„V rámci výzkumu jsme zjišťovali i názor studentů na jednotlivé body Reformy VŠ. S dílčími otázkami studenti v zásadě nemají problém. Jako příklad mohu uvést, že 84 % dotazovaných zastává názor, že by vedení VŠ mělo více spolupracovat s lidmi z praxe. Zcela proti jsou pouze necelá 2 %,“ přiblížil výsledky průzkumu jeho realizátor a ředitel Studenta Media Adam Kožela. Reforma posiluje roli Rad veřejných vysokých škol (na úkor Akademických senátů) a mění způsob jmenování členů. Dle plánovaných změn by mělo dojít k většímu zapojení lidí z prostředí mimo univerzitu, např. odborníků z praxe a zástupců zaměstnavatelů.
Zrušit školy s dlouhodobě špatnou kvalitou výuky by nevadilo 77 % dotazovaných a skoro 81 % z nich si myslí, že by měl stát více zohlednit úroveň kvality výuky v systému financování VŠ. Pokud někdo nabude VŠ titul podvodem, tento titul by mu odebralo celých 89 % respondentů. Na otázky respondenti odpovídali prostřednictvím šestibodové škály hodnocení od „zcela nesouhlasím“ po „zcela souhlasím“.
„O činnosti a pravomocích Akademického senátu mé VŠ nemám jasno.“
„Otázka směřovala na pozici a smysluplnost akademických senátů tak, jak ji vnímají studenti. Ukázalo se, že o jejich činnosti a významu pro akademickou samosprávu je informována pouze přibližně třetina studentů. Navíc volební účast do těchto samosprávních orgánů vysokých škol se na jednotlivých školách velmi liší. Na některých fakultách senátory volilo kolem 3 % studentů,“ doplnil k otázce vnímání akademických senátů Adam Kožela. „Z dotazovaných uvedlo skoro 70 %, že se voleb neúčastní. Kromě toho – z těch, kteří se voleb občas účastní, 48 % nemá jasno v otázkách pravomocí a činností Akademický senátů.“
Další otázka směřovala na pozici Studentské komory Rady vysokých škol (SKRVŠ), která je dle současného zákona o VŠ jediným orgánem zastupujícím studenty v jednáních např. s vládou. Cílem bylo zjistit, do jaké míry je tato pozice oprávněná, nebo zda jde pouze o formální uskupení, jehož činnost probíhá izolovaně od hlavního studentského myšlenkového proudu.
SKRVŠ si jako své zástupce v jednáních s vládou nedokáže zařadit celých 81 % respondentů. Zcela jistě znají Studentskou komoru Rady vysokých škol pouze 2 % respondentů.
Platit nechtějí, výhodné studentské půjčky by studenti uvítali.
Většina dotazovaných studentů si finanční spoluúčast na vzdělání nepřeje (65 %). Nicméně až 62 % z těch, kdo se na nákladech svého vzdělávání podílet nechtějí, se necítí být o formě placení za studium dostatečně informováno.
Ačkoli studenti nejsou ochotní za studium platit, výhodné studentské půjčky by uvítalo 73 % respondentů, zcela jistě pak 27 %. V odpovědích se k půjčkám staví kladněji o něco více žen a také studenti, kteří si během studia nepřivydělávají prací.
Z dříve zveřejněných výsledků průzkumu již vyplynulo, že si většina oslovených studentů uvědomuje potřebu reformy českého vysokého školství. Na otázku, zda jsou spokojeni se současným stavem českých VŠ, odpovědělo záporně téměř 60 % dotazovaných. Pouze 4 % respondentů je zcela spokojeno se současnou situací a potřebu reformy nevnímá. Daleko více nespokojených studentů je v menších univerzitních městech jako Ostrava, Zlín nebo Plzeň – až 71 %. Oproti tomu v Praze a Brně je zcela nebo částečně nespokojeno přibližně 53 % dotazovaných.
Průzkum byl realizovanán ve dnech 2. a 3. února 2012. Zúčastnilo se jej 642 studentů v 5 univerzitních městech (Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Zlín), studujících různé VŠ, obory a rozdílného věku. „V médiích se často prezentují názory zástupců akademické obce a studentů, kteří se problematikou reformy detailně a cíleně zabývají. Naším cílem bylo zjistit, jak se k jednotlivým bodům i Reformě VŠ jako celku staví běžní studenti,“ vysvětlil pozadí průzkumu ředitel společnosti Adam Kožela.
