Kdyby se pouze britské firmy více zaměřily na efektivnější využívání zdrojů, mohly by ušetřit až 23 miliard liber ročně. Poměrně zásadní ukazatel pro budoucí konkurenceschopnost a udržitelnost odhaluje studie společnosti Defra z roku 2013. Globálně, tvrdí zase McKinsey, by šlo na lepším vy-užití zdrojů ročně uspořit až 3,7 biliónů dolarů.
O produktech se v cirkulární ekonomice neuvažuje jako o budoucím odpadu, ale jako o zdroji pro další využití. A nemusí jít jen o lepší recyklaci, ale i o radikální změnu využívaných materiálů, které na konci životního cyklu výrobku netvoří bezcenný odpad. Například firma Mosa vyrábí materiály a obklady pro fasády domů tak, že jsou 100% recyklovatelné, variabilní, lehčí a přispívají aktivně k nižší energetické náročnosti.
Proti plýtvání
Je tedy nutné přemýšlet o zdrojích, dodavatelském řetězci a cyklu výrobku jinak a samozřejmě odpad eliminovat. Koncepce zero waste je nutnou podmínkou pro budoucnost. Často se mluví v souvislosti s odpadem také o plýtvání potravinami. Právě odpad z potravin je jednou ze strategických oblastí, na které se začíná pomalu zaměřovat i Česká republika.
Platforma Byznys pro společnost se spolu se zahraničními i českými partnery v letošním roce zaměří na systémová řešení problému, komunikaci na spotřebitele i veřejnou kampaň. Navazuje na kampaň Potraviny pomáhají a zapojit chce i studenty zejména vysokých škol. Do boje proti plýtvání se zapojují samotní hráči, jako jsou obchodní řetězce.
Například společnost Tesco Stores zveřejnila ve Velké Británii objemy potravin, které se nedaří využít. Krom komunikace směrem k zákazníkům zavádí konkrétní opatření k minimalizaci plýtvání. Zrušila zvýhodněné multibalení u salátů, odstranila označení trvanlivosti u ovoce a zeleniny nebo změnila způsob zásobování pečivem. Tím se obecně plýtvá u obchodníků nejvíce, zhruba z více než 40 %. Posiluje se i spolupráce s neziskovými organizacemi pro potraviny, které je možné ještě použít pro lidskou spotřebu. U těch, u kterých to již není z hygienických, nebo jiných důvodů možné, hledají firmy další řešení. Takto například zprovoznil nedávno řetězec Sainbury’s bioplynovou elektrárnu, jejímž primárním zdrojem jsou neprodané potraviny, které již nebyly určeny ke spotřebě.
O „cirkulární ekonomiku“ se zajímá již i Evropská komise, která přijala komuniké „Směrem k cirkulární ekonomice: program nulového odpadu pro Evropu“, nicméně v tuto chvíli připravuje nová Junkerova komise její zásadní principiální revizi. Jako její součást komuniké připravuje Evropská komise také legislativní návrhy pro recyklaci a cíle v oblasti eliminace odpadů. Ty cíle, které byly v posledním návrhu, jako například snížit potravinový odpad o 30 % do roku 2025, se zdály být nízké.
Lidské zdroje jako podmínka pro udržitelnost nutná
Druhou prioritní oblastí v rámci odpovědného a udržitelného podnikání je nyní oblast lidských zdrojů. Podle průzkumu McKinsey and Company v současnosti více než 90 % ředitelů při tvorbě podnikových strategií zohledňuje sociální a environmentální témata v mnohem větší míře než před pěti lety. Během posledních dvou let se, podle CSR hodnocení Odpovědná firma realizované největší tuzemskou odbornou platformou firem pro CSR a udržitelnost Byznys pro společnost, strategický přístup top 50 velkých firem zlepšil o 20 %. Stále více společností si jasněji definuje dlouhodobé cíle v oblasti odpovědného podnikání. Soustředí se přitom na oblasti a témata, v nichž je firma silná a umí využít to nejlepší, co má, aby věci efektivně ovlivnila.
Například Skupina ČEZ zásadním a koncepčním způsobem integruje „odpovědnost“ do svých konkrétních HR programů, což u firmy takové velikosti má viditelný dopad na celou společnost. Kromě toho se soustředí i na regionální podporu partnerů ze školství, komunitního života i neziskového sektoru.
