Inna Guzieva, 18 let, studentka VŠE v Praze, původně z Moskvy
Já můžu o českých studentech říct jenom pozitivní věci, hlavně díky mému nedávnému týdennímu lyžařskému zájezdu, kde jsem byla jedinou cizinkou mezi Čechy. Čeští studenti jsou podle mě velice přátelští, společenští a erudovaní a s většinou z nich mám stejný smysl pro humor. Líbí se mi také různé studentské aktivity, kde můžeš potkat velmi zajímavé lidi se stejnými zálibami. Nikdy jsem neměla žádný problém kvůli své národnosti, ale pár lidí mi říkalo něco jako "Rusy nemáme rádi, ale ty jseš v pohodě".
A to, že ruští studenti mají hodně peněz od rodičů, je docela pravda, protože poskytnout možnost studia v Evropě svému dítěti mohou domácnosti s vysokými příjmy, a ti, kteří mají nadměrně vysoké příjmy, obvykle posílají své děti na studium do Velké Británie a Ameriky.
Co se týká arogantního a nafoukaného chovaní ruských studentů, já myslím, že to se projevuje jenom jako ochranná reakce, protože pro Rusy není typické ukazovat své emoce a slabosti..
Maxim Pilucik, 23 let, student Fakulty sociálních věd UK z Běloruska:
Nejdřív jsem se obával, že budu mezi českými studenty takovou bílou vránou, že se mi nepodaří najít s nimi společný jazyk. Jenže opak byl pravdou. Za tři roky studia na FSV jsem se báječně skamarádil se svými spolužáky, někteří se stali pro mne opravdovými přáteli, kteří jsou vždy připraveni mně přijít na pomoc. Netušil jsem tehdy, že se tady budu cítit jako doma.
Na jedné straně se mi jeví čeští studenti otevřenější jak vůči ostatním, tak i k poznání nového. Mnohdy jsou sebejistější a odvážnější. Ale na straně druhé chybí jim odpovědnosti, které by klidně mohli přiučit u běloruských kolegů. I když teď ani nevím, zdali to lapání po zodpovědnosti, které máme víc než dost, není pouhým pozůstatkem sovětského systému a hromadného deformování vědomí.
Pokud potkáte na vysoké škole nějakého běloruského studenta, chci věřit, že se k němu neobrátíte zády. Přece kdo, když ne Češi, nám vštípí lásku ke svobodě? Kdo, když ne vy, nám ukáže cestu, po níž dovedeme náš stát k demokratickým hodnotám? Tomu se stěží naučíme jen z knih. Stejně tak, jak se láska k rodnému slovu nezrodí, aniž bychom to slovo neslyšeli, stejně tak bez komunikace nevznikne solidarita, již v současné době tak moc potřebujeme.
Angelina Smirnova, 19 let, exchange studentka UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomie z Tomsku
Měla bych začít asi tím, že jsem v ČR déle než 6 měsíců. Když jsem přijela, měla jsem pocit, že čeští studenti moc neumějí komunikovat s cizinci. Měla jsem několik předmětů s lidmi z celého světa včetně Čechů. Oni se teda ukázali jako ti celkem uzavření. Trochu to trvalo, než projevili zájem, jakože odkud jsem a co tady dělám, a tak dále... Ale mám i několik špatných zkušeností, třeba v obchodě, kde jsem poprosila prodavačku o pomoc a ona se tvářila, jako bych tam vůbec nebyla.
Skupiny ve škole máme udělané tak, že je tam stejně Čechů a cizinců. Čeští studenti se moc neodlišují od těch ruských, mají stejné zvyky a podobný postoj k učení. Ale hranice mezi učiteli a studenty nejsou tak jasné jako u nás - vztah učitelů ke studentům je tady více osobní a přátelštější. Celkově se mi tu velice líbí a je prostě zajímavé pozorovat reakce lidí, které jsou někdy velmi zajímavé.
Anastasia, 26 let, studentka Filozofické fakulty UK z Ukrajiny
Co si pamatuju ze svých začátků, tak tenkrát mě strašně překvapilo, jak málo se čeští studenti učili. Později jsem samozřejmě přebrala jejich rytmus a taky jsem se přestala učit. Bohužel :(
Na Ukrajině jsme dostávali hodně domácích úkolů a bez samostudia se student taky neobešel.
Jinak co se týče českých studentů, tak jsem s nimi nikdy neměla problém, řekla bych, že všude se najdou dobří kamarádi. Jen jedna věc mi vadila - docela dost žalujou, nepůjčují domácí úkoly na opsání a při písemkách nedají opsat :). Vím, že to není správná věc. Mně například to bylo jedno. Patřila jsem mezi ty lepší studenty a opisovalo ode mě hodně lidí.
Na VŠ se opisování téměř nepraktikuje. Na jednom oboru to bylo docela anonymní, bylo nás hodně a znali jsme se "od vidění", přesto jsem měla pár dobrých známých i kamarádů, se kterými jsem v kontaktu doteď.
Míša Raková
