Z ekonomických dat vyplývá, že produktivita práce je v tuzemském autoprůmyslu nadprůměrná. Jen v členských firmách Sdružení automobilového průmyslu - s jehož zástupcem ředitele Pavlem Ešnerem jsme si o kondici českého automotive povídali - pracuje 118 000 zaměstnanců, kteří představují cca 9 % zaměstnanců v tuzemském průmyslu, ale vytvářejí 1/4 celkové průmyslové výroby ČR. Právě tato nadprůměrná produktivita práce a každoroční růst přidané hodnoty umožňují firmám zvyšovat investice do výzkumu a vývoje i nových technologií. Automatizace a digitalizace tak postupují v automotive sféře rychleji než v jiných oborech tuzemského hospodářství.
Pane Ešnere, máme dostatek kvalifikovaných pracovníků pro automobilový průmysl?
Bohužel dnes je situace na trhu práce taková, že v automobilovém průmyslu chybí zaměstnanci na všech úrovních a napříč obory, od operátorů výroby až po konstruktéry a vývojáře, a to i přes skutečnost, že firmy automobilového průmyslu nabízejí velmi dobré platové ohodnocení, řadu benefitů i dlouhodobou perspektivu.
Jací pracovníci nám nejvíce scházejí?
Pokud se podíváme na zaměstnance se středním odborným vzděláním, tak nejvíce na trhu práce chybí nástrojaři, mechanici seřizovači, technologové, operátoři logistiky, programátoři NC strojů i další technické profese. Velký zájem ve firmách je ale samozřejmě i o vysokoškoláky. V horizontu nejbližších let očekáváme zvýšený zájem o kvalitní absolventy technických vysokých škol. Na základě údajů od našich členů víme, že firmy jsou schopny každoročně nabídnout práci až pěti tisícům nových absolventů vysokých škol.
Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP) je profesní sdružení firem založené za účelem řešení a prosazování společných zájmů, záměrů a cílů automobilového průmyslu a vzájemné výměny informací. V České republice AutoSAP sdružuje celkem 148 subjektů.
Co technické vzdělávání na českých vysokých školách, řekl byste, že je kvalitní?
Záleží samozřejmě na tom, ze které školy studenti/absolventi přicházejí, obecně ale platí, že studenti jsou poměrně dobře připraveni teoreticky, ale chybí jim více praxe a často i jazyková vybavenost.
Jaké rezervy české technické školy mají?
Největší rezervy, které vidíme, jsou v nedostatečné spolupráci škol a firem. Dlouhodobě usilujeme o to, aby se zvýšil podíl praxe na středních i vysokých školách. Rezervy ve výuce jsou i v tzv. měkkých kompetencích, kterými jsou schopnost prezentace, samostatné myšlení a týmová práce. Je potřeba zmínit i to, že do budoucna budou vedle stávajících oborů potřeba i obory, které se v ČR zatím ještě nevyučují, nebo školy očekávaný budoucí vývoj zatím reflektují jen ve velmi nízké míře.
Proč by podle vás měly školy a firmy spolupracovat? Ozývá se proti tomu i kritika.
Jsme jednoznačně pro užší spolupráci škol a firem, protože je podle našeho názoru tato spolupráce přínosná pro obě strany. Školám může přinést větší atraktivitu a zvýšený zájem ze strany studentů. Umožní jim být v kontaktu s nejmodernějšími trendy. Firmám pak spolupráce umožní si již během studia vytipovat kvalitní absolventy, kterým mohou následně nabídnout zaměstnání. Příkladem dobré praxe jsou studentské soutěže, témata pro studentské práce na základě firemního zadání i společné projekty.
Jak jsme na tom s vývojem?
Odpověď mohu podložit daty od našich členů - vlastní výzkum a vývoj nebo oddělení související s touto činností má 46 % členských firem Sdružení automobilového průmyslu. Koncem roku 2016 zde pracovalo 7363 osob, což je 6 % ze všech zaměstnanců. Počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji i investice do výzkumu a vývoje každoročně rostou.
Jaká je podle vás budoucnost českého automotive?
Věříme, že budoucnost českého automobilového průmyslu je výborná, ale abychom ze současného místa na stupních vítězů nespadli do druhé ligy, musíme nadále patřit k inovačním lídrům. Usilujeme proto o intenzivní spolupráci všech zainteresovaných subjektů (státní správy a samosprávy, škol a firem). Právě to je podle nás klíčem k tomu, abychom nejen automobilový průmysl, ale i celou ekonomiku přesměrovali z ekonomiky založené převážně na výrobě více směrem k ekonomice založené na technologiích. Aktuálně se nejintenzivněji řeší elektromobilita, autonomní řízení a digitalizace.
