty. Co je v nejvýchodnějším cípu republiky jinak? Z části kraj těží z výhody Ostravy jako třetího největšího českého města a dobře umí pracovat také s evropskými penězi. Místní ale říkají, že síla je i v lidech, kteří jsou po desetiletí zvyklí dotahovat i těžkou práci.

Něco je ve vzduchu

Pro cizince z jiných částí republiky může být hlavní město Moravskoslezského kraje trochu matoucí. A náš redaktorský tým není výjimkou. Předem domluvené schůzky máme rozházené do několika ostravských částí a při přejíždění z jedné do druhé se cítíme, jako bychom navštěvovali spíš různá města. Ostrava je rozlohou obrovská a jednotlivé čtvrti nedrží geograficky pospolu tak, jako to bývá v jiných městech zvykem – nemá jedno centrální náměstí, uvnitř obydlených oblastí se rozkládají velké nezastavěné proluky a tam, kde není úplné prázdno, stojí zrekonstruovaný areál starých železáren (Dolní oblast Vítkovice), případně jiné dosud funkční průmyslové objekty. Pokud jste někdy byli na Colours of Ostrava a nechali jste hledání ubytování na poslední chvíli, asi si dobře pamatujete, jak dlouho trvalo dostat se tramvají z jednoho konce města na druhý.

Kvalita ovzduší v Moravskoslezském kraji je z pohledu překračování imisních limitů nejhorší v celém Česku. Vliv má vysoká koncentrace průmyslu na české i polské straně, významná dopravní zátěž a přeshraniční přenos znečištění. Nejzávažněji se situace projevuje na Ostravsku, Karvinsku a Třinecku.Zdroj: Česká informační agentura životního prostředí

Velká města Moravskoslezského kraje měla vždycky pověst „těch se špinavým ovzduším“. A toto prvenství si drží dodnes. Region je tradičně největším znečišťovatelem Česka, hůř je na tom už jen Praha, která ale do porovnání vstupuje s podstatně horšími podmínkami – do její rozlohy se nepočítají téměř žádné louky nebo lesy, což se o Moravskoslezském kraji se dvěma velkými pohraničními pohořími (do území kraje spadá část Jeseníků a Beskyd) říct rozhodně nedá. „Důležité pro nás je, že z kraje ve velké míře odcházejí mladí lidé. Když se jich ptáme, proč se tak rozhodli, často odpovídají, že je to kvůli životnímu prostředí,“ vysvětluje náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Jakub Unucka.

Zlepšování stavu ovzduší se v Moravskoslezském kraji věnuje několik projektů

Po útlumu části těžkého průmyslu v oblasti se pořád víc projevuje znečištění z dopravy. A tady se vracíme na začátek, k rozlehlé Ostravě, ve které se doprava z bodu A do bodu B rovná dlouhým minutám na cestě. „Od mobilních operátorů máme k dispozici data o pohybu lidí v Ostravě, ze kterých jsme zjistili dost nečekané věci. Praha má milion obyvatel, přičemž každý den se na jejím území pohybuje 600 tisíc aut. Vůči obyvatelům tedy zhruba jedna polovina. Ostrava má 300 tisíc obyvatel, jenže denní pohyb je 300 tisíc aut. V Praze zároveň při běžném stavu (například mimo epidemii covidu-19) tvoří velkou část turisté, kdežto v Ostravě je jich jen velmi málo,“ doplňuje Jakub Unucka.

