Jít „na kafe“ se v českém prostředí stalo synonymem scházení se s přáteli, rodinou, kolegy, obchodními partnery. Je to čas, který prožíváme v příjemné společnosti, řešíme zásadní životní rozhodnutí, dozvídáme se smutné i šťastné informace, může to být čas, během něhož vznikají umělecká díla, začínají se nebo končí milostné vztahy. Mimochodem, pánové, kolik z vás už pro první oslovení sympatické slečny použilo větu: „Nešla byste někdy na kafe?“
Blahodárné účinky tohoto lahodného černého nápoje se vážou s dlouhou historií, která je opředena vlastním poutavým příběhem. Legenda z 8. století vypráví o etiopském pasáčkovi Kaldim, který si všiml, že jeho stádo po spásání červených bobulí kávovníku nemohlo v noci spát. Hned se s tímto objevem běžel svěřit mnichům místního kláštera, kteří začali zázračné vlastnosti pestře zeleného keře šířit do světa. S touto verzí se ztotožňuje více pramenů, nicméně dále není úplně jisté, proč a ve který okamžik se káva začala pražit. Protože bez pražení bychom dnes pili, nebo spíše nepili, odporně chutnající odvar. Jedna teorie uvádí, že jelikož byl nápoj tak nechutný, vyplivl ho mnich do ohně spolu se zrnky, která se působením ohně začala pražit a společnost postávající poblíž zaujala lahodná vůně, která se z ohniště linula. Další teorie tvrdí, že mniši kávě přisuzovali pekelnou moc, proto ji vhodili do ohně a opět je zaujala pražená vůně. Která z legend je pravdivá a je-li vůbec některá pravdivá, se patrně nikdy nedozvíme. Nicméně proč se bránit fantazii a neobohatit si denní konzumaci kávy troškou mystiky?
S diplomacií do Evropy
Černý nápoj dostal jméno kawa, což znamenalo sílu, impulsivnost a vitalitu. Zpočátku se využíval pro medicínské účely a do 15. století už byl oblíbený v celém Orientu. Nesmírně populární se staly první arabské kavárny, typické svou útulností a osobitou atmosférou. Do Evropy se káva dostala až na začátku 17. století na lodi směřující z tehdejší Konstantinopole do Benátek a právě zde byl otevřen první obchod s kávou. Trvalo poměrně dlouhou dobu, než si Evropané tento zázračný nápoj oblíbili. Například první zkušenost ve Francii nedopadla vůbec dobře. Ludvík XIV. a jeho dvořané shledali dar od konstantinopolského sultána příliš hustým a hořkým. Příběh vypráví, že jedna z dam si tajně přidala do kávy cukr a krátce nato se již káva oficiálně servírovala s medem a cukrem. V této podobě byla přijata s nadšením a již brzy se otevřela první kavárna v Paříži - Café Procope. Mimochodem svou kávu si zde v minulosti vychutnávali i pánové Benjamin Franklin, Jean-Jacques Rousseau či Thomas Jefferson a i vy se sem můžete dnes vydat a přenést se na okamžik do dob, kdy se zde potkávali filozofové, umělci a významní politici.
Zpočátku se káva pěstovala pouze v Etiopii a Jemenu a veškerou produkci ovládaly
sultánské monopoly. Velice rychle se stala významným ekonomickým a politickým nástrojem a její pěstování se rozšířilo do dalších rovníkových oblastí. Díky četným koloniím bylo pro evropský trh s kávou zásadní zemí Holandsko (zejmnéna kolonie v Indonésii a Surinamu). Nicméně ani ostatní evropské velmoci nechtěly zůstat pozadu a stále více ceněnou komoditu začaly kultivovat po vzoru Francouzů ve svých koloniích. Právě Francouzi, kteří rostlinky kávovníku šlechtili v pařížské botanické zahradě, se nejvíce zasloužili o světovou expanzi kávy.
Jaký je příběh vídeňské kávy, která je tak trochu světovým pojmem? Její cesta do centra střední Evropy byla spojena s tureckými vojáky, kteří když roku 1683 utíkali poražení z boje, nechali zde pytle s kávovými zrny. Tak trochu vídeňským klišé je, že první obchod s kávou si zde otevřel Polák. Jmenoval se Kolschitzky a právě jemu svět vděčí za filtrovanou kávu, jejíž techniku vymyslel, aby uspokojil náročné vídeňské obyvatele, kterým se tekutina zdála příliš hustá, hořká a trpká. Nakonec ještě přidal med, šlehačku a Vídeňská káva byla na světě. Až si ji budete chtít příště vychutnat, zkuste ji osladit medem a přeneste se v myšlenkách do nablýskaných časů jemných dam a oprýmkovaných důstojníků habsburské monarchie.
A nebyla to Praha...
Některé Pražany nejspíše překvapí, že první kavárna u nás nebyla otevřena v hlavním městě. Tohle prvenství totiž patří Brnu a to již od roku 1702. U lidí zpočátku nesklízel nahořklý nápoj valné ohlasy a byla to spíše zvědavost a nádech exotiky, jež je do kavárny přiváděly. O něco později se i v pražských ulicích začala nabízet horká novinka, a to z rukou podnikavého Araba Deodata, který sám sobě v tradičním turbanu dělal nejlepší reklamu. Obchodu se dařilo a tak přibyla i první kavárna, která stávala v Karlově ulici. Jelikož šlo o poměrně drahou záležitost, stala se káva výsadou bohaté městské vrstvy a její popíjení je spojeno s krásnými prostorami kaváren, které v Praze začaly vznikat.
Obrovský boom kávy zažilo Československo za první republiky, kdy se trávení času v kavárnách stalo symbolem nového životního stylu. U kávy vznikala poezie, řešil se obchod, politika, rozhodovaly se naše dějiny. Období vzestupu zastavila druhá světová válka, kdy byl kávy nedostatek a začaly se používat levnější a dostupnější náhražky. Bohužel ani konec války neznamenal návrat kvalitní kávy na české pulty. V poválečném období vzniká český nezmar zvaný „turek“. Jeho pojmenování nemá žádnou souvislost s přípravou kávy nebo způsobem jejího podávání v Turecku. Kupodivu i dnes pije kávu v této podobě dost lidí, snad z nostalgie? Doufejme, že se nám postupnou osvětou podaří tento retro přežitek jednou provždy opustit.
Léčivá síla kávy
Káva je v podstatě zázračný nápoj, jehož popíjení našemu tělu prospívá. Jaké jsou tedy blahodárné vlastnosti této ceněné komodity? Věděli jste například, že káva je významný zdroj antioxidantů a obsahuje jich dokonce několikanásobně více než zelený čaj?
Pozitivní bude i informace pro sportovce, neboť bylo prokázáno, že kofein zlepšuje výkon a vytrvalost při intenzivní fyzické zátěži. Studenti ocení zejména zvýšenou koncentraci, vyšší mentální výkonnost a sníženou únavu. A nakonec užitečná informace pro stálice bouřlivých večírků: káva dokáže vaše tělo napravit po nadměrné konzumaci alkoholických nápojů. Není však dobré vsadit vše na jednoho koně, a proto všeho s mírou :).
V příštím čísle časopisu Studenta budeme ve vyprávění o kávě pokračovat. Řeč bude o celém procesu od kávových plantáží až k pražírnám. A také si řekneme něco málo k obchodu s kávou.
Text: Nespresso
