Syn rodičů-diplomatů studoval celou střední školu v zahraničí. Mezi lety 1993 a 1997 navštěvoval International School of The Hague v Nizozemsku a tam také odmaturoval, včetně zkoušky z českého jazyka.
„Myslím, že mi nizozemská škola dala daleko víc, než by mi dalo pražské gymnázium,“ říká. Naučil se psát, kriticky myslet, argumentovat, pracovat s textem a se zdroji. „Velmi mi to pak usnadnilo i studium na vysoké škole,“ dodává.
Velkou výhodou byly také jazyky. Do Nizozemska sice už přijel se znalostí angličtiny, vracel se však skoro jako rodilý mluvčí. Po návratu do Česka začal studovat na VŠE v Praze národní hospodářství. Přechod do českého prostředí nebyl snadný. „Především jsem si uvědomil, jak nudné bylo studium na VŠE. V Rotterdamu to bylo o tolik zajímavější! Každý učitel byl osobnost. Nebyl jsem už pak schopný studovat a inženýrské studium jsem nedokončil,“ popisuje své zážitky Roman. „Vzpomínám si, jak jsem jezdil každý čtvrtek na kole 8 kilometrů v dešti v šest večer na přednášky o Evropské unii, protože jsem si to nechtěl nechat ujít,“ dodává.
Do Nizozemska se pak ještě na půl roku vrátil v rámci evropského programu Erasmus. Uvědomuje si, že kdyby neabsolvoval školy v zahraničí, nevybudoval by úspěšné firmy. „Pořád nás učili, že je možné dosáhnout čehokoli, když člověk chce a věnuje tomu dostatek energie. Bez toho bych podnikat nezačal,“ uvedl.
