Začínat dole znamená stát nohama na zemi
poweredbyexperts

Začínat dole znamená stát nohama na zemi

Před osmi lety nastoupil do Nestlé jako koordinátor skladu. Dnes je ve třiceti letech v nejužším vedení firmy na pozici ředitele úseku Globe IS/IT. O tom, jak skloubit studium a práci na plný úvazek, proč dostudovat a jaký má být uchazeč o stáž v Nestlé, s námi hovořil Pavel Moravec.

Když jste nastupoval do Nestlé, studoval jste právnickou fakultu. Není to vzhledem k vašemu pracovnímu oboru – IT – poněkud neobvyklé?

Studoval jsem práva na Západočeské univerzitě. Což často lidi zaráží vzhledem k tomu, že teď dělám v IT. Ale je to humanitní vzdělání, které je docela široce použitelné. Vstupujeme tady do obchodních vztahů, za kterými jsou různé smlouvy, právní vztahy a tak dále.

Nastoupil jste jako student v rámci trainee programu?

Ne, nastoupil jsem rovnou na plný úvazek. První rok po střední škole jsem se nikam na vysokou nedostal, tak jsem šel dělat telemarketing. Což byla, když to takhle zpětně hodnotím, dobrá zkušenost, protože jsem se naučil mluvit se zákazníkem, naučil jsem se nějakému pracovnímu režimu. Pak jsem nastoupil na vysokou školu a po bakaláři jsem si řekl, že by bylo dobré k tomu mít ještě nějaké zaměstnání. Což bych dneska všem doporučil. Mně to dalo výrazný náskok, něco jsem si už zkusil, věděl jsem, co chci dělat, a obecně jsem měl víc jasno.

Takže za vás praxe během studia ano?

Určitě. A člověk by neměl čekat, co mu firma nabídne, ale sám si říct, co pro ni může udělat. Mladí dnes mají poměrně často vysoké startovací nároky, já bych doporučil nejdřív vůbec někde začít a zkoušet. Žádná předchozí zkušenost není špatná. Ve svých studentských letech jsem dělal třeba ve fast-foodu. Minimálně vím, že už bych tam nikdy dělat nechtěl. Ale zas jsem viděl, jak ta firma funguje a jak je orientovaná na zákazníka. Takže jsem si z toho určitě něco odnesl.

Foto: Studenta

Jak jste s prací zvládal školu?

Já jsem si ve škole domluvil individuální studijní plán. Ale stejně nebylo jednoduché si to zkoordinovat. Studium jsem si o rok a půl natáhnul s tím, že na to padlo tři čtyři roky dovolené. Podle mého názoru by vysoké školy mohly být k pracujícím studentům vstřícnější a jsem rád, že naše iniciativa Nestlé needs YOUth zahajuje diskusi na toto téma.

Váš šéf vám studium toleroval?

Na šéfa jsem měl štěstí. Měli jsme takovou dohodu, že dokud to nemá vliv na můj výkon v práci a odpovědnost, tak je to v pořádku.

Nechtěl jste se na studium vykašlat, když už jste měl práci?

Ne, já jsem tu školu dodělat chtěl. Navíc na mě všichni apelovali a říkali: „Dbej na to, aby sis tu školu dodělal.“ Pravda je taková, že ve chvíli, kdy se člověk dostane do zaměstnaneckého prostředí, baví ho to, a navíc z toho má stabilní příjem, tak může mít pocit, že tu školu ani nepotřebuje. Ale dlouhodobě a strategicky to není moc rozumné.

Foto: Studenta

Jaký by měl být podle vás uchazeč o práci nebo stáž v Nestlé?

Musí být adaptibilní a neustrnout. Měl by mít takovou tu zdravou proaktivitu a kreativitu a být trochu zvídavý. A s mírou sebevědomý. To si myslím, že je klíčové. A když tohle má, tak bude spokojený nejen v Nestlé, ale i obecně v životě.

Začínal jste v roce 2005 jako kontrolor skladu. Jaké byly vaše první dny?

V mém případě byl začátek poměrně specifický. Přišel jsem ve chvíli, kdy vrcholily přípravy na nový interní systém. Měl jsem na starosti centrální sklad pro Českou republiku, kde bylo přes třicet tisíc palet. Ze začátku jsme tu trávili dny a noci, než se vyčistily rozdíly mezi starým a novým systémem a stabilizovalo se to. Takže začátek celkem nestandardní, ale věděl jsem, že bude už jenom líp.

Od srpna pracujete na pozici ředitele úseku Globe IS/IT. Jaká byla cesta na tuto pozici?

