Dále až 36 % dotázaných studentů kritizovalo odtržení vzdělávání od praxe nebo nekvalitní a nemotivované učitele. Čtvrtina si zase stěžovala na nekvalitní výuku jazyků, o něco méně respondentům vadí absence dialogu s vyučujícím. Naopak jen málokomu nevyhovuje vybavení škol. Závažné negativum v něm vidí pouhých 7 % dotazovaných.
V průzkumu také zazněly názory, že studenti nemají přístup k nejnovějším poznatkům, vzdělávací systém není schopen pružně reagovat na změny a vývoj ve společnosti a drží se stále stejných zastaralých koncepcí nebo že se ve škole neučí praktické věci, ale spíše ideály. Připomínky byly také k financování vysokých škol, kdy školy dostávají příplatek za každého žáka a snaží se tedy přijmout do prvních ročníků co nejvíce lidí. Podle studentů to ale snižuje jak kvalitu výuky, tak dané školy. Mladí nejsou spokojeni ani s ověřováním nabytých znalostí. Vadí jim, že na některých školách ještě stále převažují písemné práce či testy a v hodinách chybí ústní projev.
Výsledky průzkumu se nijak významně nelišily ani v závislosti na věku dotazovaných, ani podle data. Z toho tedy vyplývá, že si studenti nemyslí, že by se vzdělávání zlepšovalo.
Mnoho studentů ale i přes svou nespokojenost na českou školu nakonec zamíří. Podle čeho si tedy tu správnou školu vybírají? Pro většinu je nejdůležitější dobré jméno školy a možnost studia v zahraničí. Hodně mladých také klade důraz na místo, kde škola sídlí, zázemí, jako je technická vybavenost, ubytování či sportovní vyžití, a neméně důležitá je také finanční náročnost studia. Při výběru školy pak mnozí naopak neřeší, jaké je procento úspěšných absolventů či jak daleko je škola od bydliště.
Jak vypadá ideální škola
Když už se člověk rozhodne na školu přihlásit, většinou mu záleží na tom, aby daná škola byla kvalitní. Ale jak se vůbec taková škola pozná? Agentura Datank vytvořila podle průzkumu žebříček kritérií, která by každá kvalitní vysoká škola měla splňovat. První tři místa obsadily prestiž školy a dobré jméno, vyučující z řad odborníků a osobností z praxe a forma výuky, kdy je preferováno aktivní zapojení studentů do výuky či výuka formou diskuze. Dále se umístily učební osnovy, které by měly zahrnovat nové poznatky, spolupráce se zahraničními školami a oblíbenost školy mezi studenty, tedy kolik je každoročně zájemců o studium.
Na posledních dvou místech se umístilo uplatnění studentů v praxi a nabídka výuky v cizím jazyce. U nás studenti označili jako nejkvalitnější Univerzitu Karlovu v Praze a Masarykovu univerzitu v Brně, zmiňovány byly také vysoké školy v Olomouci, Ostravě, Zlíně, Plzni nebo Hradci Králové. Co se týče oborů, výsledky také nebyly úplně jednoznačné. Dotazovaní jmenovali školy, fakulty i katedry umělecké, lékařské, technické, přírodovědné, zemědělské i ty, zaměřující se na oblast sociálních věd.
Výzkumníci se ptali studentů nejen na vzdělávání, ale také na další témata, jako jsou kvalita života, politické systémy či problémy v České republice. Z výsledků vyplývá, že mladí lidé netrpí nostalgií po starých časech, jelikož si až 74 % účastníků do 24 let a 80 % účastníků od 25 let si myslí, že současná kvalita života je o mnoho lepší než kvalita života našich rodičů. Co se týče politického systému před rokem 1989, vnímají ho mladí dost kriticky. Více než dvě třetiny respondentů si myslí, že tento systém byl rozhodně špatný, 16 % ho pak označilo za spíše špatný. Současný politický systém je vnímán spíše kladně, ale s určitými rezervami. K největším problémům v naší republice řadí mladí úroveň politické kultury, jako je volební účast či korupce, prosazování práva a úroveň ekonomiky a hospodářského růstu. Nejméně pak respondenty trápí bezpečnost ve státě a ekologické problémy.
Text: Kateřina Rajdusová
