Uhlí je špatné, vítr nespolehlivý, jádra se bojíme. Čím bychom tedy podle vás měli v budoucnu svítit, topit a pohánět?
Barbora: To je právě ta nejsložitější otázka, kterou si nejen Evropa musí položit - jak zařídit, aby světla dál svítila, aby měla za co, a aby to celé bylo levné, spolehlivé a čisté. Když to řeknu zjednodušeně, spousta lidí vám řekne, že chce obnovitelné zdroje, protože jsou čisté, ale zaplatit za ně třikrát víc, což se stalo třeba v Německu, už se jim nechce. Jádro je taky čisté, ale musí se plánovat na desetiletí dopředu, a ještě nám všem někde vzadu v hlavě bliká ten fukušimský majáček. Uhlí je oproti tomu levné, zaměstnává spoustu lidí, ale zase je vyčerpatelné a jeho spalování zatěžuje životní prostředí. Evropa (a s ní i my) si musí hodně dobře naplánovat, jak fungovat strategicky a dlouhodobě tak, aby našla kompromis a ten aby nám vydržel nejen v 21. století, ale i ve stoletích následujících.
Co se v rámci energetiky vlastně právně řeší?
Michal: Problematika, kterou řešíme, je tak široká, že lze říct, že se každý týden zabýváme něčím úplně jiným. Patří sem všechno od fúzí a akvizic přes tradiční regulatoriku, úpravu životního prostředí, státní podporu, veřejné zakázky, právo hospodářské soutěže, klasické smlouvy třeba na dodávky elektřiny apod. Do určité míry se to liší od jiných právních praxí, kde časem může být práce monotónní nebo stejnorodá - v energetice nám to určitě nehrozí. Intenzitu a dobu práce si navíc můžeme nastavit tak, jak potřebujeme, hlavně když plníme termíny a práce je hotová tehdy, kdy to potřebuje klient.
Bára & Michal
Barbora Obračajová a Michal Pelikán patří v pražské pobočce mezinárodní advokátní kanceláře Dentons do šestičlenného týmu zaměřeného na energetické právo. Podílejí se na celé řadě případů v Česku i mimo něj a za poslední rok jejich tým dosáhl výrazného posunu v nejprestižnějším světovém právnickém žebříčku vydavatelství Chambers & Partners. Pokud vás zajímá víc, koukněte na dentons.com.
Dáte nám nějaký konkrétní příklad toho, co je náplní vaší práce?
Barbora: Typickým příkladem může být, že se někdo chystá koupit nějaký energetický asset, ať už tady, nebo v zahraničí. Potřebuje porozumět lokálním pravidlům, regulatorním záležitostem a společenskému kontextu a musí mít někoho, kdo to celé právně zprocesuje, tak přijde za námi. My pak sloužíme jako takový můstek mezi investorem a jeho investicí.
Liší se právo v energetice nějak od ostatních právních oblastí?
Michal: Právo samotné ne, ale aby člověk mohl energetické právo dělat efektivně, potřebuje znát a sledovat i další aspekty, například politické pozadí nebo energetické trhy. Musí rozumět tomu, jak ten byznys opravdu funguje, jak a kam se vyvíjí a proč.
Barbora: Když prodáváte továrnu na výrobu tenisek, ty konečné výrobky jsou v transakci vždycky přítomné. Představte si ale, že prodáváte uhelnou elektrárnu, kontrakt je na spadnutí a najednou místní vláda rozhodne, že energii z uhlí do deseti nebo patnácti let úplně odstaví. To máte rázem úplně novou situaci. K naší práci tak naprosto nutně potřebujeme mít politický, technologický i ekologický kontext.
Ne každá advokátní kancelář má energetické oddělení, je to tak?
Michal: Ano, je to tak. I mezinárodní advokátní kanceláře tady v Praze většinou nemají dedikovanou praxi zaměřenou přímo na energetické právo. To se častěji objevuje jako součást nějaké širší praxe. Naše praxe je oproti tomu zaměřena vyloženě na energetiku, tedy energetika je jádro toho, co děláme, což je docela výjimečné.
