Proč by měli přijít mladí lidé k volbám do EP?
Na začátek je nutné říct, že by mladí lidé měli mít zájem o všechny volby. Ač to zní jako klišé, podílejí se při nich na vytváření vlastní budoucnosti. O tom, kdo bude nastavovat pravidla společnosti, ve které budou žít. S volbami do EP je to trochu složitější. Pro občany je těžce uchopitelné, o co v nich vlastně jde a jak může výsledek ovlivnit jejich životy. Faktem ale je, že na evropské úrovni vzniká nějakých 60–70 % pravidel, která potom platí i v České republice. Přijít by tedy měli proto, že svým hlasem podpoří více liberální, více konzervativní, více sociální, více zelené, nebo více nacionalistické směřování Evropské unie.
Často zaznívají argumenty, že s počtem europoslanců, které Česká republika má, stejně nemůže dojít k prosazení našich zájmů.
To je určitý mýtus, který v naší společnosti převládá. Europoslanci nevystupují za jednotlivé země. Na první pohled už je to vidět na jejich rozřazení v hlasovacím sále. Poslanci tam nesedí za Českou republiku, Slovensko, Maďarsko, ale za jednotlivé politické skupiny jako sociální demokracii, lidovce, zelené apod. V této skupině jsou zástupci různých států, kteří reprezentují společný politický program. A v rámci těchto skupin fungují jednotlivé frakce. Z hlediska počtu zástupců na tom ve srovnání s ostatními zeměmi nejsme vůbec špatně. Patříme mezi středně velké státy a 21 zástupců jako my mají čtyři další státy. Při rozhodování o jednotlivých směrnicích pak tedy záleží na aktivitě poslanců, kteří dokážou svůj zájem prosadit v jednotlivých skupinách.
Mezi lety 2007 a 2010 vedl mezinárodní výzkumně-vzdělávací program European Values Network. Jako dobrovolník se angažoval v Asociaci pro mezinárodní otázky, Evropském parlamentu mládeže a Evropském hnutí. Odborně se věnuje problematice vnitřní bezpečnosti Evropské unie a institucionálním otázkám evropské integrace. Je autorem a spoluautorem řady odborných a akademických publikací a příspěvků na mezinárodních konferencích. Přednáší na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií Metropolitní univerzity Praha.
Když se podíváte na jednotlivé kampaně u nás, vidíte nějaký rozdíl oproti předchozím rokům?
Kampaň bude vrcholit až v průběhu května, ale už teď můžeme pozorovat, jak se jednotlivé strany k volbám staví. Výrazným prvkem letošních voleb je nasazení výrazných osobností, které nepocházejí z politických stran – např. Jan Keller, Pavel Telička či Luděk Niedermayer, kteří reprezentují odlišné názory na fungování EU. Voliči si tak lépe mohou spojit jednotlivé strany a programy s tvářemi a může to být pro ně celkově uchopitelnější.
Co pro Evropskou unii vůbec letošní volby do Evropského parlamentu znamenají? Jak moc jsou pro ni důležité?
Letošní volby budou mít velký dopad. Od posledního volebního období se EU změnila. Prošla hospodářskou krizí, která se sice podařila stabilizovat, ale určitě není překonaná. Volby určí, jak se bude v následujících letech nakládat s financemi. V Evropské unii nyní totiž soupeří dva směry. Levicový, který se snaží investovat do hospodářského růstu a druhý pravicový, který spíše dbá na úspory a na omezování výdajů. Ve volbách se tedy ukáže, jakým směrem se unie vydá. Od toho se bude vyvíjet i další liberalizace evropského trhu. V celé řadě zemí je tématem voleb číslo jedna imigrace a to souvisí s nárůstem podpory protestních populistických stran, které se nejspíš v nebývale velkém počtu dostanou do Evropského parlamentu. Naopak současné mainstreamové strany křesla ztratí, a to může mít vliv na rozhodování v EU.
Text: Lucie Jebavá
