Od akademického roku 2013/2014 by mohly veřejné vysoké školy zavést pro své studenty školné v maximální výši 10 tisíc korun. O zavedení nebo nezavedení a o výši školného by si školy rozhodovaly samy. V únoru se nad otázkou financování vysokých škol a školného ministr sejde v debatě s akademiky. Vláda tímto krokem chce přivést více peněz do škol a zkvalitnit tak jejich služby studentům. Reformy se zastal i prezident Václav Klaus: "O tom, že se naše vysoké školství nenachází v dobrém stavu, že neprodukuje ani kvalitní vzdělávání ani vědu, ví každý," řekl v rozhovoru pro Radiožurnál.
Odložené školné
Častým argumentem proti zavedení školného je nedostupnost vzdělání pro méně majetné. Pokud by student peníze na zaplacení školného neměl (jedná se o částku max. 1.666 korun měsíčně) a nepodpořili by ho ani rodiče, mohl by si půjčit u banky. U této speciální půjčky se vžilo označení odložené školné, které naznačuje, že by student tyto peníze začal splácet až po nějaké době. Úroky z této půjčky by bankám platil stát až do chvíle, než by člověk začal odložené školné platit. Peníze by však škola dostala hned, ne až poté, co by je student splatil.
Kritici: Nejvíc si namastí kapsy banky
Kritikům školného se nelíbí, že by na odloženém splácení měly vydělat banky, které budou studentům půjčovat. „Nesouhlasíme hlavně s materiální pomocí studentů. Současná podoba nepomůže ani školám, ani studentům a stát to přijde draho,“ uvedl pro Parlamentní Listy za všechny nespokojené rektory Václav Hampl, rektor Univerzity Karlovy. Banky už teď chystají podmínky, za kterých studentům půjčí. Úrok by měl být podle nich mnohem nižší než u běžných půjček. Ten navíc student nebude muset během studia platit, čehož se kritici doposud obávali.
Ministerstvo nyní počítá s tím, že půjčku bychom museli začít vracet, až bychom dosáhli dvojnásobku minimální mzdy. Původní návrh vlády počítal se začátkem splácení až po dosažení průměrného platu. Tento bod schytává největší kritiku, zejména ze strany Studentské komory Rady vysokých škol. Podle jejího předsedy Miroslava Jašurka to znamená, že moment vracení peněz bankám nastane pravděpodobně už v okamžiku nástupu do práce. A to podle kritiků mnoho mladých lidí v počátcích kariéry nadměrně zatíží.
Část studentů chce protestovat
Podle našeho průzkumu se zavedením školného na veřejných vysokých školách většina studentů nesouhlasí. Jejich důvody se různí – někdo si myslí, že se kvalita výuky školným nezlepší, jiným vadí, že vůbec musí něco platit. Na první dny letního semestru několik skupin studentů a akademiků plánuje demonstrace a protestní pochody.
V příštím díle se podíváme na to, co si o chystaném školném myslíte vy – studenti. V článku Fakta a mýty o chystaném školném rozebereme jednotlivé výhrady proti zavedení poplatků za studium ze všech stran.
Míša Raková