Jak jste se k takové specializaci vůbec dostali?
Michal: Oba dva jsme už jako studenti pracovali pod vedením Petra Zákouckého v jiné kanceláři. Když pak Petr odcházel do Dentons, aby tu jako partner založil energetickou praxi, dostali jsme možnost přejít s ním a vybudovat to celé vlastně úplně od nuly, což byla skvělá příležitost. Řekl bych, že jsme se s Bárou oba rozhodli do toho jít napůl díky té příležitosti samotné a napůl díky Petrovi, který je nejen fenomenální odborník, ale i osobně neskutečně fajn člověk. Hrozně dobře se s ním pracuje, předává nám neuvěřitelné množství cenných informací a zkušeností a podporuje nás v sebevzdělávání, lepší sebeprezentaci atd.
Barbora: A abyste si nemysleli, že jen chválíme šéfa - Petr je také na předních příčkách žebříčku prestižních mezinárodních hodnotících publikací, které jsou založeny na rozhovorech s klienty i s protistranami, takže je to velmi objektivní. Také celá naše praxe, mimochodem, se jen za tenhle rok dostala do žebříčků, což obvykle trvá dlouhé roky. Je to asi poprvé v historii, co se něco takového povedlo.
Projevuje se nějak ve vaší práci to, že je Dentons globální kancelář?
Barbora: Rozhodně. S našimi zahraničními kolegy komunikujeme na denní bázi, velice často pomáháme třeba českým investorům v zahraničí. Takže v momentě, kdy vstupujeme do nějaké jurisdikce mimo Česko nebo Evropu, čeká nás tam tým kolegů, který nám může okamžitě poskytnout své know-how a podporu, a to nám hodně ulehčuje práci. Potkáváme se ale i neformálně. Třeba před týdnem jsme se vrátili z našeho světového energy retreatu v Amsterdamu, kde jsme naproti sobě seděli Češi, Američané, lidé ze Singapuru a z různých koutů Evropy. Byl to super zážitek.
Čtenáři to sice neslyší, ale mluvíte o Dentons hodně nadšeně. Čím to je?
Barbora: Protože ta firma je strašně akční! Jsme relativně nový brand, v Česku jsme jen pět let a už se tu sešla úžasná parta těch nejlepších lidí nejen z Prahy, ale i z celé Evropy, co chtějí hnát naši praxi co nejvíc dopředu. Je tu silná vize budoucnosti, která nekončí pěti nebo deseti lety, což je třeba pro mě jako pro mladého člověka strašně důležité. Snažíme se co nejvíc inovovat, máme např. start-upy zaměřené na vývoj právnické technologie. A hlavně jsme decentralizovaní, resp. jak my říkáme polycentričtí. To znamená, že o nás nerozhoduje nějaká hlava v Londýně nebo New Yorku, která nás nikdy neviděla, ale vše řešíme na lokální úrovni s lidmi, se kterými se v kanceláři denně potkáváme. Každý může přijít s jakýmkoli nápadem a ten se může aplikovat. Ta přímočarost je neuvěřitelný benefit.
Pro koho byste řekli, že je kariéra v takové společnosti nejvhodnější?
Michal: Nejdůležitější je nadšení pro to, tu práci dělat. Vím, že to zní jako hrozné klišé, ale práce v mezinárodní kanceláři je poměrně náročná, jak na pracovní nasazení, tak na samostudium a potřebu se vzdělávat. Nejde to dělat napůl, člověk do toho musí být zapálený. To je podle mě takový jediný předpoklad. Samozřejmě je potřeba nějaký jazykový základ, protože jde o globální kancelář a oficiální komunikační jazyk je tu angličtina. Lidé, kteří tu začnou, se ale často dostanou k práci, kterou by v jiných kancelářích dělali až za dlouhé roky nebo až jako advokáti.