Kde je tedy pravda? Jako vždycky někde mezi. Řekla bych, že nejvíc záleží na konkrétní firmě, do které se hlásíte, a na její podnikové kultuře. Většinu dobře míněných rad se vyplatí vzít k srdci a hlavně nenaštvat recruitera hned u dveří. Myslete na to, že pohovor je jako první rande. Máte 30 až 60 minut na to, abyste zanechali skvělý první dojem. A i na rande se trochu připravujete, že jo? Minimálně si oblíknete čisté tričko, naleštíte boty a oprášíte si i svoje klady, o kterých pak budete celou dobu nenápadně mluvit.
A ze záporů uděláte vlastně výhodu, abyste působili jako organizovaný superman či superžena bez chyby. Dobře, to se děje, a rozhodně to není na škodu. Teď vám ale prozradím pár věcí, do kterých se při výběrku za žádnou cenu nepouštějte, jestli o to místo opravdu stojíte.
Čas
Spousta lidí má pocit, že ti, co pracují v HR, se moc nepředřou a velkou času pracovní doby tráví hlavně lakováním nehtů. Většinou je to ale spíš tak, že bojujeme s časem a v kalendáři máme kritický nedostatek místa. Takže když přijdete na pohovor o tři hodiny dřív, je dost nepravděpodobné, že se vám budeme věnovat. A pokud přijdete pozdě? No, řekněme si to upřímně. Kdo pozdě chodí, sám sobě škodí a většinou tím ukazuje hlavně to, že o práci vlastně až tak moc zájem nemá a personalistu nebo manažera nerespektuje.
Místo
Pokud se neucházíte o pozici ředitele zeměkoule, opravdu personalistovi z Prahy nepište, jestli za vámi nepřijede do Havířova. A pokud ještě dodáte, že je to přece kousek, kladné body k dobru taky nebudou. Minimálně za místopis ne.
Kontakt
Telefon má ve výběrovém řízení jednu zásadní roli - obvykle pomocí něho personalista kandidáta kontaktuje. Takže uvedení toho správného telefonního čísla do CV je pro vaši budoucí kariéru víc než zásadní. Může se samozřejmě stát, že ho v CV máte, ale z přesvědčení neberete neznámá čísla. I když zaměstnanost klesá a personalisti se musejí ohánět, pořád není v jejich silách takového kandidáta obepisovat s tím, že by bylo fajn ten telefon vzít. Jakmile se tedy rozhodnete vkročit do procesu hledání nové práce, musíte se prostě smířit s tím, že vám tu a tam někdo z neznámého čísla zavolá.
Posledním telefonním nešvarem je, že kontakt úplně chybí. Teď následují jen tři tečky, vaše souhlasné pokývání hlavou a tiché "Aaah, jdu si zkontrolovat svůj životopis. Pro jistotu."
Firma
"Víš, z jakého města pocházíme?" - "Mmm… Těžká otázka takhle brzo po ránu."
(Většinou s pochopením kývu hlavou a trpělivě pokládám další.)
"Víš, kolik máme poboček?" - "Emmm…já jsem neměl moc času to takhle zkoumat."
(Imaginární facepalm - určitě jsi jel na pohovor tramvají, nebo autobusem, takže těch 5 minut na zjištění takové informace jsi měl třeba na semaforu mezi Hlavákem a Husineckou.)
"A co naše konkurence? Znáš nějakou?" - "Vy přece nemáte konkurenci. Jste bezkonkurenčně nejlepší."
(To se sice hezky poslouchá, ale spadneme zpátky na zem, jo? Spíš prostě nevíš.)
Takže suma sumárum - zkuste si najít aspoň datum vzniku firmy, ono to tak dlouho netrvá. Neznalostí detailů jenom ukazujete svůj nezájem.
Pozice
Jasně, málokdo pošle jen jeden životopis do své vysněné firmy a čeká, až ho pozvou na pohovor. A když už vás na ten pohovor pozvou, tak z 99 % dostanete i potvrzení mailem, kde je napsáno, že kvůli pozici ABC se sejdete v ten a ten čas a na tom a tom místě. Bohužel se pravidelně stává, že kandidát vlastně neví, na jaký pohovor přišel. Opět to vypovídá o tom, jak mu na práci záleží. Abych zjistila, jestli uchazeč ví, jdu na to většinou od lesa: "V inzerátu jsme toho o téhle pozici napsali docela hodně, jaká je ale tvoje představa? Co myslíš, že budeš přesně dělat?" Pokud se ozve neurčité "Myslím, že to tam bylo dost podrobně vysvětleno", tak mám celkem jasno. Neví.
Telefon
V divadle nebo v kině už jste určitě někdy slyšeli oznámení "Vypněte si, prosím, své mobilní telefony." Vždycky se ale najde někdo, kdo si ho nechá ostentativně zapnutý a v polovině představení má životně důležitý telefonát. Podobně je to i u pohovoru. Personalista sice předem nehlásí, že by prosil vypnutí zvuku, slušnost to ale napovídá. Pokaždé se vyskytne někdo, kdo telefon neztlumí. Potom začne zvonit, následují rozpačité pohledy a trapné odkašlávání, v horším případě se kandidát dokonce rozhodne hovor přijmout. A v tu chvíli ještě neví, že tím své výběrové řízení právě ukončil.
Každý pohovor má prostě svá pravidla. Ať je více či méně formální, málokterý personalista ocení nevědomost, drzost či neslušnost jako pozitivní hodnotu. A pokud o sobě tvrdíte, že jste organizovaný detailista, na pohovor přijdete pozdě a nemáte potuchy o tom, na jakou pozici se vlastně hlásíte, není tak těžké odhadnout, že to, co prohlašujete, nebude tak úplně pravda. A to není ten nejvhodnější start do nového pracovního vztahu.
Autorka článku Daniela Anna Švástová má na starosti HR českého obchodu s teniskami a streetwearem Queens.
Vyzkoušejte to v praxi
Využijte tyto rady třeba při pohovoru do Queensu, českého obchodu s teniskami a streetwarem!
Však nakoukněte, jaké to je být součástí #queensteam - určitě vás inspiruje Radimův příběh. Jaké kariérní příležitosti na vás čekají v Praze, Brně nebo Ostravě, zjistíte tady.
A uvidíte, že při prvních pár otázkách se vám nějaká ta rada určitě vybaví.
