Barboro, můžete nám přiblížit vaši cestu po Jižní Americe?
Do Jižní Ameriky jsem vyrazila na třítýdenní dovolenou za svou sestrou, která v Argentině absolvovala půlroční studijní pobyt. Spojila jsem tak poznávání nových zemí s návštěvou rodiny. Naši cestu jsme začaly v Buenos Aires, dále jsme pokračovaly na sever Argentiny k vodopádům Iguaçu, kde je trojmezí mezi Argentinou, Brazílií a Paraguayí. Následně jsme ještě vyrazily do uruguayského hlavního města Montevideo a do města Colonia del Sacramento. Poslední částí naší cesty byla delta řeky Paraná.
Jakou jste měla o Jižní Americe představu, než jste se do ní vydala?
Čekala jsem podobný temperament, jaký mají Španělé, což byla do jisté míry pravda. Překvapily mě ale životní podmínky, které zde panují, protože Jihoameričani nemají takové životní jistoty nebo kvalitu služeb, jako máme my. Pro nás tak může být pobyt u nich kulturní šok, oni jsou už ale zvyklí a například pravidelné stávky berou jako součást každodenního života.
Měla jste možnost popovídat si s místními obyvateli o jejich životě?
Mojí nevýhodou bylo, že neumím španělsky, takže s nimi komunikovala sestra. Hovořila s nimi například o jejich ekonomické situaci, což je v celé Jižní Americe poměrně velký problém. U nás je běžné, že si vezmeme hypotéku a koupíme si byt, což je tam nemyslitelné. Těžké je sehnat bydlení, získat práci a udržet si ji. Bylo také zajímavé ptát se jich, jakou mají představu o životě v Evropě ve srovnání s jejich současnou situací nebo jaké mají povědomí o tom, odkud pocházíme.
A měli nějaké povědomí?
Měli, ale když se jich sestra ptala na Českou republiku, tak netušili, kde je, ale když řekla Praha, bylo tohle město pro ně známější. Záleželo ale také samozřejmě na tom, z jakých skupin lidé pocházeli, zda se tedy jednalo o obyvatele malé vesnice na severu Argentiny nebo o člověka z hlavního města, který je více vzdělaný a cestuje po světě. Zajímavé bylo zjištění, že někteří Jihoameričani procestovali celou Evropu.
Stanovily jste si se sestrou detailní plán cesty nebo jste se rozhodovaly až během ní?
Naplánované jsme měly delší cesty, kam jsme se přepravovaly letadlem, lodí nebo autobusy. Zbytek jsme řešily podle počasí nebo momentální nálady.
Odkud jste získávaly tipy, kam v Jižní Americe vyrazit?
Moje sestra byla v denním kontaktu s místními, takže se jich ptala, jaká místa nám doporučují navštívit. Hledaly jsme si také zajímavá místa v průvodci a dívaly jsme se i na plakáty s různými akcemi. Byly jsme překvapené, že v Argentině se můžete zdarma, po předchozí registraci, zúčastnit spousty koncertů, výstav, veřejných představení a workshopů, což v České republice zas tak běžné není. Vyrazily jsme díky tomu na koncert klasické hudby a také jsme v doprovodu průvodce absolvovaly procházku po stopách papeže, který je argentinským rodákem.
Jaký byl váš nejsilnější zážitek z cesty?
Jednoznačně kaskádovité vodopády Iguaçu, které jsou nádherným dílem přírody. Člověk je objevuje a prochází celý den a pořád je vidí z další a další perspektivy. Z argentinské strany totiž pozorujete jejich jednotlivé dílčí části, z brazilské strany je zase vidíte jako celek. Vodopády se navíc nacházejí v subtropickém pralese. A byť se jedná o turisticky velmi navštěvované místo, zachovává si svůj původní přírodní ráz.
Dostala jste se během cesty do situace, kdy jste se bála?