Aktivistka Zuzana Kantorová o tom, co o Ostravě víme, ale možná si bojíme přiznat

Pracovna Aktuálně.cz – podcasty · Aktivistka Zuzana Kantorová o tom, co o Ostravě víme, ale možná si bojíme přiznat

Zuzana Kantorová je původem z Ostravy. Je to občanská, proromská aktivistka, textařka, scénáristka a performerka hledající post dramatické metody, kterými lze komunikovat současná eko sociální témata. Témata genderové rovnosti, klimatické a sociální spravedlnosti, práv zvířat a dalších vnímá jako celek, jako nerovnosti, které je třeba narovnat. Je toho názoru, že pokud bude naše společnost stát na principech útlaku a vykořisťování kohokoliv, nebude o ní možné mluvit jako o zdravé a fungující. Má za to, že nikomu by neměl být upírán přístup k čistému vzduchu a pitné vodě a nikdo by neměl mít možnost legálně prohlubovat klimatickou a sociální nespravedlnost z důvodu vlastního obohacování. Proto se v posledních letech účastní nejrůznějších klimatických hnutí.

Ostrava si své slabé místo uvědomuje a vymýšlí koncepty, jak místní obyvatele v ježdění hromadnou dopravou podpořit. Už dnes je její dopravní podnik jedním z nejprogresivnějších v Česku – během tří let kompletně obnovil vozový park autobusů, ve kterých cestující najdou třeba wi-fi připojení nebo nabíječky na telefon. Zavedl první bezpapírovou jízdenku a aplikaci na lístky, která sama spočítá optimální cenu každé cesty a pomáhá tím místním každý den šetřit. Záměrem je úplně odstranit hotovost a platbu za cokoliv pokrýt čistě kartami. To všechno s cílem, aby nebylo hromadné cestování tím, co je potřeba přetrpět, ale běžnou a pozitivní součástí každého dne.

Dopravní podnik 2.0
a jeho plány

Do boje za lepší ovzduší se chce kraj vrhnout po hlavě – projekt Kraj na vodíku počítá s tím, že v roce 2025 bude část místních autobusů jezdit už jen na vodík. Plán myslí i na s lokomotivy nebo vodíková auta pro zaměstnance krajského úřadu.

2021

Vybudování plničky na Hradečníku
Autobusy na vodík pro Ostravu

2022

Autobusy na vodík pro Havířovsko

2025

Další autobusy a veřejné plničky na vodík

2027

Vodíkové vlaky

Zdroj: projekt Kraj na vodíku, kancelář hejtmana Moravskoslezského kraje

„V plánu je zavést dopravu na vyžádání, pro různě velké skupiny lidí nebo sdílenou autobusovou dopravu. S tím nám pomůže projekt dynamického dispečinku, který provede člověka krajem a nabídne mu takovou dopravu, jakou bude zrovna potřebovat – ať už to bude koloběžka, vlak nebo tramvaj,“ popisuje Jakub Unucka platformu, která by měla lidem v kraji nabídnout aktuální informace nebo řešení dopravních komplikací. „Když bude mít autobus zpoždění, aplikace vám sama nabídne jiné řešení spojení ve smyslu ‚vystup o zastávku dřív a tam naskoč na tramvaj‘.“

Co je Fond pro spravedlivou transformaci?

V rozpočtu fondu je pro evropské uhelné regiony v letech 2021 až 2027 vyhrazeno 17,5 miliardy eur, z toho 1,4 miliardy jen pro Česko. Pro Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj se tím otvírá příležitost chytře investovat obrovské množství peněz do inovací, které podpoří jejich proměnu z hlavních znečišťovatelů na zelené regiony. Peníze je možné využít mimo jiné na podporu výzkumu a inovací, k obnově životního prostředí a podpoře ekologické energie nebo ke zvyšování kvalifikace pracovníků, kteří doteď působili v zanikajících průmyslových odvětvích. Fond paradoxně disponuje tak velkým množstvím peněz, že je kraje při současném stavu čerpání dotací nejspíš nezvládnou kompletně využít. Aby mohly na peníze dosáhnout, musí mít regiony pro projekty připravené kompletní plány, čímž si chce EU pojistit, že peníze budou využity smysluplně.

