Proč využíváme kariérní centra nejméně na světě?

V zahraničí to funguje

Velké množství firem, hlavně těch mezinárodních, hledá talenty přímo mezi studenty na univerzitách. Kromě firemních přednášek, kde se svými budoucími zaměstnanci přichází osobně do styku, to dělají také přes kariérní centra, kde zanechávají informace o sobě a nabízených volných místech. Studenti si takových služeb cení. Vyplývá to z průzkumu společnosti Universum ve spolupráci se Studenta Media. Například pro 123 343 studentů ekonomických oborů z 15 zemí světa jsou univerzitní kariérní centra čtvrtá nejvlivnější při sbírání informací o zaměstnavatelích. Při hledání práce nebo praxe se na ně obrací 31 % studentů. Jediné, co studenty při výběru zaměstnání ovlivňuje víc, jsou jiní lidé, studenti či absolventi, kteří už v dané firmě pracovali a mohou se tak podělit o svou zkušenost.

Jak moc jsou kariérní centra efektivní při hledání potencionálního zaměstnání? (v %)

Co naše studenty ovlivňuje nejvíc?

Při seznamování s firmami vedou u českých studentů internetové stránky zaměstnavatelů, kariérní portály a sociální sítě. Na internetu si dohledává informace 88 % studentů. Vlivný je i tisk – 31 % českých studentů se dozvídá informace o zaměstnavatelích z časopisů pro vysokoškoláky. Skoro polovina kvůli tomu čte časopis Studenta, 22 % z nich volí spíše univerzitní tisk nebo média vydávaná kariérními centry.

Tisk a internet tedy čeští studenti využívají dobře. Rozhodující pro ně budou doporučení zkušenějších lidí, stejně jako u jejich zahraničních vrstevníků. Ale semináře, poradenství nebo profesionální koučing od kariérních center příliš nevyužívají.

Kariérní centra jsou v Česku novinkou

Kariérní centra fungují podle studentů nejlépe ve Velké Británii, USA, Hongkongu a Saúdské Arábii. Mnohem lépe než u nás ale fungují také v Polsku, Španělsku nebo Itálii. Česká republika se umístila mezi 25 zeměmi se svými 8,7 % na posledním místě.

Hlavní příčinou takto nízkého čísla je neexistence tradice. V Česku jde o mladou záležitost, o kterou si začali říkat sami studenti po návratech ze zahraničních výjezdů. Viděli, jak jsou kariérní centra užitečná v navádění studentů na správnou cestu. Značnou roli sehrála také ekonomická krize, po které i pro technické obory začalo být obtížné se uplatnit. Taková univerzitní centra začala vznikat teprve v posledních patnácti letech, zatímco za hranicemi se vyvíjejí už desítky let.

Mezi prvními je ČVUT

Jedním z nejstarších kariérních center je centrum na ČVUT. Založeno bylo přibližně před devíti lety, ale naplno se rozjelo až o dva roky později. „Na ČVUT je problém v tom, že naše univerzita je obrovská. Neexistuje jednotná cesta, jak oslovit 24 000 studentů z osmi fakult. Máme přísná pravidla pro direct maily, abychom studenty nezahlcovali. Proto musíme spoléhat na to, že si k nám najdou cestu sami,“ říká Veronika Lobreisová z Kariérního centra ČVUT.

Kvůli zákazu přímého mailingu nemůže Kariérní centrum ČVUT rozesílat například aktuality o nadcházejících seminářích a jiných akcích. Informace mohou posílat pouze těm, kdo se zaregistruje jako odběratel centra. Takových je na ČVUT pouhých dva tisíce.

„Snažíme se šířit naši nabídku skrze plakáty, letáky, studentské kluby, spoléháme také na to, že si studenti šíří informace mezi sebou a hledají na webu. Je to zdlouhavá a náročná cesta už jen kvůli tomu, že se studenti stále mění. Každý rok začínáme vlastně od znova,“ dodává Lobreisová.

Kariérní centra pomáhají nejen studentům univerzity, ale i jejich absolventům. Ještě tři roky po ukončení studia se mohou bývalí studenti na kariérní centrum obrátit – například v případě, že si ještě nenašli práci, nebo našli, ale nejsou tam spokojeni.

Kariérní centra fungují i při dalších velkých univerzitách, například na Univerzitě Karlově, VŠE (už od roku 1999), VŠCHT v Praze nebo na Masarykově univerzitě.

Nabídka je široká

Služby kariérních center na českých vysokých školách jsou i přes svou krátkou působnost velmi rozmanité. Mezi základní patří zmíněné semináře, které rozvíjí „soft skills“. Jde o takzvané měkké dovednosti jako psaní životopisu, příprava na pohovor, time management, osobnostní rozvoj nebo hledání svých silných a slabých stránek.

Některá centra půjčují knihy o osobním rozvoji a nabízí i osobnostní testování MBTI, kde studenti zjistí, jakým jsou typem člověka. V Kariérním centru ČVUT tento test vyhodnotí psycholožka a nabídne studentovi slovní zpětnou vazbu, která může být přínosnější než čistě rozškatulkovaný nastavený výsledek testu.

V nabídce jsou také nejrůznější personální poradny, individuální koučování a mnoho dalšího. Na webu kariérních center najdou studenti burzu práce s aktuálními nabídkami praxe, brigády nebo práce. Díky nim získávají kontakty na potenciální budoucí zaměstnavatele, kteří jim kromě práce mohou nabídnout i pomoc s výběrem tématu pro diplomovou práci. Zaměstnavatelé rádi pomáhají talentům ještě při studiu, a hned potom je přijmou do svého týmu.

Doženeme svět?

Čeští studenti si začínají uvědomovat, že bezstarostné studium, jaké měli jejich rodiče, je minulost. Především humanitní obory musí hledat praxi a zkušenosti už při studiu. Rozhodnout se správně o budoucí profesi může být poměrně těžké, a proto se studenti budou čím dál častěji obracet na kariérní centra, která jim ukážou, na co mají, a pomůžou jim spojit se se svým budoucím zaměstnavatelem.

Je na vaší škole kariérní centrum?

Text: Jekatěrina Tkačenko