Během tří týdnů jsme procestovali velká města východu od Chicaga po New York a kus Kalifornie od San Franciska po Los Angeles, viděli bohatý Hollywood i šíleně chudý zkrachovalý Detroit. Zaručeně nejkrásnější a nejvíc dechberoucí cesta vede podél Pacifické dálnice 1, kde je několik stovek kilometrů dálnice s výhledem na tyrkysové moře. Že vás to nalákalo? Nejdříve si přečtěte pár tipů.
Kolik vás cesta bude stát?
Největším otazníkem vždy bylo, jak se vejít do rozpočtu. Kolik peněz je třeba pro takový týdenní, dvoutýdenní výlet? Kolik si našetřit? Vězte, že autorka článku cestovala tou nejlevnější cestou a dvoutýdenní výlet ji mohl vyjít tak na 1 000 dolarů v době, kdy se kurz pohyboval na krásné dvacetikoruně. Pokud se budete držet představeného konceptu, nemělo by vás cestování vyjít na nějakou závratnou sumu. Největší položkou bude zůstávat doprava – a to bez ohledu na to, zda si auto pronajmete, nebo využijete nehustou síť veřejné dopravy.
Kudy jet?
Při plánování trasy narážíte na rozlehlost USA. Většina lidí chce vidět všechno. Pozor, někdy je moudré si naplánovat méně věcí, přejezdy jsou někdy dost náročné a trvají déle, než je předpokládáno. V některých místech je Amerika velice hornatá a při plánování trasy se doporučuje vždy kontrolovat i vrstevnice a převýšení.
Jestliže jsou body vašeho zájmu přes půl kontinentu, zvažte, zda k přesunu nevyužít letadlo. Při plánování trasy nezapomeňte na to, že většina prázdninových víz vás opravňuje pouze k jednomu vstupu do USA. Jestliže plánujete návštěvu bezvízové Kanady, zařaďte ji na konec své cesty. Záleží na individuálním přístupu hraniční kontroly, ale spoléhat na to, že vše dobře dopadne, je riskantní. Totéž platí o Mexiku, kam vás navíc většina společností, která vám pronajme auto, ani nepustí kvůli krádežím. Mezi vnitrostátní letecké společnosti patří například Delta, Jetblue, American Airlines nebo Virgin America.
Čím jet?
Samozřejmě se dá pohybovat vlakem (Amtrak) a autobusem (Greyhound a jiné), což může být někdy dost levné. Nicméně pokud vás je více, půjčený vůz poskytuje velkou svobodu.
V Americe je spousta autopůjčoven – jmenujme třeba Hertz, Budget, Avis, Advantage a jsou umístěny vedle hotelů, nádraží, či letišť… Výhodou velkých autopůjčoven je fakt, že auto se za příplatek dá vrátit i na druhém konci kontinetu.
Buďte si vědomi, že při pronájmu auta většina z nás spadá do rizikové skupiny řidičů mladších 25 let. Většina společností si účtuje vyšší cenu pro mladší řidiče. Není výjimkou, že si tuto sumu mohou přičíst až na místě a není případu, ve kterém byste se tomuto poplatku vyhnuli. Mladý řidič a navíc cizinec je pro pronajímatele rizikovou skupinou – mezinárodní řidičák vydaný na českém úřadě za pár korun je vždy pojistka.
Všechny společnosti si navíc účtují několikasetdolarovou zálohu, která je vám vrácena pouze v případě, že auto je v pořádku.Téměř žádná společnost však nebere hotovost. Mějte připravenou kreditní kartu, na které bude dostatek peněz i pro pokrytí zálohy. Někdy však máte předplacenou kreditní kartu, na které není vaše jméno. S tímto typem karty nepochodíte. Je striktně vyžadována karta s vaším jménem. Při pronajímání si také zvolte jednoho řidiče – za více řidičů v autě si společnosti stanovují další poplatek.