S transformací hromadné dopravy a s tím spojeným zlepšením životního prostředí v kraji by měly výrazně pomoct i vodíkové technologie. Moravskoslezsko je v tomto ohledu velkým vizionářem, a jeho projekt Kraj na vodíku proto počítá s tím, že od roku 2025 budou část vozového parku v regionu pohánět vodíkové články. Řeč ale není jen o autobusech, v plánu jsou i vodíkové lokomotivy nebo auta pro zaměstnance krajského úřadu.

S modernizací by měl kraji pomoct především Fond spravedlivé transformace, díky kterému může Moravskoslezský kraj mezi lety 2021 a 2027 dosáhnout až na 40 miliard korun.

Čisté nebe aktivně řeší stav ovzduší na Ostravsku. Mladí se zapojují, starší zavírají oči

Město budoucnosti poháněné vodíkem

Technologie se v Ostravě daří zapojovat nejen do modernizace veřejné dopravy, ale i do projektů na ochranu životního prostředí. Ne nadarmo je Moravskoslezský kraj nejrychleji rostoucím regionem v České republice. Nejmodernější a nejodvážnější misi má ale krajské hlavní město zatím před sebou – kromě zavedení plně vodíkové dopravy tady vzniká i plán na stavbu soběstačného vodíkového města. Projekt nazvaný H2 City District chce využít vodík jako jediný zdroj naprosto čisté a bezemisní energie – nejen pro dopravu, ale i pro energii potřebnou k bydlení nebo volnočasovým aktivitám. Technologie otvírá regionu dveře k úplně novému odvětví a nabízí alternativu v době složitých úvah o tom, co bude po uhlí.

Projekt zaštiťuje místní vizionář a generální ředitel Cylinders Holding Jan Světlík (jeho firma se primárně zabývá výrobou tlakových lahví na nejrůznější plyny včetně vodíku), který už spolupracoval například na modernizaci známého areálu Dolních Vítkovic. Teď si dal za cíl proměnit prostor bývalé haldy v Ostravě-Hrabůvce ve výkladní skříň vodíkových technologií. Dnes už zrekultivovaná plocha, která mezi lety 1910 a 1996 sloužila k ukládání odpadu z Vítkovických železáren, má před sebou ale ještě dlouhou cestu.

Dnes na haldě nedaleko Dolních Vítkovic najdete jenom náletové stromy, rostliny a uměle vytvořené jezero. O tom, co konkrétně by ve městě budoucnosti nemělo chybět, má ale vizionář jasno. „Území jsme zatím rozdělili na zóny pro vědu a výzkum, bydlení, dopravu, volný čas a počítáme i s komerční zónou,“ popisuje Jan Světlík. Podle odhadů architektů projekt vytvoří místo k životu pro necelé 3000 lidí, bytovkami to ale nekončí. Součástí areálu by měl být i nový fotbalový stadion pro Baník nebo krytá lyžařská hala. Všechno samozřejmě připojené do vodíkové sítě. Významnou částí projektu je centrum výzkumu vodíkových technologií, které by mělo městu v problematice využití vodíku vytvářet další možnosti.

K čemu je možné
využít vodík?

Vodík se dnes využívá především v průmyslu – hlavně při rafinaci ropy, výrobě amoniaku, methanolu nebo oceli. Prakticky veškerý tento vodík se vytváří z fosilních paliv.

Velký potenciál pro využití vodíku nabízí především lodní a letecká doprava. V osobních automobilech bude jejich konkurenceschopnost ovlivňovat hlavně cena palivových článků a množství čerpacích stanic.

Vodík je možné použít i na vytápění budov, kde se může přidávat do stávajících sítí na zemní plyn. Dlouhodobější vyhlídky ale myslí spíš na přímé použití vodíku ve vodíkových kotlích nebo v palivových článcích.

Stejně počítají dnešní prognózy s tím, že vodík jednou dokážeme využít i jako palivo pro výrobu energie v elektrárnách. A vodíkové baterie se skvěle hodí i ke skladování energie z obnovitelných zdrojů.

