Hrozby neználků, kteří vidí v každé technologické novince problém, obvykle nebereme vážně. To bychom se z těch všech apokalyptických vizí museli zbláznit. Ovšem když se budoucnosti začínají obávat i největší mozky naší generace, které samy stojí za technologickým rozmachem posledních dekád, víte, že něco je špatně. Elon Musk, Stephen Hawking i Bill Gates nemají o budoucnosti zrovna růžovou představu…
Kapacita má respekt
Jeden z nejchytřejších lidí na planetě, fyzik Stephen Hawking, je svými pesimistickými vizemi už proslulý. Naposledy se připojil k výzvě z řad akademiků, která odsuzuje vývoj a použití automatických zbraní jako například vojenských dronů. Taková technologie totiž může být lehce zneužitelná a její progres postupuje velice rychle.
Vedle toho však Hawking vidí dlouhodobé narušování struktury společnosti kvůli rostoucí automatizaci. Sociálně slabší vrstvy už podle něj byly skoro zničeny rozmachem pracovních strojů v továrnách a totéž nejspíš čeká i střední třídu. Nůžky se tak budou rozevírat a sociální nerovnosti nadále zvyšovat, jelikož na automatizaci práce zbohatne pouze malá skupina lidí.
Kdo bude platit?
Ke smrti se vizionáři zatím moc nevyjadřují, ovšem ke druhé životní jistotě dle Benjamina Franklina, tedy k daním, ano. Konkrétně zakladatel Microsoftu a stále vlivná postava na poli technologií Bill Gates se nedávno zamýšlel nad tím, že i roboti by měli platit daně. To se týká právě těch profesí, které v budoucnu čeká automatizace. Manuální práce, již zastanou roboti, bude postupem času přibývat, což značí problém hned v několika ohledech. Tím prvním, který se logicky nabízí, je nezaměstnanost, ta však také souvisí s neschopností lidí, kteří takto přijdou o práci, platit daně.
Gates přichází s návrhem, jak tyto potíže vyřešit zároveň. Daně budou za stroje odvádět jejich "zaměstnavatelé", tedy velké firmy, jež technický pokrok využijí. Díky těmto penězům bude mít stát prostředky na to, aby pomohl lidem, jejichž práci stroje převzaly. Ti by se následně mohli angažovat v péči o děti či staré lidi nebo v podobných, pro společnost důležitých aktivitách.
Současná legislativa si s tímto stavem tak trochu neví rady. Evropský parlament totiž na jednu stranu probírá řadu zákonů, která se právě robotů a jejich role v blízké budoucnosti týká. Daň z práce robotů však prozatím zamítla, jelikož nechce brzdit technologický pokrok. Přitom právě to by se podle Gatese mělo stát - v opačném případě nás během jedné generace čeká až příliš mnoho změn na trhu práce, na které současná společnost zřejmě není připravena…
Opatrný vizionář
Jeden z nejvýraznějších inovátorů poslední doby Elon Musk už delší dobu varuje před budoucností umělé inteligence. Je to tak trochu paradox, jelikož právě on stojí za inteligentními automobily Tesla, které dokážou jet bez řidiče a samy posouvají hranice automatizace o významný kus dál. Musk také upozorňuje na to, že kvůli robotům přijde spousta lidí o práci, a jako řešení navrhuje univerzální příjem pro každého člověka, který nebude podmíněný prací. Jednoduše každý dostane určitou nemalou sumu peněz a je jen na něm, jak se zdroji a svým časem naloží.
V hrozbě skýtající ztrátu práce je tak obsažena i příležitost. Zatímco naše současná společnost je posedlá výkonností a v množství práce klade na své členy stále vyšší nároky, Muskova představa blízké budoucnosti poskytuje jednotlivci mnohem více volného času a možností vyžití. Otázka peněz je však, jak už to u idealistů bývá, vedlejší.
Slavný sociolog Zygmunt Bauman v jednom rozhovoru vyprávěl vtip, že v továrně budoucnosti budou zaměstnány jen dvě živé bytosti - člověk a pes. Člověk bude mít za úkol krmit psa a ten se má postarat o to, aby člověk na nic nesahal. Humor, řeknete si, ovšem kdo ví, zdali naplnění podobných absurdních vizí není jen otázkou času…
Text: Mojmír Sedláček
