Věděli jste, že štěstí se dá změřit? Existuje totiž koncept hrubého národního štěstí, který poměřuje 72 ukazatelů založených na kvalitě života, prostředí, kde žijeme, podpoře kulturních hodnot, dobré vládě a podpoře udržitelného rozvoje. V České republice je tento index – navzdory tomu, jakou o sobě často říkáme, že máme stěžovatelskou povahu – dlouhodobě docela vysoký.
Věděli jste?
Je dokázáno, že pomocí meditačních technik lze fyziologicky dosáhnoutpocitu štěstí. Čím delší čas meditací strávíte, tím víc poroste aktivita levéčásti mozku – a tedy vy se budete cítit šťastní – a bude se utlumovat ta pravá.
Jak jsou na tom studenti?
A co studenti? Zapadají do indexu? Vydali jsme se to zjistit – pomocí velkého studentského průzkumu, kterého se zúčastnilo víc než dva tisíce z vás. Jak jsme dopadli? Skvěle! Z našeho průzkumu totiž mimo jiné vyplynulo, že většina studentů se považuje se za šťastné, je se svým životem spokojená a má se ráda. To je docela dobré zjištění, ne? Ještě zajímavější ovšem je, co pro studenty štěstí znamená.
Studenti a tradice
Mysleli byste si, že štěstí pro studenty znamená hlavně úspěch? To byste se spletli! Štěstí vidí velká většina z nás ve zcela tradiční věci – v rodině. Odpověď „mít kolem sebe rodinu a přátele, co mě podporují“ byla vůbec nejčastější odpovědí na to, co pro nás znamená štěstí. A tím to rozhodně neskončilo, za důležitost rodiny se totiž postavila i celá řada dalších odpovědí. Například, věděli jste, že většina studentů je ve vztahu/v manželství už při studiu? A i ti, kteří nejsou, považují potřebu nalézt si partnera v této životní fázi za velmi důležitou. A socializujeme se i mimo vztahy – věděli jste například, že jen minimum z nás bydlí samo? Většina studentů pořád bydlí doma u rodičů, často jsme v privátech i na kolejích, ale jen málokdy bydlíme sami. Proč? Třeba protože víc hlav víc ví, anebo spíš, protože víc hlav víc paří.
Zajímavé třeba ale také je, že mít střechu nad hlavou už pro nás nositelem štěstí není. Podle klasické Maslowovy pyramidy se tak podle těchto výsledků nacházíme někde na třetím žebříčku, tedy u pocitu sounáležitosti. Další výsledky průzkumu ale naopak naznačují, že jsme už na na samém vrcholu, tedy u seberealizace.
Jak je na tom svět?
Patříme mezi ty šťastnější národy? Vlastně ano. World Happiness Report se totiž nezaměřuje jen na nás, ale shrnuje a porovnává, jak šťastní či nešťastní jsou lidé po celém světě. Ten letošní, z dubna 2015, tak například říká, že nejšťastnější jsou lidé ve Švýcarsku, na Islandu a v Dánsku. Naopak nejméně šťastní jsou obyvatelé Toga, Burundi a Sýrie. Česko se dlouhodobě pohybuje kolem třicáté příčky (ze 158).
Text: Veronika Doskočilová
Foto: V. Hálek, 2013 (http://www.halek.info), pixabay.com