Globální společnost Microsoft v České republice otevřeně komunikuje se stakeholdery a své produkty pak pro bono nabízí těm, kteří chtějí posílit svou konkurenceschopnost ve školství či podnikatelském prostředí. Technologie nabízí i jako řešení klíčové otázky flexibility v práci a slaďování soukromého a pracovního života. Stále více firem tak propojuje CSR a HR, resp. integruje principy odpovědnosti do personální strategie. Srovnání dle hodnocení Odpovědná firma v roce 2014 také ukázalo, že nastavení cílů u HR projektů se zlepšilo o celých 18 %. O téměř 30 % posílila schopnost tuzemských firem sledovat a vyhodnocovat dopady a výsledky svých personálních aktivit.
Zaměstnanci jako hodnota
Stále důležitějším prvkem pro dlouhodobou konkurenceschopnost firmy je její schopnost pracovat a komunikovat se svými zaměstnanci a samozřejmě přilákat a udržet si zaměstnance, kteří jsou nejen kvalitní, ale také mají schopnost podpořit inovaci, otevřenost a rozmanitost. Postoj firem k zaměstnancům v rámci personální politiky je v současnosti ovlivňován změnou podmínek, ve kterých firmy působí – zvýšený tlak konkurence, nové technologie, nároky ze strany zaměstnanců i čistá demografie.
V cestě za náborem talentů je navíc diferenciace zaměstnavatele stále více důležitým faktorem. Například u nás máme stále více zaměstnanců ve vyšším věku, kteří zůstávají na trhu práce déle. Společnostem se nedostává dostatek talentovaných mladých lidí vybavených potřebnými dovednostmi a školy je připravují často stále tradičním způsobem. A do třetice – v Česku pracuje nejméně matek s dětmi do šesti let ve srovnání celé EU. Navíc demografický vývoj jak v Evropě, tak v ČR, je jasným indikátorem toho, že v budoucnu budou muset zaměstnavatelé čelit potížím s náborem, a to jak obecně z důvodu poklesu ekonomicky aktivních obyvatel, tak i s ohledem na konkrétní pozice. Zaměstnavatelé tak mohou hledat nové lidské zdroje a talenty v dosud na trhu práce málo využívaných nebo marginalizovaných cílových skupinách, jako jsou ženy s malými dětmi, starší pracovníci a pracovnice, lidé s postižením, příslušníci menšin nebo například cizinci. Jistě se změní i práce s mladými absolventy.
Diverzita jako cesta jak propojit udržitelnost a HR
Trend, který je pozorovatelný napříč Evropou, už nese výsledky i u nás – progresivní firmy se angažují v programech diverzity. Umožňuje zaměstnavatelům integrovat talenty napříč věkem, pohlavím, rasou či národností a často lépe pracovat se zákaznickou různorodostí. A to přináší ekonomické benefity: 83 % evropských firem přiznává, že diverzita má pozitivní efekt na byznys. Navíc, jak bylo řečeno výše, mění se i očekávání veřejnosti a zaměstnanců. Celých 79 % Evropanů chce, aby firmy podporovaly diverzitu na pracovišti. Například Plzeňský Prazdroj, vedle své CSR strategie, která skutečně stojí za povšimnutí, posiluje diverzitu na straně zaměstnanců. A to nejen při podpoře žen v týmech i s ohledem na skutečnost, že význačnou část zákazníků tvoří ženy.
Charta diverzity
Evropská Charta Diverzity, v níž se přední zaměstnavatelé hlásí k závazku rozvíjet všeobecně tolerantní pracovní prostředí, oficiálně odstartovala i v Česku. Chartu podporuje Evropská komise (DG Justice) a v ČR je uváděna pod záštitou ministryně práce a sociálních věci Michaely Marksové. Podpis a naplňování charty v České republice jako národní partner koordinuje nezisková organizace Byznys pro společnost, která sdružuje přední tuzemské podniky, zajímající se o společenskou odpovědnost a udržitelnost. Česko je čtrnáctou zemí EU, ve které mohou zaměstnavatelé k chartě přistupovat. V Evropě ji podepsalo již přes 7 tisíc zaměstnavatelů. Charta se po podpisu stává jedním ze strategických dokumentů pro zaměstnavatele. Vychází z předpokladu, že v ekonomickém zájmu společností je budovat firemní kulturu, která je profesně otevřená každému nezávisle na pohlaví, rase, barvě pleti, národnosti, etnickém původu, náboženství, světovém názoru, zdravotním stavu, věku či sexuální orientaci. Více na www.diverzita.cz.
Text: Pavlína Kalousová (Byznys pro společnost - největší platforma firem pro oblast odpovědného a udržitelného podnikání. Je národní partnerskou organizací CSR Europe.)
