Fígl spočívá v tom, že v rámci programu WorkAway okolo 4 hodin denně pracujete za postel a jídlo. Žádná výplata, ale taky žádné výdaje. Není to ovšem jen o penězích. Je to o poznávání toho, jak žijí jiní lidé. A to hodně zblízka. O překonávání sama sebe. Tak například jídlo je hodně zvláštní záležitost. Byla jsem úplně závislá na tom, co mi moji hostitelé dají. Bez možnosti si cokoli sama dokoupit (nejbližší obchod je 20 minut cesty autem). Umíte si to představit? Pracovat za jídlo a postel je zkrátka úplně nová situace, kterou je supr si vyzkoušet.
O českou, norskou ani švédskou korunu navíc
V půlnoci jsem přistála v Oslu. (Ano, to je v Norsku, přesun do Švédska bude následovat.) Přece nezaplatím 800 Kč za noc v hostelu, řekla jsem si už v Česku. Našla jsem bezdomovce v sobě a poprvé strávila noc na letišti, mezi pásy, na kterých jezdí kufry. Takže nic, co by nevyřešily špunty do uší, deka přes hlavu a trocha autosugesce ve stylu „ten hluk nic neznamená, je to jako, když se spolubydlící vrací z párty“. Očividně jsem ale hrůzu nebudila, protože během noci si ke mně sedaly dokonce i rodiny s dětmi. Kvůli nim to sice nebylo dorůžova, ale Oslo tomu dalo zapomenout. Vlastě to bylo nejzelenější a nejvoňavější hlavní město, ve kterém jsem kdy byla. Znám pár „severumilů“, ale až teď jsem je pochopila. To, co jsem viděla z Norska a místo, kde jsem ve Švédsku strávila září, bylo krásnější, než jsem si vůbec dokázala představit. Jeden velký les a všude kolem jezera. Brusinek, borůvek a hub tolik, že bych je nevysbírala ani za rok. A to ticho!
Jsou jenom „pro“
- Utratila jsem jen 3 697 Kč za letenku. Potom ještě proběhla útrata za půl dne v Oslu, ale tuhle informaci radši zatajím. Řeknu jen jediné – všechno je tam zhruba 3x dražší než u nás.
- Nechyběl intenzivní kurz angličtiny úplně gratis, od ranní konverzace u snídaně, po večerní posezení u skleničky.
- Kromě angličtiny jsem dostala spoustu jednorázových lekcí slovenštiny, polštiny, němčiny, finštiny a švédštiny. Věděli jste, že Finové nemají slovo prosím, ale když chtějí o něco požádat, tak rovnou poděkují? Nebo že Poláci nazývají borůvky jagodami?
- Za 18 dní jsem poznala 11 nových lidí ve věku od 17 do 58 let. A to nejenom „letmo“.
- Naučila jsem se tapetovat, dělat marmeládu a vůbec mraky věcí, na které bych doma ani nepomyslela.
- Dopřála jsem dovolenou zádům zmítaným bolestmi od věčného sezení u počítače a nad učením.
- A to nemluvím o tom, jak po práci a na čerstvém vzduchu chutná a jak parádně se spí.
Příjezd do Savolaxu
Hned jeden z prvních zážitků mi jasně ukázal, jak to tady chodí. Vysedáváte si tak na terase a na kole přijede kluk, který anglicky oznámí, že se jde vysprchovat. Na nic takového jsem nebyla instruovaná, ale on na odpověď nečekal, prostě zmizel v domě. Fabiánova rodina má chatu několik kilometrů od našeho domu, a protože v ní nemají ani vodu, ani elektřinu, občas prý přijede. Dozvídám se o několik desítek minut později. A jelikož neodmítl ani pozvání na oběd, u kulatého stolu nás kromě 4 Slováků, 2 Poláků a mě seděl ještě jeden Němec. Od té doby jsme se viděli ještě několikrát. Čas od času se zastavil nabít si telefon, vysprchovat se, dát si kafe nebo pivo. Tenhle čtyřiadvacetiletý kluk minulý rok procestoval Čínu a snad všechny „…stány“ pěšky a stopem.
O Savolax
Dagmar a Robo koupili dům i s kempem Savolax v létě 2014. O work-away se dozvěděli letos na jaře od kolegy a hned ho také vyzkoušeli. V průběhu celkem 3 „turnusů“ se tu vystřídala Němka, Rumunka, manželský pár z Polska, Belgičan a 4 Češi. Typický workawayer přijede průměrně na 3 týdny. To je poměrně dlouhá doba, když si uvědomíte, že fungujete v podstatě 24/7. Proto je hodně důležitá komunikace předem. Zjistěte si všechny podmínky a snad by měla zafungovat i určitá „chemie“. I když jen na dálku. Člověk, který má zájem o work-away, je obecně člověk pozitivní, otevřený, tolerantní, nápomocný, a pokud takový není, tak brzy zjistí, že mu tohle nesedí. Já Savolaxu dávám 11 bodů z 10. Super zpráva pro vás je, že příští rok se budou natírat chaty a je potřeba udělat spoustu dalších věcí, ale kdo dřív přijde…však to znáte :).
Být součástí snadno a rychle
„Dokud sdílíte náš dům, jste moje rodina.“ Řekla workewayrům hned během první společné večeře Dagmar, naše hostitelka. A tak se k nám i s jejím manželem Robem od začátku chovali. Byli jsme dohromady tři. Kromě mě ještě 2 Poláci. Oba předtím měli dobrou práci. Ve 36 letech si tenhle manželský pár řekl, že chce žít jinak. Dali výpověď a tohle je jejich třetí takovýhle pobyt. Bydleli jsme ve vlastním menším domku asi 10 metrů od domu Franzových. U nás jsme v podstatě jen přespávali a používali koupelnu, veškerý život se odehrával v„mainhouse“. Jediné jídlo, u kterého jsme pravidelně neseděli společně, byla snídaně. Obědy, poobědová kafíčka, večeře a večerní sklenka byla vždycky společná. Můj sekundární plán, dát si detox od alkoholu nevyšel. Tak to zkrátka vypadá, když se sejdou 3 slovanské národy.
Tak co, vyrazíte taky? Pokud tě láká Švédsko, počti si v cestopise. Nebo rovnou vyraz díky WorkAway.
Text a foto: Markéta Henzlová
