Srovnání studií z let 2000 a 2010 ukazuje nepříliš optimistický trend – zvyšuje se počet absolventů, kteří namísto svého oboru zastávají nižší úřednické funkce, a naopak se snižuje počet vysokoškoláků v řídících pozicích. Ekonomická krize se očividně podepsala také v tomto ohledu a absolventi jsou často nuceni smířit se s pozicí, jež je pod jejich možnostmi i vzděláním. Roli zde hraje i stále zvyšující se počet vysokoškolských studentů.
Jaké jsou ale konkrétní možnosti pro současné studenty? Patříte mezi šťastlivce, které čeká zářná, penězi a úspěchy ověnčená budoucnost? Pojďme se podívat na několik perspektivních oblastí.
Budoucnost je v technice
O technická odvětví je značný zájem již dnes, postupem let se bude tento trend ještě zvýrazňovat. Ačkoli o matfyzácích a čvuťácích koluje mnoho pověr (možná i ze závisti), právě oni budou hrát v budoucnu prim. Postupná mechanizace většiny profesí vyžaduje hardwarové i softwarové odborníky, stejně jako techniky, konstruktéry a inženýry v těchto oblastech. A těch u nás stále není zdaleka dostatek. Rozsáhlá strojírenská výroba jich bude do budoucna potřebovat ještě více než doposud. Totéž platí i pro experty v programování a technice. Žádná organizace se dnes neobejde bez kvalitní správy počítačové sítě a zaměstnavatelé to pravděpodobně budou dávat najevo i na výplatních páskách. Jakmile doděláte školu v tomto oboru, firmy se o Vás budou prát.
Podobná situace je v moderních odvětvích biologie. Ve farmaceutickém průmyslu se dlouhodobě točí obrovské množství peněz a budoucí chemici a biologové by se k nim měli dostat. Potenciál genetiky je dnes stále ještě nedoceněný, ale je jen otázkou času, než začnou být genetičtí inženýři a biologové velmi žádaným zbožím na trhu práce. Rozvoj těchto mladých oborů stojí právě na perspektivních studentech.
A co humanisti?
Jste-li studentem společenskovědních oborů, na lepší časy se Vám pravděpodobně neblýská. Velký přetlak humanitních studentů povede k nutnosti brát pozice pod úrovní Vaší kvalifikace. Přesto i zde jsou dvě profese, o které bude zájem – psycholog a učitel.
Americký trend, podle něhož je módní mít svého terapeuta, pomalu míří i do Evropy a v následujících letech by především psychoterapeuti neměli mít o práci nouzi. Navíc dosud opomíjená gerontopsychologie, zaměřená na psychologickou pomoc starším lidem, bude mít na našem stárnoucím kontinentu velmi dobré postavení.
Perspektivu skýtá i učitelství. Učitelé, jakkoli dlouhodobě podhodnocováni, budou vždy potřeba a do budoucna by se měla jejich pozice spíše zlepšovat. Studenti dalších klasických profesí, jako například lékařství a práva, se též nemusejí budit každé ráno zbroceni potem v očekávání živoření pod mostem. O tato povolání bude pravděpodobně vždy dostatečný zájem.
Na závěr mám ale uklidňující informaci – i pokud nestudujete některý z výše jmenovaných oborů, nezaměstnanost vysokoškoláků (jak krátkodobá, tak i dlouhodobá) je v České republice nejnižší ze všech skupin vzdělání. Ať se Vám tedy podaří vystudovat jakoukoli školu, šance na uplatnění jsou dostatečně velké. Pokud budete ve svém oboru vynikat, práci si najdete. Ale to záleží především na Vás.
Mojmír Sedláček
foto: http://www.freedigitalphotos.net
Použité zdroje:
Doležalová, G., Vojtěch, J. Analýza profesní struktury pracovních sil a struktury absolventů z pohledu sféry vzdělávání – 2010. Praha, NÚV 2011.