Zdroj: The Future of Hydrogen – studie IEA, 2019 (International Energy Agency)

„Základní plány města by měly být hotové v roce 2023, ale jeho celá realizace potrvá desítky let,“ odhaduje autor vize města. O tom, kdy bude možné začít stavět, by se podle Světlíka mohlo rozhodnout během následujících tří let. „Vodíkové technologie jsou všeobecně považovány za vysoce perspektivní pro rozvoj energetické soběstačnosti a efektivity Evropy. I pro historicky průmyslovou Ostravu se mohou stát dobrým nástrojem pro další rozvoj ve všech oblastech. Vše závisí mimo jiné na tom, jak rychlý bude výzkum a vývoj vodíkových novinek pro energetiku, dopravu a domácnosti. To dnes neumíme odhadnout. Víme ale, že součástí technologií vodíkového města nebude jen vodík, ale také bioCNG, zkapalněný zemní plyn, energie ze slunce, větru a vody,“ vysvětluje Jan Světlík.

Vizionář a podnikatel Jan Světlík na louce, která by se během následujících let měla stát vodíkovou chloubou Česka.

Výpočetní kapacita pro celou republiku

Moderní technologie nás přivádějí i do budovy národního superpočítačového centra IT4Innovations v areálu Technické univerzity Ostrava. Od roku 2014 také funguje výpočetní systém, který svou kapacitou nemá v Česku konkurenta – každý den tu pracují čtyři superpočítače a specializovaný systém pro výpočty umělé inteligence. V roce 2021 přibude v rámci společného evropského projektu do ostravské rodiny další nový hardware, který se měl dostat mezi padesátku nejvýkonnějších systémů na světě. Dohromady mají zdejší superpočítače výkon srovnatelný se stovkami tisíc běžných notebooků, zabírají celé patro budovy a za jediný den zvládnou operace, které by domácímu počítači trvaly roky.

Jaké instituce a obory využívají kapacity ostravských superpočítačů?

Výpočetní zdroje přidělené ve veřejných grantových soutěžích v roce 2018 rozdělené podle institucí

25 % VŠB-TUO (42 projektů) 22 % Ústavy Akademie věd ČR (31 projektů) 17 % CEITEC (10 projektů) 14 % Univerzita Karlova (36 projektů) 6 % České vysoké učení technické v Praze (8 projektů) 6 % Masarykova univerzita (9 projektů) 3 % Vysoké učení technické v Brně (8 projektů) 3 % Ostravská univerzita (5 projektů) 2 % Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně (3 projekty) 2 % Ostatní (12 projektů)

Výpočetní zdroje přidělené ve veřejných grantových soutěžích v roce 2018 rozdělené podle vědních oborů

61 % Materiálové vědy (48 projektů) 24 % Biovědy (32 projektů) 5 % Inženýrství (25 projektů) 3 % Fyzika (9 projektů) 3 % Vědy o Zemi (20 projektů) 2 % Aplikovaná matematika (16 projektů) 1 % Výpočetní vědy (8 projektů) 1 % Astrofyzika (6 projektů)

Zdroj: IT4Innovations, přehled roku 2018

O souboj, který ukáže, kdo má v zemi nejsilnější počítač, tady ale rozhodně nejde. A jak u kafe ve své kanceláři připomíná šéf centra Vít Vondrák, důležité je, že podobný projekt v Česku vůbec vznikl, že ho výzkumníci a průmyslové subjekty mohou využívat a my jsme díky němu v oblasti výpočetní techniky v Evropě konkurenceschopní. Nejde jen o to, že velké výpočetní kapacity máme, ale především o to, zda je dokážeme smysluplně využít. Plánované rozšiřování centra IT4Innovations o další superpočítač mluví do statistik jasně – dokážeme. „Odráží to úroveň naší vědy a dalších oborů. Pro ostatní země je to signál, že se v oblasti nejmodernějších technologií dokážeme posouvat dopředu,“ vysvětluje Vít Vondrák s tím, že současná výpočetní kapacita pokryje jen 50 procent poptávané kapacity strojů. A zájem se pořád zvyšuje.

