Metodu paměťových cest používali již řečníci ve starém Řecku a Římě, kteří ohromovali davy několikahodinovými monology bez jakýchkoli poznámek. Myslíte si, že měl Cicero fotografickou paměť? Neměl, měl paměťovou cestu! Technika není nijak složitá, základem tohoto systému je vytvoření jakési cesty s určitým počtem logicky uspořádaných bodů. K jednotlivým bodům poté přidáváme informace, které si potřebujeme zapamatovat. Slouží tedy jako takové duševní věšáky pro uložení pojmů do paměti.
Vytváříme paměťové cesty
Kde takovou cestu vytvořit? Kdekoli! Cesty lze tvořit doma ve vlastním bytě, na cestě do školy, na chatě, nebo jen ve své fantazii. Pojďme si společně vytvořit jednu takovou paměťovou cestu po bytě. Prvním bodem budou vchodové dveře, vedle dveří jsou věšáky, o kus dále zrcadlo, procházíme kolem skříně, vcházíme do obývacího pokoje, kde je naším dalším bodem křeslo, poblíž stojící lampa a posledním bodem je sedačka. Nemusíte se bát, že body zapomenete. Stačí si je jen párkrát v duchu projít, což nebude trvat déle než několik vteřin, a je to.
Dejme tomu, že vyrážíte s kamarády cestovat na pár týdnů po Asii a potřebujete si zapamatovat, co musíte zařídit před odjezdem.
Zařídit:
- očkovat se proti žloutence
- zabookovat letenky
- vyměnit dolary
- zajít si k zubaři
- koupit krém opalování
- půjčit si moskytiéru
- koupit nové plavky
Abychom si zapamatovali, že se máme nechat očkovat, spojíme náš první bod - dveře s očkováním, nebo ještě lépe řečeno spojíme dveře se symbolem, který nás v souvislosti s očkováním napadne. Co takhle injekční stříkačka, žlutá barva, popř. krabička s vakcínou proti žloutence? Zde si tedy můžeme například představit dveře, jak do nich zapichujeme injekční stříkačky s očkovací látkou jako šipky (pokud bychom chtěli ještě posílit to, že nezapomeneme, že jde o očkování proti žloutence, můžeme ještě na dveře vylít žlutou barvu). Na další bod - věšáky můžeme navěsit malé modely letadel, které poletují okolo háčků. Chceme si přeci vzpomenout, že potřebujeme koupit letenky. Za rámem zrcadla jsou zastrkané dolarové bankovky tak, že se skoro nevidíme. Slyšíme nepříjemný zvuk vrtačky, a když otevřeme dveře skříně, vidíme svého zubaře, který si udělal ordinaci v naší skříni. V obývacím pokoji si chceme sednout do křesla, ale sklouzneme se dolů, je totiž pomazané opalovacím krémem. Na lampě je pověšená moskytiéra, kolem lampy létají komáři a můry a nemůžou se přes síť dostat ven. Na kožené sedačce se suší barevné plavky a nám nezbyde, než si sednout do mokra. Na závěr si cestu ještě jednou v duchu projdeme. Vše si představte jako nějaký velmi reálný film, plný barev a emocí, ideálně v pohybu s absurdními nápady.
Zkoušky s přehledem
Jak ale využít paměťové cesty při učení? Technika je geniální proto, že nám dovolí uložit si do paměti podle potřeby neomezené množství jakýchkoli informací. Budete se například chtít naučit na zkoušku základní informace o světoznámém spisovateli českého původu Milanu Kunderovi. Na počátku nám nesmí chybět připravená paměťová cesta. Mohla by to být cesta, kterou si vytvoříme dejme tomu ve fitku, kam chodíte cvičit. Pokud cvičit nechodíte, mimochodem fyzická aktivita je pro mozkovou činnost obzvlášť prospěšná, takže radím cvičit :), můžete si udělat cestu třeba v supermarketu, v parku, zkrátka kdekoli. Každý chodí do jiného fitka, ale většina vypadá dost podobně, tak si pojďme několik bodů v posilovně vytvořit společně.
Prvním bodem budou vstupní turnikety. Druhým bodem recepční za pultem. Za ním jsou klíče od skříněk, náš další paměťový bod. Pokračujeme dál do šatny, kde naším čtvrtým bodem bude skříňka na oblečení, dalším sprcha, pak záchod, vstupujeme do posilovny, kde dalším bodem bude rotoped, vedle leží žíněnky, dalším bodem bude pult s nápoji, následuje stojan s činkami a posledním bodem v posilovně bude sauna.
Tak a půl je hotovo, máme vytvořenou cestu! Jednotlivé body si ještě několikrát v duchu dvakrát projdeme a můžeme cestu použít. Přečtu si poznámky o Milanu Kunderovi, vždy doporučuji si zvýraznit informace, které si potřebujeme zapamatovat. To budou stěžejní body naší prezentace a tyto informace budeme „navěšovat“ na jednotlivé body naší cesty. Opět s použitím naší fantazie a představivosti, to už ale znáte!