Člověk si musí dávat pozor, když někam vyráží večer nebo se vydá do méně bezpečných oblastí, protože v Jižní Americe je samozřejmě větší kriminalita. Všechny jihoamerické státy jsou známé tím, že mají chudinské čtvrti, kterým se říká favely nebo villy. Ze zvědavosti jsme chtěly také do jedné z nich nahlédnout, ale člověk se nedostane úplně do jejich centra, spíš jen tak nahlíží z ulice. Při jakémkoliv cestování pak platí, že je důležité hlídat si své věci. Sestře během naší cesty ukradli mobilní telefon, což se ale může stát i tady.
Jak vám chutnala tamější kuchyně?
Jejich kuchyně je známá svými steaky, během cesty jsme proto zakusily pravou argentinskou grilovačku, která byla výborná. Zajímavé je, že když je nějaká stávka nebo se koná fotbalový zápas, tak místní vytáhnou gril, přímo před zraky kolemjdoucích přichystají jídlo a následně jej nabízejí k zakoupení.
Napadá vás, z čeho bychom si měli od Jihoameričanů vzít příklad?
Jejich pravou náturu vystihuje přísloví, které jsme slyšely od jednoho z místních. Problém, který lze vyřešit, není problémem a s problémem, který nelze vyřešit, se nemá cenu stresovat, protože ho za nás vyřeší život. Líbil se mi jejich přístup, protože my řešíme spoustu věcí, které oni nechávají plynout a díky tomu jsou šťastnější.
Pracujete jako advokátní koncipientka v Taylor Wessing. Neměla jste problém na tři týdny odcestovat, i když se jednalo o klasickou dovolenou?
Po dohodě s vedením je možné odjet na delší dobu, ale je samozřejmě potřeba hlídat si klienty, termíny a další věci. V Taylor Wessing jsem pracovala už jako studentka a také jsem odjela na roční studijní pobyt do Německa. Po svém návratu z Erasmu jsem se opět do advokátní kanceláře vrátila. A po dokončení školy mi bylo nabídnuto místo advokátní koncipientky.
Jakým způsobem mohou studenti sbírat díky Taylor Wessing zahraniční zkušenosti?
Studenti práv, kteří pracují v naší kanceláři, si mohou domluvit stáže v rámci některých poboček, například pokud odjedou na studijní pobyt do Vídně, mohou praktikovat v tamější advokátní kanceláři Taylor Wessing. I v naší pražské pobočce proto míváme studenty z různých koutů světa, což je nejen pro ně, ale i pro nás, zajímavé, protože máme možnost dozvědět se od nich něco nového. Každý rok také pořádáme pro české studenty literární soutěž v angličtině. Její výherci pak absolvují měsíční stáž buď v naší pražské pobočce, nebo v zahraniční, během které získají nové kontakty a nasbírají zkušenosti z prostředí mezinárodní advokátní kanceláře.
Proč podle vás společnost tyto zahraniční zkušenosti podporuje?
Zahraniční pobyt člověku pomáhá s jeho znalostmi cizích jazyků, je to opravdu nejlepší cesta, jak si nějaký jazyk zdokonalit, případně se naučit i nějaký nový. V naší kanceláři totiž pracujeme hodně v němčině a v angličtině. Zároveň je důležité získat zkušenost týkající se studia nebo práce jinde než v České republice, protože spousta našich klientů pochází ze zahraničí. Líbí se mi, že v Taylor Wessing mohu při své práci aktivně využívat cizí jazyk, protože s klienty a kolegy komunikuji v německém jazyce.
Pracujete v mezinárodní advokátní kanceláři, dostáváte se do kontaktu s právníky z ostatních poboček?
S kolegy z dalších poboček spolupracujeme během poskytování přeshraničního právního poradenství a také se s nimi setkáváme v rámci různých akcí, čímž se zase dostáváme k cestování. Každoročně se například koná setkání s právníky, kteří pracují v pobočkách ve střední a východní Evropě. Třeba letos jsme společně vyjeli do Rakouska k Neziderskému jezeru. Vánoční večírek naší kanceláře se tradičně koná ve Vídni a naše pobočka také organizuje v rakouské metropoli maraton, kterého se účastníme ve štafetách.
Prozraďte nám na závěr, chystáte se zase v nejbližší době někam vyrazit?
Plánuji další cestu, ještě tedy nevím přesně kam, ale určitě zase někam za teplem.
Text: Kristýna Dolejšová
Foto: Lukáš Bíba