Třikrát ročně centrum vyhlašuje veřejnou grantovou soutěž na 85 procent kapacit výkonu, do které se může přihlásit kdokoliv. „Zájemci napíšou projekt, zhodnotí, jaký bude mít vědecký přínos, a vysvětlí, jak plánují výpočetní kapacity využít v praxi. Ptáme se ale i na to, jaký bude mít jejich zkoumání socioekonomický dopad. Chceme, aby byly projekty opravdu užitečné,“ popisuje průběh ředitel centra. V Ostravě navíc netráví čas jen nad českými úkoly – díky napojení na evropské finanční projekty a zásluhou dobrých zahraničních kontaktů poskytuje univerzita výpočetní výkon i projektům Evropské unie. Třeba Evropské kosmické agentuře (ESA).

Výpočty superpočítačového centra neslouží jen matematice. Hodí se celé řadě různých odvětví:

Analýzy řeči k univerzálním
překladačům

Umělá inteligence

Energetika

Využití DNA pro
personalizovanou medicínu

Materiálový výzkum, nové
materiály, nanotechnologie

Doprava

Automobilový průmysl

Biologie

Internet věcí

Environmentální vědy, klimatologie,
modelace povodní, sucha, počasí

Superpočítače nejsou zdaleka užitečné jen ve světě vědy, jak by se mohlo na první pohled zdát. Čím dál častěji s velkými daty pracují průmyslová odvětví, jako jsou strojírenství, stavitelství, energetika nebo doprava, na data je stále více napojená i medicína. Složité výpočty, které zvládnou výkonné stroje dodat, ale dokážou zmírnit třeba i dopad přírodních katastrof, jako jsou povodně nebo naopak sucho.

V principu nemají výpočty omezení a superpočítače nejsou ani tak nástrojem pro urychlení pokroku, ale všeobecnou možností, jak rozšířit lidské poznání a zjistit dodnes nezjistitelné. „Máme hodně uživatelů, kteří se věnují problematice principů vesmíru nebo astrofyzice, což jsou věci, které se nedají řešit pomocí běžných experimentů. Dobrým příkladem je i predikce počasí,“ vyzdvihuje Vít Vondrák možnosti, které výkonný hardware lidstvu přináší.

Superpočítačové centrum IT4Innovations v areálu Technické univerzity Ostrava

„Výzkumy, které se odsimulují na počítačích, mají daleko menší dopad na životní prostředí, jsou bezpečnější a podstatně méně nákladné. V případě vesmírného výzkumu, predikce počasí a podobných oborů se ani v reálu udělat nedají,“ objasňuje schopnosti moderních technologií Vít Vondrák. Nejde ale jen o výzkumy samotné, velká data začínají používat všechny oblasti lidské existence a hranice mezi jednotlivými obory se začínají stírat. Téměř každý dnes potřebuje výkonné počítače a také šikovné lidi, kteří se dokážou spoustou dat prokousat a dostat z nich relevantní výsledky.

Tady při našem rozhovoru v kanceláři ředitele objevujeme slabé místo problematiky superpočítačů. I zde, stejně jako v celém IT sektoru, výrazně chybí šikovní lidé, kteří s daty umí pracovat. Je i málo oborů, které by se věnovaly propojování klasických oborů s možnostmi datových výpočtů. Přestože Česko vždycky bylo zemí, která uměla pracovat s technologiemi, dnes by se vzhledem k situaci na školách i pracovním trhu mohlo stát, že nám snadno ujede vlak a pro okolí přestaneme být dobrými partnery. „Nemá smysl dělat jednu část bez druhé, musíme mít pro trh studenty a absolventy, kteří se v problematice vyznají. Když nebudeme mít výkonné nástroje, nebudeme dobří partneři, ale vzdělání je první krok. Bez dobrých lidí to nepůjde,“ uzavírá ředitel ostravského výpočetního centra naši návštěvu myšlenkou na budoucnost.

