Ať studujete historii, nebo se o ni jen zajímáte, období druhé světové války je pro umění rozsáhlým, přestože pochmurným zdrojem inspirace. A obzvlášť téma holocaustu už inspirovalo mnoho filmařů i jiných umělců k tomu, aby přispěli svým pohledem na věc. Snímky jako Schindlerův seznam, Život je krásný nebo Pianista se v posledních dekádách zapsaly do dějin filmu. Asi se proto ptáte, čím může maďarské drama přispět?
Unikátní filmařina
Možná jste viděli některé filmy Bély Tarra, jednoho z nejslavnějších maďarských filmařů. Díla jako Muž z Londýna nebo Satanské tango patří do zlatého fondu evropské kinematografie a na první pohled si je zapamatujete díky neskutečně dlouhým záběrům, v nichž si Tarr libuje. Není výjimkou, že kamera je bez jediného střihu namířená na herce třeba deset minut, což vytváří unikátní a svým způsobem strhující atmosféru. Lászlo Nemes, režisér Saulova syna, se u Tarra učil, takže vás asi nepřekvapí, že vyznává podobný styl a dlouhatánských záběrů si užijete dosyta.
Syrová autenticita
Kamera sleduje většinu času hlavního hrdinu, žida Saula, z bezprostřední blízkosti. Pohledy na celek téměř úplně chybí a my jen podle rozostřeného okolí a zvuků domýšlíme, co se v Saulově blízkosti děje. Je to zvláštní způsob sledování filmu, který si klade za cíl upozornit na to hlavní – Saulovu tvář, cynickou a odtažitou, projevující jen minimum emocí i v těch nejstrašnějších chvílích. A že jich je požehnaně, Saul je totiž součástí tzv. Sonderkommanda, které má za úkol čistit plynové komory, odvážet mrtvoly a vykonávat samé strašlivé práce.
Saulův úkol
A proč vlastně Saula sledujeme? Nosná linka spočívá v jeho absurdní a téměř nemožné snaze o důstojné pohřbení chlapce, jeho údajného syna. Spisovatel a básník Géza Röhrig, který postavě Saula vdechl život, velmi autenticky zobrazuje citovou oploštělost člověka, který nemá pro co žít. O to více se nadchne pro myšlenku důstojného pohřbu neboli výsady, jež v koncentrační mašinérii nemá místo.
Saulův syn balancuje na pomezí dramatu a hororu, suverénně předkládá zcela originální pohled na tematiku holocaustu. Pohled, který není zrovna příjemný či jakkoli uklidňující, ale právě takové dílo dokáže alespoň částečně vystihnout, co nepředstavitelného se tenkrát dělo. Takový zážitek prostě musíme doporučit!
Text: Mojmír Sedláček
Foto: Film Europe