Nějakou dobu jsem dělal kontrolora skladu, potom jsem se staral o naše výrobní závody v Česku a na Slovensku, což byl pro mě nový rozměr logistiky. A pak jsem přešel do technologické podpory v oddělení Globe IS/IT. Potom jsem měl na starosti podporu nákupního oddělení a fyzické distribuce.

Foto: Studenta

Co má na starosti oddělení Globe IS/IT?

Nestlé má v Česku a na Slovensku tisíce zákazníků a dodavatelů, využíváme tři distribuční sklady a provozujeme tři výrobní závody. Oddělení Globe IS/IT se stará nejen o to, aby ve všech lokalitách fungovaly systémy a infrastruktura. Ale především hledáme efektivní řešení zaměřená na zákazníky. Líbí se mi, že naše řešení jsou šetrná k životnímu prostředí, vedou například ke snižování spotřeby vody a papíru.

Kolik máte podřízených? Jak s nimi vycházíte?

Třicet čtyři. Většina je v Praze, někdo na Slovenku, a máme IT i na závodech. Nemyslím si, že je důležité rozlišovat hierarchii řízení. Každý máme ve společnosti svoji úlohu, kterou se snažíme plnit, jak nejlépe umíme. Podle mě je dobré začínat odspodu. Člověk pak víc stojí nohama na zemi, rozumí práci těch lidí, kontextu, ví, co se dá reálně splnit. A taky to asi budí jistou důvěru.

Máte v týmu někoho staršího než vy sám, komu šéfujete? Jaké to je?

Mám tu kolegyni, která tu pracuje už čtyřicet let. Pracovala tu ještě, když se to nejmenovalo Nestlé, a ještě než jsem se narodil. Myslím, že je dobře, když se člověk dostane do takto věkově namíchané firmy. Je to zdravé jak pro mladší, tak pro ty starší.

Foto: Studenta

Při zavádění jednotného Nestlé informačního systému jste strávil dva roky pracovně ve Švýcarsku. Co všechno jste pro takovou zkušenost obětoval? Co vám to naopak dalo?

Já jsem tenkrát ze Švýcarska dělal státnice, což se, zaplať pánbůh, nějak dalo. Nevzalo mi to asi nic. Samozřejmě, musel jsem se odstěhovat, přišel jsem o pohodlí, co jsem měl doma, změnil jsem prostředí. Na druhou stranu příležitost jít pracovat do Švýcarska nepřijde každý den. Mnohem víc mi to dalo. Mám teď přátele z celého světa, poznal jsem pracovní kulturu jiného státu. Byl jsem hozen do vody a musel jsem se v tom naučit fungovat.

Co vás na práci v Nestlé nejvíce baví?

Nejvíc mě baví věci ovlivňovat a mít autorský podpis na tom řešení.

Jak trávíte svůj volný čas? Stíháte vůbec nějak relaxovat?

Stíhám, nejsem workoholik. Máme malé miminko, takže to vyplňuje valnou většinu mého volného času. Ale mám takovou osobní slabost na cokoliv z letectví, to je moje hobby. Baví mě taky filmy a literatura.

Jakým způsobem po práci dobíjíte baterky?

Jdu si třeba zaplavat nebo do sauny. Ono je to dané tím, že když člověk pořád myslí hlavou, tak se pak potřebuje trochu vybít.

Jeden den v Pavlově kůži

„Obvykle pracuji mezi půl devátou a večerem. Začínám kafem, to je takový osobní rituál. Pokračuji celou řadou schůzek – s nejvyšším vedením společnosti, se svým managementem, nebo jde o schůzky, které jsou vázané na téma, které se aktuálně řeší. Já si vždycky stanovím priority, nejlépe si je nějak vizuálně zaznamenám, abych se každý den mohl podívat, co mě čeká. Když si na konci dne můžu říct: ,Fajn, v tuhle chvíli jsem pro tyhle věci udělal, co jsem mohl,' jsem spokojený.“

Zapoj se do programu Nestlé needs YOUth!

Iniciativa začala v listopadu loňského roku. Cílem je v letech 2014 až 2016 zaměstnat asi 240 lidí pod třicet let. Už v tuto chvíli Nestlé dalo práci 253 mladým lidem. Dalších zhruba 120 mladých si prošlo stáží či učňovským programem. Kariérního poradenství využilo asi 250 mladých lidí.

Co nabízí:

  • zaměstnání pro mladé
  • graduate programy, stáže, pomoc s absolventskými pracemi
  • kariérní poradenství: Job Clinic, Mentoring, CV Clinic, Self Clinic

Veškeré informace najdete zde.

Text: Jekatěrina Tkačenko

Foto: Martina Votrubová

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější