Když se chce, jde téměř vše. V našem případě to platí o studiu celého studijního programu na špičkových světových školách. Pro české studenty je často hlavní odrazující překážkou finanční náročnost takového studia. Ovšem současné možnosti dokazují, že s pořádnou dávkou snahy a cílevědomosti není studium na vysněné vysoké škole prakticky kdekoli na světě vůbec nereálné.
Jisté je, že pokud uvažujete o možnosti studovat na školách formátu Harvardu, MIT, Oxfordu, Cambridge a dalších, musíte počítat s náročností celého procesu. Na celou proceduru však nemusíte být sami, pomocnou ruku podají různé organizace a nadace, které studium českých studentů v zahraničí podporují, a také samotní absolventi. Ti se často po návratu domů věnují osvětě v této oblasti.
Nasajte informace
Jednou z nejsnazších možností, jak se o studiu v zahraničí dozvědět více informací, jsou semináře v rámci projektu Yes You Should. Ten vznikl ve spolupráci European Leadership & Academic Institute (ELAI) a společnosti KPMG Česká republika. „Chceme studentům ukázat, že studium na těch nejlepších univerzitách je možné, pomůžeme jim překonat neinformovanost o možnostech studia a často malou sebedůvěru některých talentovaných,“ vysvětluje cíle projektu Lukáš Sedláček, spoluzakladatel a výkonný ředitel ELAI a absolvent Cambridge.
Projekt se svými semináři zavítá na půdu řady českých vysokých škol, pokaždé se o své zkušenosti podělí některý z absolventů některé z nejuznávanějších univerzit světa. Rozvrh seminářů najdete na stránce yys.cz nebo na facebookových stránkách projektu.
Vysoké náklady
Náklady na studium v zahraničí jsou často podstatně vyšší než na studium u nás. Na britských školách Oxford a Cambridge (ale i řadě dalších) stojí školné 9000 liber ročně, tedy asi 300 000 korun. „K tomu je potřeba připočíst platbu za členství na koleji, v mém případě to bylo asi 2000 liber,“ svěřuje se Lukáš Sedláček. „A také samozřejmě náklady na ubytování a jídlo,“ dodává.
Na školách takzvané Břečťanové ligy – Ivy League v USA (Univerzity Brown, Columbia, Cornell, Harward, Princeton, Yale, Darmount College a University of Pennsylvania) – i dalších top univerzitách v USA není výjimkou školné pohybující se okolo částky 40 000 dolarů ročně, tedy asi 800 000 korun. Je tak jasné, že rok pobytu na některé z nejlepších škol světa může stát i hodně přes milion korun.
Kde sehnat finance
Je tedy jasné, že hlavním úkolem téměř pro každého, kdo chce na jednu ze špičkových světových škol, je sehnat na studium finance. Přihlášky samotné přitom drahé nejsou, takže samotné přihlášení by mělo jít se sháněním peněz ruku v ruce. Některé univerzity poskytují vynikajícím studentům štědré granty a stipendia, jiné školy finančními příspěvky či odpouštěním školného podporují studenty z nižších příjmových skupin. To je třeba příklad Harvardu, který školné odpouští studentům z rodin s příjmem nižším než 65 000 dolarů ročně. Je však pochopitelné, že takové stipendium získá jen několik nejlepších a nejšťastnějších studentů.
Velkými mecenáši jsou pro české studenty místní průmyslníci a další úspěšní jedinci. Kromě Nadačního fondu Martiny a Tomáše Krskových mohou zájemci získat finanční prostředky například od Nadace Zdeňka Bakaly nebo obdobného fondu nejbohatšího českého byznysmena Petra Kellnera. Kromě těchto možností představují další cestu stipendia Fullbright financovaná společně českou a americkou vládou – pochopitelně jsou tato určena pro studium v USA. Štěstí lze zkoušet i u různých mezinárodních nadací nebo institucí v zemi studia.