Milan Kundera se narodil v Brně. Jeho otcem byl významný klavírista Ludvík Kundera, který stál u základů jeho hudebního vzdělání. Milan Kundera vystupoval FAMU v Praze. Tam také po ukončení studia vyučoval světovou literaturu. V roce 1975 Milan Kundera emigroval do Francie a v roce 1978 mu bylo odebráno české občanství. Z jeho prvních děl je nejznámější povídkový soubor Směšné lásky. K světoznámým dílům pak patří román Žert, Valčík na rozloučenou nebo román Nesnesitelná lehkost bytí, podle kterého byl natočen stejnojmenný americký film.
Jdeme nato! Prvním bodem jsou vstupní turnikety. Potřebuji si zapamatovat, že Milan Kundera se narodil v Brně. Pokud Brno znáte, asi nebude problém vytvořit si nějaký konkrétní obraz, například hrad Špilberk na kopci. Pokud Brno moc neznáte, určitě je pro vás něčím typické. Moje představa je například dálnice D1, která do Brna vede. Můžu si tak představit, že do turniketu musím vložit dálniční známku, turniket se celý oklepe a řekne „Brrrr, no dobře, pojď dál“. Dalším bodem je recepční, představím si, že má místo pultu klavír, na který hraje a na klíně mu sedí malý Kundera. Pokud bychom si chtěli ještě zapamatovat, že Kunderův otec se jmenuje Ludvík, mohli bychom mít absurdní představu, že recepční je sám Ludvík IV. s parukou na hlavě a ještě hraje Ódu na radost od Ludwiga von Beethovena :) Mezi klíči je pověšený deodorant Fa a malinká figurka Petra Muka (jako FAMU). Otevřu skříňku, můj další bod, vidím tam zmenšenou přednáškovou místnost a Kunderu, který má v jedné ruce glóbus, v druhé knížku a vyučuje světovou literaturu.
Dalším bodem je sprcha a já si potřebuji zapamatovat, že Kundera emigroval v roce 1975. Zde potřebuji využít některou z technik na zapamatování čísel, o které jsme si psali v jednom z dílů našeho seriálu. Stačí mi, že si zapamatuji 75, pravděpodobně totiž tuším, že musel emigrovat ve 20. století. Podle systému číselných tvarů je 7 sekyra a 5 ruka s pěti prsty. Můžu si představit sekyru, která se sprchuje, zpívá si u toho francouzskou hymnu a na podlaze leží useknutá ruka. Chápu, trochu morbidní, ale takovou představu jen tak nezapomenete :) Podmínkou je zde samozřejmě dobrá znalost systému na zapamatování čísel. Dalším bodem je záchod a já si chci zapamatovat, že mu bylo odebráno české občanství. Jednoduchá představa, vidím, jak se do záchodu splachuje Kunderův český občanský průkaz. Na rotopedu by měly být povídky Směšné lásky. Představím si dvě valentýnská srdce s nápisem Láska, která se snaží šlapat na jednom rotopedu a vypadají u toho tak směšně, že se jim celá posilovna směje. Na žíněnce máme román Žert, vidím kulturistu, který se svíjí smíchy potom, co jeho kamarád řekl nový žert. Vedle žíněnky je pult s nápoji, u kterého sportovci tančí valčík, dotančí až ke dveřím a mávají všem na rozloučenou. Předposledním pojmem je poměrně komplikovaný název knihy Nesnesitelná lehkost bytí. Naším bodem je stojan s činkami, představím si, jak se snažím činku sundat, ale nejde snést dolů, nakonec se ale na mě snese a začne mě lehce bít. Náš poslední bod je sauna a já chci svou prezentaci zakončit tím, že podle tohoto románu byl natočen známý americký film. V sauně si představím, jak sedí prezident Obama, kolem pasu má americkou vlajku, jí popcorn a kouká na film. A je to, ani to nebolelo :) Po vytvoření příběhu si ještě jednotlivé body v duchu projdu. Ideálně pak ještě do deseti minut zopakuji, poté druhý den a můžu sebevědomě nakráčet na zkoušku.
Nebojte se paměťových cest
Pokud s technikou začínáte, vytvořte si nejprve několik kratších cest, které můžete využít na jednodušší věci jako je nákup nebo krátká prezentace. Cesty si můžete zdarma potrénovat na Trénujpaměť.cz. Postupně techniku ovládnete tak, že pro vás nebude problém vytvořit paměťové cesty o 100 a více bodech a můžete se tak vrhnout do učení na státnice. Vaše první cesty bych doporučoval vytvářet v místech, které dobře znáte. Můžete je vytvářet během nezáživné přednášky nebo třeba cestou autobusem. Paměťovou cestu si projděte a připravte se na svůj první „wow efekt“ – věřte, že si vše bez problémů vybavíte.
Na kurzech Školy paměti máme i procházku po Praze, během které si účastníci organizovaně vytvářejí paměťovou cestu o 100 – 150 bodech. Občas nás kolemjdoucí sledují s nechápavým výrazem, proč se skupina jinak mentálně zdravě vypadajících lidí rozplývá nad odpadkovým košem, hranou budovy či stojanem na kola. Pokud tedy někdy potkáte člověka, který se zájmem intenzivně pozoruje pro vás naprosto obyčejné předměty, nepochybujte hned o jeho duševním zdraví. Je totiž klidně možné, že jste právě narazili na člověka, který si vytváří svoji paměťovou cestu :).
Jakub Pok, lektor Školy paměti
