V bývalém areálu lanškrounské Tesly na rozloze celkem asi 12 400 metrů čtverečních pracuje zhruba 400 zaměstnanců v úzce specializované a moderní továrně. Společnost INA Lanškroun, jedna z mnoha součástí nadnárodního koncernu Schaeffler, tu vyrábí vysoce přesné výrobky, včetně precizních ložisek pro automobilový průmysl. Lanškrounský závod patří mezi ty méně nápadné důkazy špičkové úrovně českého strojírenství.
Jako mnoho subdodavatelských firem ani INA není tak často vidět a veřejnosti může být velmi neznámá. V případě lanškrounského závodu se na nenápadnosti v globálním měřítku podílí ještě fakt, že továrna je jen jedním z mnoha koleček v perfektně sladěném soustrojí nejen značky INA, ale celé skupiny Schaeffler. Ta se svými značkami INA, LuK a FAG patří mezi přední dodavatele ložisek i dalších dílů pro automobilový průmysl.
Lanškrounský závod vznikl v roce 1999, aby mateřská společnost mohla uspokojit rostoucí poptávku po svých výrobcích. Už v době jeho vzniku šlo o jeden z nejmodernějších závodů svého druhu. V průběhu let se optimalizací výrobního procesu i dalším vylepšováním dokázala INA Lanškroun vyšvihnout na absolutní špičku. Továrna je místem, kde vznikají například ložiska se speciálními povrchovými vrstvami z vlastního vývoje koncernu Schaeffler, která oproti těm běžným vynikají několikanásobnou životností.
Skupina Schaeffler
Společnost INA Lanškroun je součástí nadnárodního koncernu Schaeffler. Ten po celém světě ve více než 50 zemích a více než 180 pobočkách zaměstnává zhruba 76 000 pracovníků. Do skupiny Schaeffler Group spadají značky INA, LuK a FAG, koncern má hodně široký záběr produktů většinou pro strojírenskou a průmyslovou aplikaci. V celosvětovém měřítku patří k předním dodavatelům valivých ložisek a dílů pro automobilový průmysl. Na tyto oblasti se soustřeďuje i INA Lanškroun a přidává k tomu tradiční výrobu obráběcích nástrojů. V roce 2012 dosáhla celá skupina Schaeffler obratu ve výši zhruba 11,1 miliardy eur.
Nástrojárna pro nejpřesnější výrobu
Výroba je v Lanškrouně rozdělena do dvou základních oblastí, na nástrojárnu a lisovnu plastů. Nástrojárna je vlastně jakýmsi základem, slouží pro výrobu vstřikovacích, ohýbacích, střižných, tažných a postupových nástrojů a také náhradních dílů, které jsou používány v následné výrobě. Zaměřuje se na nejpřesnější obrábění, především obrábění součástí po tepelném zpracování. Vybavena je špičkovými CNC stroji, které zvládají široké spektrum úkonů s mimořádně vysokou přesností. Přesnost obrábění se zde pohybuje v rozmezí plus minus jedné tisíciny milimetru a dosahuje se zde tvrdosti až 64 HRC. To je v běžné technologické praxi jedna z nejvyšších dosahovaných hodnot, jež zaručuje vysokou trvanlivost a spolehlivost výrobků.
Lisovna plastů, která mimo jiné těží ze schopností nástrojárny, se zabývá především výrobou součástí pro automobilový průmysl. Jednou z hlavních náplní výroby tu je vstřikování klecí pro radiální a axiální ložiska, dále zde vznikají komponenty k montáži lineárních vedení, těsnicí kroužky, řadicí vidlice a celá řada dalších speciálních výrobků. Celkem jich je 1 380 typů, vznikají na vstřikovacích lisech s uzavírací silou od 25 do 650 tun. Speciálním výrobkem je takzvaný wärme-management modul neboli WMM. Jde o speciální modul vyvinutý koncernem Schaeffler, který má na starosti termální management motoru automobilů. Nahrazuje klasický termostat, zrychluje počáteční zahřívání motoru a posádce přináší výhodu v podstatně rychlejším vytápění interiéru v zimě. Celkově díky pokročilému tepelnému managementu motoru může pomoci snížit spotřebu paliva až o 4 %.
Inovace Schaeffler v historii
Historie společnosti se začala psát v roce 1946, kdy Dr. Georg Schaeffler společně se svým bratrem Wilhelmem založil v Herzogenrauch společnost INA. V roce 1949 přinesl tento podnik významnou inovaci v oblasti ložisek, když vyvinul jehlovou klec. Díky ní jehlová ložiska rychle nalezla široké uplatnění v průmyslu, už v roce 1952 například nahradila původní kluzná, která se používala v převodovkách populárního VW Brouk.
Od roku 2001 patří do skupiny Schaeffler i značka FAG. Její zakladatel Friedrich Fischer vynalezl už v roce 1883 brousicí stroj na kuličky, čímž v podstatě položil základní kámen celého ložiskového průmyslu.
Důraz na životní prostředí
Skupina Schaeffler přistupuje k ochraně životního prostředí s mimořádnou zodpovědností. Řídí se přitom mottem, že životní prostředí je jen jedno – to globální. Firemní systém managementu ochrany životního prostředí, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s vysokými standardy je zaveden ve všech podnicích a pobočkách skupiny Schaeffler po celém světě.
Už v roce 2010 se tak firmě podařilo docílit schválení všech jejích 80 výrobních závodů podle přísných kritérií nařízení EMAS a v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci získaly tyto závody certifikaci dle ISO 14001 a mezinárodně uznávaných standardů OHSAS 18001. Výrobky koncernu navíc přispívají ke snižování spotřeby paliva automobilů a ke snížení energetické náročnosti celé řady průmyslových aplikací.
Efektivní fungování
Lanškrounská továrna se postupem času vypracovala k maximální efektivitě výroby. Za tímto účelem probíhají na místě v posledních letech různé rozsáhlejší úpravy a rekonstrukce s přesunem pracovišť tak, aby vše lépe odpovídalo potřebnému toku materiálů. Během let 2008 až 2010 došlo k zásadní rekonstrukci a modernizaci lisovny plastů. Od této doby je zde umístěno celkem 24 vstřikovacích lisů. V roce 2011 začala rekonstrukce haly určené jen pro výrobu již zmíněného WMM modulu, který se v poslední době stává stěžejním produktem továrny. Tento výrobek je kromě své technické pokročilosti také důkazem toho, jak výroba v Lanškrouně nepřímo přispívá ke snižování dopadu osobní dopravy na životní prostředí.
Špičkově vybavená továrna pracuje v třísměnném provozu, aby se zajistilo opravdu maximální využití výrobních prostředků. Náročnosti provozu odpovídá i nadprůměrné hodnocení zaměstnanců, včetně různých motivačních programů. INA Lanškroun se také chlubí tím, že je pro své zaměstnance spolehlivým a stabilním zaměstnavatelem. Spolehliví a výkonní pracovníci tu mají jistotu zaměstnání a na odborných pozicích pochopitelně i možnost postupu v rámci mezinárodního koncernu. Ten mimo jiné na podporu rozvoje talentů každoročně uděluje cenu za inovaci FAG Innovation Award s dotací 20 000 eur.
Text: Luděk Vokáč