Přísná kritéria
Požadavky kladené na uchazeče jednotlivými mecenáši a nadacemi jsou různorodé. Někdy musí být uchazeč už na danou univerzitu přijat, jindy fond podporu přislíbí dopředu třeba i před podáním přihlášky. Většina programů podmiňuje poskytnutí stipendia také tím, že student prokáže, že by si studium nemohl dovolit. Přitom bez vlastních prostředků se uchazeč většinou také neobejde, jen málokdy se podaří získat stipendium, které pokryje veškeré výdaje během studií. Když už se na špičkovou univerzitu dostanete, další cestou, jak dále studium financovat, jsou prospěchová stipendia nebo různé granty.
Stejně jako v případě přijímacího řízení na prestižní univerzity, i v případě žádosti o stipendia je nutné se připravit na to, že s vámi o stejný úspěch budou soupeřit další špičkoví studenti. Naučené znalosti tak rozhodně nejsou tím, čím si přízeň výběrové komise získáte. Perfektní znalost cizího jazyka, vize i atraktivní téma vědeckého výzkumu jsou nutností. Vše je také potřeba mít dobře „srovnané v hlavě“.
S univerzitou a spolužáky v kontaktu i po návratu
Při studiu na vysoké škole si studenti vytvoří na svou alma mater různé vazby a nejinak tomu je i během studia v zahraničí. Po návratu do rodné vlasti je však těžší se školou a děním okolo ní udržet kontakt. Absolventi některých světových univerzit proto v Česku zakládají místní alumni kluby. Takové kluby zároveň podpoří studenty, kteří se chtějí na danou školu dostat.
Po dokončení studia na špičkové světové vysoké škole se pochopitelně můžete stát členy jejího alumni klubu, avšak pokud přímo v dané zemi nezůstane žít nebo ji nehodláte často navštěvovat, těžko využijete výhod takového členství. Řešením je členství v některém z mála českých alumni klubů zahraničních univerzit.
Podle našeho pátrání působí v Česku alumni klub Harvardovy univerzity a pak prestižních britských škol v Cambridgi a Oxfordu. Harvard club of Prague působí samostatně, Oxford and Cambridge Alumni Society Czech Republic sdružuje absolventy obou jindy soupeřících britských univerzit. Klubu od roku 2009 čtyři roky předsedal Lukáš Sedláček, jehož zkušenosti se studiem na Cambridgi rovněž najdete na stránkách tohoto vydání Studenty. „Rivalita mezi Oxfordem a Cambridgí je i v Británii spíše na kamarádské úrovni, jde o vzájemné špičkování s nadhledem,“ popisuje Lukáš vztah tradičních britských škol.
Český alumi klub je hodně aktivní, pořádá celou řadu debat, často ke společensky závažným tématům. Množství jeho členů dlouhodobě roste. „Z asi dvaceti členů jsme během mého předsednictví vyrostli na 85,“ popsal vývoj členské základny Lukáš. Krom vzájemného setkávání a organizování akcí také členové rádi poskytnou rady zájemcům o studium na Oxfordu či Cambridgi. „Rádi bychom jednou vyrostli natolik, že bychom disponovali vlastními prostředky, ze kterých bychom mohli podpořit další studenty,“ nastínil vize klubu Lukáš.
Krom těchto klasických klubů existují i komunity studentů zahraničních škol na sociálních sítích. Zatímco na facebookový profil Princeton Club of Czech-o-Slovakia sedá prach, Czech Canadian Alumni network patří k vcelku živým komunitám.
Kde shánět peníze
Nadační fond Martiny a Tomáše Krskových
Nadace Zdeňka Bakaly
The Kellner Family Foundation
Stipendia Fullbright
Hlávkova nadace
Open Society Fund
Nadace Sophia
Vzdělávací nadace Jana Husa
V dalších dílech seriálu o prestižních školách se podíváme na to, jak se sestavují žebříčky nejlepších univerzit a které to vlastně jsou, vyzpovídáme absolventy některých z nich a poradíme, kde se dá sehnat milion na školné.
Text: Luděk Vokáč