Technologie by byly, kultura pokulhává

Ale ať jsme fér – i když se Moravskoslezský kraj posouvá nejrychleji ze všech bývalých uhelných regionů, i tady je pořád na čem pracovat. Vize vodíkového města a chytré projekty jsou určitě velkým plusem, stačí ale pro spokojený každodenní život lidí v Ostravě a okolí? Ti, se kterými jsme během naší cesty mluvili, nám často potvrzovali, že citelným problémem kraje je odchod mladých lidí. Rodnou hroudu ale zdaleka neopustili všichni a někteří hrdinové se nelekli ani vlastního podnikání. To ale neznamená, že jim v kraji nic nechybí.

Prostor velký jako polovina Ostravy se kvůli dolům proměnil v měsíční krajinu. Projekt POHO2030 chce místu vrátit to, co mu těžba vzala

„Vadí mi mindset některých obyvatel, ve vzduchu poletuje negativismus. Od lidí často slyším, jak je všechno nanic, že musí pořád pracovat, mají hrozný plat, v nemocnici se o ně špatně postarali, měli vous v polévce. Pořád se tu prostě remcá,“ přemýšlí Tomáš Hercig, který se stará o marketing v karvinském coworkingu Business Gate. K tomu ještě přidává, že mu v Karviné chybí dobrá restaurace a omezené jsou i možnosti trávení volného času.

Autor moravskoslezské verze nekomerční mapy pro turisty USE-IT Pavel Smutný je člověk, který má veřejný prostor z podstaty své práce zmapovaný, názor ale zastává podobný. „Ve srovnání se západoevropským standardem mi tady chybí kvalitnější veřejný prostor, mezinárodní klubová scéna a lepší vzduch. Díky výhodné poloze kraje se ale tyhle věci dají najít v blízkém okolí, třeba za hranicemi s Polskem,“ uvažuje.

Jak je znát z vyjádření místních, kraj by potřeboval nakopnout kulturní život a zároveň vytvářet pracovní místa pro mladé a talentované lidi. A nezapomínat u toho ani na ty starší. „Univerzity musí připravovat studenty nejen na aktuální pracovní pozice, ale i na ty, které vzniknou v budoucnu,“ myslí si Zdeněk Rudolský, zakladatel sítě coworkingových center Impact Hub, jehož pobočka funguje i v Ostravě. Nedostatky cítí i ve veřejném prostoru, a jako důležité proto vnímá investice do centra Ostravy, které by mělo vypadat tak, aby v něm lidé chtěli trávit svůj čas. „Zkrátka vytvořit takové prostředí, aby bylo lepší zůstat doma v Ostravě a pomáhat ji rozvíjet než sednout na vlak a jet fakturovat jinam,“ doplňuje.

Na jednu stranu je v kraji znát velká proměna a také velké ambice, pravdou ale je, že právě vznikající nákladné projekty se – pochopitelně z důvodu návratnosti investic – možná až příliš zabývají technologiemi. Ne každý tu ale chce pracovat jako vývojář nebo technologický inženýr. „K udržení mladých lidí by pomohlo širší spektrum lépe hodnocených pracovních míst, na které se nabalí i zábava a gastronomie,“ přemýšl Pavel Smutný. Hned s tím ale doplňuje, že vnímá i negativní stránku rozvoje – ten se totiž velmi rychle projeví i na zvýšení ceny bydlení.

Rozvoj a cesta dopředu je ale pro kraj nevyhnutelná. Pokud chce mít pro koho realizovat všechny ty promyšlené a moderní projekty, musí mít na své straně mladou generaci. A zároveň je na mladých, kteří mají k regionu vztah, aby ho revitalizovali a dali mu šanci, místo aby utíkali pryč. Potkali jsme ale mnoho zapálených lidí, a vypadá to proto, že tady v Moravskoslezském kraji se blýská na lepší časy.

Související