V každém vztahu přijde chvíle, kdy se partner zeptá, kolik měl předchůdců. Podle statistik se ženy této otázky bojí jako čert kříže a snaží se jí obloukem vyhnout nebo alespoň uhrát situaci tak, aby nemusely odpovídat první. Dokonce prý dvě třetiny žen ani nemají zájem počet sexuálních partnerů svého protějšku vůbec znát – to potvrzuje i náš průzkum, kdy přes 60 % studentek počet sexuálních partnerů své drahé polovičky buď vůbec nezajímá, nebo zajímá jen ze zvědavosti.
Plus dvě a minus dva
Tvrdí se, že muži obvykle ke skutečnému počtu partnerek přičtou dvě, naopak ženy si dva partnery odečtou. Podobný výsledek ukázal i experiment amerických psycholožek Michele Alexander a Terri Fisher, v němž ženy v dotazníku uvedly v průměru dva sexuální partnery, ale na detektoru lži odsouhlasily čtyři. Dokonce i experiment českého psychologa Hubálka, který se snažil o dosažení pravdivého výsledku netradiční metodou anonymních odpovědí lidí z řad psychologů, dokázal čísla 12 a 8 ve prospěch mužů. Průzkum provedený 1. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy z roku 2009 pak došel k počtu 9 u mužů a 5 u žen.
To náš průzkum postavil muže a ženy víceméně na stejnou úroveň – většina z respondentů bez rozdílu pohlaví měla zatím 2 až 3 sexuální partnery, zhruba čtvrtina pak měla buď jediného, nebo 4–6 partnerů a 9 % žen a 12 % mužů zatím žádného sexuálního partnera nemělo.
Dáma zn. se zkušenostmi
Proč ženy volí strategii, kdy počet sexuálních partnerů záměrně snižují? Prvním důvodem, který napadne zřejmě každého, je, že žena přirozeně nechce působit promiskuitně a vzbuzovat dojem, že střídá muže jako ponožky. Zároveň existuje i určitý vžitý ideál ženy jako věrné milenky a oddané manželky, který vysokému počtu sexuálních partnerů úplně nehraje do karet. A ačkoli určité očekávání mužů o ideální oddané ženě, která je „ve společnosti dámou, v kuchyni kuchařkou a v posteli děvkou“, se zdá být přežitkem, zřejmě má v naší kultuře pořád ještě docela solidně hluboké a propletené kořeny.
Podle průzkumu provedeného jednou z on-line seznamek vychází najevo, že ideálním počtem partnerů, k němuž se ženy rády přiznají, je deset. Stejný počet také uvítají u svého partnera. Kupříkladu pouze tři procenta žen i mužů považují za ideální počet partnerů svého protějšku více než třicet. Jiným důvodem, proč ženy uvádějí nižší číslo, je, že přirozeně touží spíše po naplňujícím vztahu nežli po nezávazném sexu. Proto zřejmě nechtějí dávat vysokým počtem předchozích sexuálních partnerů signál k tomu, že jsou k mání pouze na sex.
Gentleman, leč samec
Muži naopak obvykle počet svých partnerek mírně nadhodnocují. Důvodem je jednoduše to, že se chtějí cítit mužněji a úspěšněji. Není novinkou, že si ženy vybírají muže často i podvědomě podle jejich schopnosti je zabezpečit. I proto se muži díky vyššímu počtu ulovených žen mohou cítit výše na společenském žebříčku. Muži se také bojí toho, že by mohli mít partnerku s bohatšími sexuálními zkušenostmi, než mají oni, což by je v partnerčiných očích mohlo degradovat. A něco na tom je – podle některých průzkumů totiž prý ženám přirozeně připadají přitažlivější muži, kteří jsou atraktivní i pro ostatní ženy. A tedy, nepůjdeme-li do extrémů, čím více partnerek muž má, tím více žen o něj nejspíš stojí, a tím pádem i tím je větší je záruka, že bude jako sexuální partner kvalitní.
A pozor, není partner jako partner. Lidé totiž mnohdy nemají jasno v tom, koho vlastně za partnera považovat. Je jím jen trvalý partner a náhodná známost na jednu noc nebo třeba i člověk, kterého čas od času s chutí políbím a intenzivně pomazlím? Je orální sex také sexem ve smyslu počtu partnerů? Ženy podle prof. Petra Weisse počítají pouze partnery, se kterými měly pohlavní styk, kdežto muži často zahrnují do svých čísel i nekoitální aktivity.
Kromě toho bychom na celou věc mohli pohlížet jako na otázku ryze individuální. Jsou lidé, a to bez ohledu na pohlaví, kterým vyhovuje mít pouze jednoho sexuálního partnera po celý život. Jiným naopak nestačí ani papír formátu A3 na všechny pomyslné zářezy.
A co vy? Kolik sexuálních partnerů byste své drahé polovičce přiznali?
Text: Bára Vendelínová
Foto: Martin Watch