Benzín je v USA velice levný, proto se nebojte, že hodně projezdíte. Je o polovinu levnější než v Evropě, na podzim 2014 dokonce historicky klesla cena pod 3 dolary za galon.V některých částech USA (zejména na východě na silnicích spojujících velkoměsta) však můžete dost utratit za mýtné. Je super, když vaše auto bude obsahovat malé elektronické zařízení na čelním skle, které si pronajmete společně s vozem a funguje jako propustka s předplaceným průjezdem na všech mýtných branách.
Co se týče dopravních pravidel v USA, nezapomeňte, že porušovat dopravní předpisy nebo překračovat rychlost se opravdu nevyplácí. Policisté nemusí být na silnici vidět, za vámi se objeví najednou majáček a z překročení zákonů můžete mít veliký problém.
Kde se vyspat?
V Americe je mnoho míst, kde složit hlavu. Jenže my jsme studenti a vždy hledíme, jak ušetřit. Je hned několik možností, jak na to. Odvážlivci mohou spát v autě. Patra našich kamarádů takhle přespávala v autě asi tři neděle. Sice dost ušetřili, ale vzhledem k tomu, že počet míst, kde lze bezpečně (a legálně) parkovat zase moc není, přespávali většinou před obchodním domem Walmart. Přes okna měli přehozený ručník a ráno si čistili zuby vedle auta. Nutno říci, že tento způsob cestování asi není úplně pro každého.
Dále je možno přespávat v nějakém motelu. Nejlevnější varianta přespání je určitě v síti levných, nicméně dostačujících motelech Super 8 a Motel 6. Cena za jednu noc začíná ve sdílených pokojích zhruba na 30 dolarech. Jedná se o nízké budovy s půdorysem do u. Všechny motely Ameriky jsou si navzájem podobny, nic vás nepřekvapí. Jedná se asi o nejlevnější ubytování pod střechou. Motely nemusíte ani hledat, najdou si vás sami.
Nejosvědčenější možnost se pro nás jevilo stanování. Kempingové vybavení seženete za pár dolarů v každém Walmartu. Nechci nikoho navádět, ale někteří jiní lidé přišli na to, že vám stan ochotně reklamují i poté, co ho vrátíte po dvou měsících,s tím, že vám nevyhovuje…
Po Americe jsou rozesety jak soukromé sítě tábořišť (Kempers of America= KOA), tak kempy různé úrovně okolo měst nebo ve stovkách menších národních nebo státních parků.V podstatě platí, že co státní park, to možnost kempování. Takovéto stanování ve státním nebo národním parku má jedinou nevýhodu – někdy se můžete ocitnout zvířatům blíže než je příjemné a řada parků je v tmavotmavém lese…. Jinak ale jde o úplně nejlevnější variantu přespání. Obecně jsme po rozpočtení platili 5-10 dolarů za noc.
Jelikož většina čtenářů v rámci Work and Travel asi cestuje v září, je třeba si dávat pozor na pár věcí – ne všechny kempy, hlavně na východě, jsou otevřeny na podzim. A ne všechny kempy, které jsou otevřené, nabízejí možnost stanování – některé jsou pouze pro obytné vozy. Naopak parky v blízkosti známých monumentů či měst někdy mohou být pěkně nabyty a je možno, že už na vás nezbyde místo. Většina parků ale není potřeba předem zamlouvat.
Pro nás Čecha může být celkem zvláštní, jakým způsobem se v kempech, které jsou umístěny ve státních parcích, platí, proto se zde pozastavíme. Při příjezdu do parku po otvírací době už u vrátnice nikoho nepotkáte. Proto si vyzvednete kartičku, která má většinou dvě části. První část kartičky tvoří malá obálka, kam vložíte příslušný obnos dolarů dle toho, kolik máte osob, aut a stanů. Na kartu opíšete poznávací značku automobilu a peníze v obálce vhodíte do boxu. Druhá část kartičky patří vám. Vystaví se viditelně za sklo auta a dopíšou se čísla obsazených tábořišť.
