RECENZE: Hledá se Dory. Nebo spíš smysl?

RECENZE: Hledá se Dory. Nebo spíš smysl?

Dlouhých třináct let uběhlo od doby, kdy se studio Pixar vytasilo s jedním ze svých nejlepších animáků s názvem Hledá se Nemo. Všichni jsme se do něj dřív nebo později zamilovali, protože měl všechno, co by správný animák mít měl. Srdce, vtip, přesah do reality. Teď jde do kin pokračování, zaměřené na populární postavu zapomnětlivé rybky Dory. Dosahuje kvalit oblíbené jedničky nebo hodně zaostává?

Kdysi slavné a ze všech směrů opěvované studio Pixar se nedávno vytasilo s dost fádním Hodným dinosaurem, navíc kromě Příběhu hraček nedokázalo žádnou ze svých značek přetavit v kvalitní pokračování. Hledá se Nemo byl ovšem svého času hit a nejúspěšnější animák všech dob, který vedle hlavních hrdinů Nema a jeho otce Marlina představil i řadu sympatických vedlejších postav, takže pokračování se přímo nabízelo.

Foto: Studenta

Amnézie v centru dění

Dočkali jsme se ale až letos a do centra pozornosti se dostala modrá rybka Dory, která posledně s Marlinem procestovala celý oceán při hledání jeho neposedného synka. Dory, jež trpí velkými problémy s pamětí, byla jako vedlejší figurka docela zábavná, ovšem její repertoár vtípků je dost omezený. Nic si nepamatuje, takže se většinu filmu opakuje a všech se ptá na jednu věc několikrát. Na papíře to může vypadat jako zábavný nápad, ovšem v praxi tenhle humor nejenže moc nefunguje, ale dost zpomaluje děj a zadupává dynamiku, kterou se první díl honosil.

I příběh vykrádá myšlenku jedničky – Dory si vzpomene, že má rodiče, kteří jsou zřejmě někde v oceánu, a s minimem informací se je vydá hledat. Nemo a Marlin ji v tom samozřejmě nenechají, takže se osvědčená trojka opět setká s přátelskými i nebezpečnými formami života v hlubinách oceánu i mořského parku. Už z tohohle prostého popisu čiší největší problém celého filmu – nenápaditost a absence snahy ukročit z předem jasné cesty.

Foto: Studenta

Zbytečné pokračování?

Občas povedené frky, narážející na aktuální popkulturní fenomény, a výborná nová postava chobotnice Hanka nedokážou mdlý dojem zvrátit. Dory funguje tak, jak by měla – pro děti je přiměřeně vtipná, s lehkým morálním přesahem a hlavně krásně barevným vizuálem. Jenže nic navíc pro dospělé či opakování zhlédnutí. A to je velká škoda, protože v minulosti byly právě pixarovky synonymem pro něco víc než jen obyčejný animák.

Text: Mojmír Sedláček

Foto: oficial

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější