Program Spolupráce škol a stipendia si klade za cíl přispět k rozvoji lidského kapitálu a znalostní základny v České republice a podporovat spolupráci mezi českými vzdělávacími institucemi a institucemi v donorských zemích. Právě s rozvojem lidského kapitálu souvisí možnost předložit žádost o zahraniční pobyt také individuálně, která se v rámci výzvy již potřetí otevírá i studentům VŠ, VOŠ a pracovníkům škol.
Jak se zapojit?
- formou žádosti v programu „Spolupráce škol a stipendia“ předložené dle podmínek výzvy na webu Domu zahraniční spolupráce.
Kdy podat žádost?
- 26. ledna – 26. března 2015 (lhůta pro podávání žádostí)
Jaké předpoklady musím splnit?
- být studentem prezenční formy studia
- zajistit si potvrzení o přijetí ze strany „Letter of Acceptance“ ze strany zahraniční VŠ (Norsko, Island, Lichtenštejnsko)
- požádat o pobyt odpovídající délky ve stanoveném termínu a požadovanou formou (elektronicky a v tištěné podobě včetně příloh)
Kompletní informace jsou k dispozici v textu výzvy a Příručky pro žadatele a příjemce.
Kde najdu bližší informace o VŠ v zahraniční?
Kdy mohu zahájit pobyt?
- ideálně do AR 2015/2016
Kde najdu inspiraci?
O své zkušenosti se s námi podělil například Mikuláš Brázda, který je držitelem stipendia na Univerzitě v Oslu. Jeho pobyt bylo možné uskutečnit díky podpoře z programu Spolupráce škol a stipendia (Norské fondy a fondy EHP).
Jaké důvody vás vedly k volbě cílové univerzity v Norsku?
University of Oslo jsem si zvolil zejména z toho důvodu, že zde působí odborník světového formátu na antického filosofa Plótína, prof. Eyjólfur Emilsson. U profesora Emilssona jsem napsal práci, zabývající se tématem lásky u Platóna a Plótína. Ale fakt, že se univerzita nachází v hlavním městě, jistě také sehrál svoji roli.
Jak jste se dozvěděl o možnosti využít Norské fondy a fondy EHP?
O této možnosti jsem se dozvěděl od přátel. Norské fondy mi doporučili jako velmi velkorysý grant, který (na rozdíl od jiných grantů, jako například Erasmus) v podstatě zcela pokrývá výdaje spojené se zahraničním pobytem.
Jak hodnotíte přínos vašeho pobytu po osobní i profesní stránce? Můžete jmenovat konkrétní znalosti, dovednosti a zkušenosti, které jste díky pobytu získal?
Nikdy předtím jsem tak dlouho v zahraničí nepobýval, takže tato první zkušenost mě obohatila mnohým. K tomu nejdůležitějšímu patří – ovládnutí angličtiny jako téměř rodného jazyka a nové sebevědomí, plynoucí z úspěšného boje s cizím prostředím. Můžu také dodat, že než jsem vycestoval, zahraničí se mi jevilo jako téměř země zaslíbená, ale teď chápu, že Česká republika a čeština není v podstatě nijak horší než jiné kraje a jazyky.
Jaké rozdíly vidíte ve výuce (její organizaci, kvalitě, v přístupu ke studentům, apod.) na zahraniční vysoké škole ve srovnání s výukou na vysoké škole v Čechách?
Moje domovská katedra (Ústav filosofie a religionistiky na FFUK) je mimořádně kvalitní, takže z celkového srovnání s katedrou filosofie na University of Oslo vychází lépe, zejména co se týče šíře záběru a mnohosti perspektiv. Asi největší rozdíl, z něhož by se Filozofická fakulta mohla poučit ve svůj prospěch, vidím v daleko intenzivnějším zapojení zahraničních studentů do běžné výuky. Na University of Oslo je běžné, že většina kurzů je vypsána v norštině, nicméně s poznámku “English on Demand“, to jest pokud na kurz dorazí nějaký zahraniční student, výuka proběhně v angličtině. Ve výsledku mají tedy norští studenti v angličtině asi polovinu až dvě třetiny kurzů. Podobný systém by zcela jistě prospěl i Filozofické fakultě a její vnitřní dynamice.
Byla zajištěna nějaká forma péče o zahraniční studenty během vašeho pobytu? Pokud ano, tak jaká a kdo ji zajišťoval? Využil jste této možnosti?
Ano, stejně jako na každé jiné univerzitě zde probíhá úvodní orientační týden, buddy programme, seznamovací aktivity atd. Tuto péči organizuje univerzita ve spolupráci s různými studentskými spolky. Já jsem nicméně těchto aktivit v podstatě vůbec nevyužil, protože se nerad seznamuji na povel a organizovaně. Zorientovat se v prostředí a seznámit se s lidmi na vlastní pěst sice zabere mnohem déle, ale pokud člověk překoná úvodní frustraci, tak je tento způsob, podle mého názoru, ve výsledku mnohem rozumnější a přirozenější.
Popište, prosím, nejsilnější zážitek z pobytu na zahraniční vysoké škole.
Nejvíce mě asi překvapila a potěšila kvalita kurzu, který se věnoval německému filosofu a logikovi Gottlobu Fregemu. Na kurz jsem se přihlásil spíše z povinnosti ovládnout i tohoto důležitého filosofa, ale vyučující, prof. Øystein Linnebo, ve mně svojí filosofickou a pedagogickou brilancí probudil opravdový zájem a nadšení.
Doporučil byste pobyt svým přátelům, známým v Čechách? Proč?
Ano, jak je asi zřejmé z mých předchozích odpovědí, pobyt v Norsku rozhodně mohu doporučit. Co se týče norské společnosti, zapůsobil na mě zejména jeden její povahový rys, totiž extrémní poctivost. Žít v prostředí, kde si člověk v podstatě nemusí vůbec hlídat věci, je skutečně nesmírně příjemné.