Velice zřídka jsme přijížděli do kempů za světla a párkrát jsme hledali místo ke spaní do pozdních večerních hodin. Jeden podobný večer vedl k legendárnímu příběhu, kdy jsme kvůli lijáku nerozložili stany. Fakt, že sedíme v dešti před zastřešenými záchody uprostřed noci, zajímal nejen místního šerifa, ale i partu popíjejících motorkářů. Když jsme se k ránu překonali a před tím záchodem si ustlali ke spánku, podroušeným motorkářům se nás po chvíli zželelo a nakonec nás ubytovali na seně v přívěsu pro koně, kde schovávali své harleje.
Kde se najíst?
Ač jsme v Americe, dávejte pozor na pitnou vodu. Většina Američanů vám řekne, že konzumace vody z kohoutku není vůbec zdravá. V horším případě vám rovnou popíšou, že vám vypadají zuby a udělá se vám díra v žaludku. Tak či tak po konzumaci této vody vám opravdu může být někdy nevolno. Voda je velice silně chlorovaná. Výhodou Ameriky je, že zde naleznete spoustu veřejných fontánek. Voda zde by měla být pitná, nicméně pozor na to – v některých částech USA je voda silně cítit plísní. Proto je lepší mít vždy zásobu balené vody, hlavně když se chystáte do sušších oblastí, kde jsou v létě teploty opravdu vysoké!
Co se týče naší výpravy, tak jsme se stravovali většinou ve Walmartu. V téměř každém kempu bylo k dispozici ohniště, proto jsme pekli každý druhý den klobásky. Vzhledem k tomu, že jsme část cesty míjeli oblasti, kde žijí Amišové, často jsme se živili jejich bramborovými saláty ve vaničče. Také nám přišla k chuti síť restaurací Dennys. Ceny nebyly moc vysoké, dokonce se zde dalo za 4 dolary pořídit slušné menu.
Amerika je úžasná a velmi rozlišná. Díky přeochotným lidem a překvapivým situacím není o vtipné historky z cest nouze – my jsme třeba přespávali u neznámých, značně podroušených motorkářů v přívěsu pro koně, v Brooklynu potkali protivné štěnice, které si díky nám udělaly několikatýdenní výlet až do San Franciska, spali jsme pod širákem v mraveništi, ale také jsme málem umřeli žízní uprostřed pouště kdesi na hranicích s Utahem.
Kde jinde než v Kalifornii se bojíte vylézt v noci ze stanu uprostřed sekvojí, protože jste v oblasti pum amerických? Strach rozhodně nezmenší varování všude po okolí, že oblast je lovným teritoriem pum a při setkání s nimi máte křičet a házet na ně klacky. To stejné jsme měli i s medvědy – po několika týdnech jejich vyhlížení se nám poštěstilo a zcela překvapeni jsme narazili v Seqouia National Parku na medvědí rodinku několik desítek metrů od nás. Ale pozor, na medvědy se klacky nehází, před těmi už pouze couváte – když to stihnete.
Ač může moje vyprávění vypadat hororově, tak věřte, že tomu tak vůbec nebylo! Cestování v Americe bylo skvělou nenahraditelnou zkušeností. Zvláště ty na první pohled svízelné situace vám strašně moc dají. Jelikož je Amerika obrovská, každý si v této zemi si najde to své. Procestovat Ameriku má v poslední době více a více mladých Čechů díky programu Work and Travel. V rámci tohoto programu máte po několika měsících práce 30 dní na cestování po místech, kam by se průměrný student asi nedostal – buď by neměl čas, nebo peníze. Z peněz vydělaných v létě však vše spolehlivě ufinancujete. Takže jestli přemýšlíte nad zajímavým způsobem, jak strávit léto, tak určitě neváhejte.
Zdroj: mladiinfo.cz - Kristýna
Foto: mladiinfo.cz, pixabay.com
