Dáte nám nějaký konkrétní příklad takového systému pro lepší představu? Všichni si asi představíme parkovací systémy, ale už možná tolik ne systémy, které by měly snižovat počty dopravních nehod.
Pro příklad bych uvedl zatím jeden z nejrozšířenějších, systém nouzového brždění AEB (Autonomous Emeregency Braking). Tato funkce monitoruje prostor před vozidlem a v případě nouze aktivuje brzdy v posledním možném okamžiku, než dojde k nehodě. A to obecně ať je potenciální překážkou chodec, vozidlo, nebo zeď. Dalším dobrým příkladem může být LKAS (Line Keeping Assist System), neboli asistent jízdy v pruzích. V případě nepozornosti, či mikrospánku řidiče během dlouhých jízd po dálnici systém nejdříve varuje řidiče před neočekávanou změnou směru například pomocí vibrací volantu, či zvukového signálu a pokud řidič nestihne včasně zareagovat, sám udrží vozidlo v příslušném silničním pruhu.
To zní jako hodně autonomní systémy. Jak fungují?
Na začátku celého řetězce stojí vždy určitý senzor, který je schopen poskytovat informace o okolním prostředí. V současné době mají největší zastoupení laserové scannery, kamery, radary a ultrazvukové senzory. V podstatě se vždy jedná o specifickou formu měření vzdálenosti na velkém množství bodů v prostoru s určitým časovým vzorkováním. Syrová data ze senzorů jsou následně předzpracována, řídící jednotka pak vyhodnotí situaci, a pokud řidič nereaguje sám a hrozí nehoda, vozidlo začíná brzdit. Takovýchto objektů v běžném provozu je obrovské množství a celá situace se ještě zkomplikuje, pokud je vaše vozidlo osazeno více senzory a jejich různými kombinacemi. Řídicí jednotka se občas docela zapotí.
Na co všechno se musí myslet při vyvíjení takového systému?
Na všechno. :) Musíte umět matematicky popsat chování vozidla a jeho dynamiku za různých podmínek a v řeči matematiky také popsat rozličné dopravní situace, které mohou v provozu v okolí vozidla nastat. A těch je opravdu mnoho. Velmi důležité je například také vzniklou situaci naprosto správně vyhodnotit a vyvolat adekvátní reakci vozidla na okolí. Není třeba žádoucí, aby vám ve městě prolétl před kapotou holub či list papíru, systém ho detekoval jako překážku a začal zničehonic brzdit za hustého provozu.
Jak systémy testujete?
Testování našich systémů má mnoho rovin – od kontroly snímání senzoru přes konzistenci a validitu datových toků na sběrnicích vozidla až po simulaci nejtypičtějších reálných situací v dopravě. Jezdíme například po celé republice s auty se širokou paletou našich senzorů a s referenčními měřicími jednotkami. Jelikož ale v reálném provozu nejde z bezpečnostního hlediska testovat krizové scénáře, simulujeme tyto situace na našem test-tracku v Milovicích. Najíždíme na nafukovací makety aut, strkáme před auta figuríny, necháváme auto řídit samo podle jízdních pruhů atd. Je to jak na matějské, akorát nemusíme kupovat žetony a naopak nás za to platí. :) Je ale pravda, že jsem několikrát vystupoval z auta po celodenním testování docela zelený.
Valeo
Autonomie je budoucností aut a pro společnost Valeo je to jedna z klíčových výzev, co se vývoje týče. Zajímá-li vás, jak se na tom můžete podílet, mrkněte na:
--> prace.valeo.cz
Když takový systém vymyslíte, za jak dlouho se může začít reálně vyrábět a instalovat do aut? Stačí hrubý odhad pro naši představu.
Záleží v prvé řadě na požadavku zákazníka, jelikož Valeo dodává bezpečnostní systémy široké paletě výrobců aut. Od spuštění projektu do jeho konce to bývají řádově jeden až dva roky.
Jakou roli hrají v těchto systémech radary?
Radar má v naší paletě senzorů nezastupitelnou úlohu. Má některé srovnatelné parametry s laserovým scannerem, je však konstrukčně jednodušší, menší a méně ovlivnitelný vnějšími podmínkami, jako je počasí. Jelikož je cenově dostupný, předpokládá se jeho využití v soustavě radarů na jednom vozidle a též v kombinaci s jinými senzory.
Díky radaru s frekvencí 79 GHz, který momentálně testujete, se značně rozšiřuje jejich použití v rámci aktivní bezpečnosti. Můžete vysvětlit proč?
Tento radar má velmi flexibilní vlastnosti. Lze volit šířku pásma, která ovlivňuje dosah a prostorové rozlišení snímané scény. Při umístění vpředu využijeme jeho dlouhý dosah s nižším rozlišením, například pro již zmíněné nouzové brždění AEB. Radar umístěný po stranách vozu zas nastavíme na kratší dosah, avšak s vyšším rozlišením, což nám kupříkladu dovolí zvýšit preciznost při parkování.
