1. Falešná realitka
Ze všeho nejdřív je nutné vyřešit základní otázku – zajistit si pomoc profesionálů v podobě realitní kanceláře, nebo vsadit na svépomoc? Jistota a bezstarostnost, tedy výhody, na které realitky lákají, totiž nejsou samozřejmostí – falešné společnosti totiž v dnešní době nejsou nikterak ojedinělým jevem. Nezkušený student zoufale hledající bydlení představuje pro podvodníky ideální cíl. Pokud tedy zvolíme cestu s realitní kancelářív zádech, musíme dát velký pozor na to, která to bude. Naprostým základem by měla být lustrace společnosti v obchodním rejstříku – tímto zjistíme, zda opravdu existuje. Výjimkou nicméně není ani falešný makléř prezentující se jako zaměstnanec skutečné společnosti – tyto podvodníky by pak měl jednoduše odhalit požadavek schůzky v sídle kanceláře.
2. Prevence
Když už máme mezi inzeráty své favority, doporučujeme si ověřit v katastru nemovitostí, zda byt opravdu patří tomu, kdo ho vydává za vlastní. Tímto jednoduchým opatřením lze předejít mnohým budoucím problémům, podvodných inzerátů totiž také není málo. Letos je navíc doslova „hitem“ inzerce bytu s tím, že majitel je v zahraničí, přičemž před prohlídkou je nutné jako projev vážného zájmu poslat zálohu. Peníze, byt ani majitele už samozřejmě nikdy neuvidíte. Nahlédnutí do katastru by mělo právě takovéto podvodníky prozradit.
3. Prohlídka
Nezbytnost prohlídky snad není ani třeba zdůrazňovat. Podepisovat smlouvu, či dokonce platit jakoukoliv částku bez ní rozhodně příliš moudré není. Je vhodné si všímat už při prohlídce různých vad a nedostatků – je na podlaze popraskaná kachlička nebo netěsní okno? Upozorněte na to pronajímatele ihned a v ideálním případě to uveďte i do smlouvy nebo předávacího protokolu. Možné je rovněž si závady nafotit pro případné budoucí spory – pokud po vás bude chtít majitel bytu závadu uhradit, fotografie mu dokáže, že jste v tom nevinně. Kdo je připraven, není překvapen.
4. Služby
Ve smlouvě musí být mimo jiné upraven způsob placení za energie a služby. Ve většině případů je toto řešeno formou záloh, které platíme navíc k nájemnému. Jednou ročně se pak provede vyúčtování, na jehož základě vznikne v lepším případě přeplatek, v tom horším nedoplatek. Občanský zákoník výslovně zakotvuje právo nájemce vyžadovat vyúčtováník nahlédnutí, což lze v každém případě doporučit – jen tak si můžeme být jisti, za co vlastně platíme.5. Kauce
Jistota neboli kauce je vratná peněžitá částka, která slouží pronajímateli jako záruka, že nájemce bude své závazky řádně plnit. Maximální výši jistoty stanovuje zákon jako šestinásobek nájemného, ovšem v jeho čisté podobě, to jest bez služeb. Důležité je, že stanovení kauce je na dohodě stran, což znamená, že musí být ujednána ve smlouvě či v jiné písemnosti. V opačném případě na ni nepřistupujte – se svými penězi byste se již s největší pravděpodobností nesetkali.
6. Zvyšování nájemného
Sjednání výše nájemného ve smlouvě je samozřejmostí. Zákon sice v případě jeho neuvedení ve smlouvě počítá s cenou v místě a čase obvyklou, v praxi se s tímto však příliš nepotkáme. Ve smlouvě si lze dohodnout také každoroční zvyšování nájemného, pokud je k tomu důvod. Bez opory smlouvy nebo povolení soudu ale nájemné své volně zvedat nelze– pokud vám tedy majitel jen tak mezi řečí oznámí, že od příštího měsíce máte platit víc, postupuje nelegálně.
7. Opravy v bytě
Obecné pravidlo zakotvené v zákoně říká, že drobnéopravy a běžnou údržbu bytu hradí nájemce. Přesné vymezení těchto pojmů zákonodárcimomentálně řeší, jako vodítko ale může posloužit třeba už neplatná právníúprava, která jako drobnou opravu popisovala například výměnu baterie nebo vyčištěníodpadů. Krtka a nové žárovky si tak kupujete sami.8. Výpověď
Občanský zákoník chrání v otázce nájmu bytu slabší stranu, což je nájemce. Pronajímatel tak může dát nájemci výpověď pouze ze specifických zákonem stanovených důvodů. Naproti tomu nájemce má právo vypovědět nájem na dobu neurčitou i bez uvedení důvodu. Nájem na dobu určitou lze však vypovědět pouze v případě, že se změní okolnosti tak, že nelze pokračování nájmu nadále požadovat – tím může být například přestěhování se za prací. Výpovědní lhůta je obecně tříměsíční.
9. Odevzdání bytu
Po skončení nájmu musí nájemce předat byt ve stavu, v jakém jej převzal, přičemž se počítá s běžným opotřebením. Vhodné je znovu sepsat předávací protokol a uvést, do kdy a jakým způsobem bude vrácena kauce. Ze zákona má nájemce na vrácení kauce nárok v poslední den nájmu. Závěrečným krokem je pak samotné odevzdání klíčů.
10. Zapomenutá věc
Něco jste si v pronajatém bytě při stěhování zapomněli? Zákon pamatuje i na to. Pronajímatel se věci nemůže své volně zbavit, naopak musí bývalého nájemce upozornit a umožnit mu si věc převzít. Vzniknou-li mu přitom náklady, hradí je samozřejmě zapomnětlivec.Text: Adéla Šianská
Foto: pixabay.com
