Na serveru Primát.cz probíhá v současné době kampaň „Daruj banány“. V rámci ní se na webu zobrazuje banner ČNRDD. Uživatelé za svou aktivitu na tomto webu (například sdílení svých studijních materiálů) získávají virtuální banány. Ty pak mohou vyměnit za věcné ceny nebo darovat na podporu reklamy registru. Čím více banánů darují, tím déle se bude banner na stránce zobrazovat.
Uživatelé si mohou být jisti, že jejich snaha není marná. „V květnu 2014 se na web Českého národního registru dárců dřeně proklikalo nejvíce návštěvníků právě z našich stránek,“ sdělil Maxim Gorjainov, vedoucí portálu Primát.cz na základě údajů ČNRDD. „Aktivním zapojením uživatelů do kampaně roste také jejich zájem o dárcovství a registr,“ dodává. V kampani serveru Primat.cz už se podařilo najít kolem 250 potenciálních dárců.
Jak vypadá typický dárce dřeně
Nejvíce dárců se ke 31. 12. 2013 registrovalo v Olomouci – 7878, dále v Hradci Králové – 7415 a v Plzni – 6721. Praha skončila na sedmém místě s 3568 dárci a nejméně lidí se do registru dárců dřeně zapsalo v Liberci – 208.
Co se pohlaví týká, v registru najdeme o něco více mužů než žen. Většině potenciálních dárců je v současné době mezi 25 a 45 lety. Nejvíce z nich spadá do kategorie muži mezi 36 a 45 lety.
Potěšující určitě je, že v posledních letech stabilně vzrůstá počet nově zapsaných. Přitom počet vyřazených dárců (například kvůli věku nebo zdravotnímu stavu) zůstává stále zhruba stejný.
K 31. 7. 2014 bylo v Českém národním registru dárců dřeně zaregistrováno celkem 47 298 potenciálních dárců, na celém světě je jich 24 376 538. Od roku 1992 proběhlo 526 odběrů dárců z Českého národního registru dárců dřeně, z toho 361 pro pacienty v České republice. Odběrů zahraničních dárců pro české pacienty bylo 608. Přitom jen leukémií u nás ročně onemocní kolem 400 pacientů.
„Studenta se na kampani podílí zveřejňováním článků, které vyvrací mýty týkající se registrace a následného odběru. Málokdo například ví, že k přihlášení do registru je třeba pouze vzorek krve, odebraný ze žíly na předloktí stejně jako při všem dobře známém odběru krve na sedimentaci, samotný odběr kostní dřeně se provádí až ve chvíli, kdy ji někdo potřebuje,“ říká šéfredaktorka magazínu a webu Studenta Michaela Raková.
„Registr potřebuje hlavně mladé dárce, proto jsou studenti pro kampaň ideální cílovou skupinou,“ doplnila Raková. Všechny články, které se týkají darování dřeně najdete TADY.
O Českém národním registru dárců dřeně
Registr dobrovolných dárců kostní dřeně byl založen v roce 1992 primářem hemato-onkologického oddělení Fakultní nemocnice v Plzni MUDr. Vladimírem Kozou k podpoře a ke zlepšení osudu nemocných s nejtěžšími chorobami krve a zhoubnými nádory po vzoru světových registrů. Vedoucím lékařem Českého národního registru dárců dřeně je v současnosti MUDr. Pavel Jindra, Ph.D., který se stal po smrti MUDr. Kozy rovněž primářem hemato-onkologického oddělení Fakultní nemocnice v Plzni.
Staňte se dárcem i vy.
Text: Lola Kajtmanová
