Party na kolejích, směr Slovensko!
Prvotní rozpaky a obavy z toho, jak vlastně tahle akce dopadne, se u drtivé většiny rozplynuly už po pár hodinách v Partykýbl vagonech vezoucích skoro tři sta lidí na Slovensko. Záplavy drinků z nás udělaly kámoše na život a na smrt v rekordní rychlosti a troufám si tvrdit, že v takhle veselé náladě ještě hranice nikdo z nás nepřekračoval. Jen málokdo pak ví, jak že se to dostal až do roztomilých chatiček v Tatralandii, nicméně nakopávka přišla vzápětí – hned první party pod taktovkou DJ Rockstara nasadila faktor pařby na nejvyšší stupeň. Holky šejkovaly zadkama, kluci jim kupovali první drinky a všichni jsme věděli, že lepší start bychom snad ani nevymysleli.
Sportem ku zdraví… a pár drinků potom
Ranní amnézii a šok z toho, kde jsme se to sakra probudili, rychle přebilo až kýčovitě dokonalé počasí, které i ty nejrozbitější z nás vytáhlo do skibusů směr lyžovačka v areálu Jasná. A pohodička mohla pokračovat – nikde žádné fronty, sníh sice technický, ale na ježdění jedna báseň, v poledne kapustnica, langoše a pár drinků pro posilnění a i přes veškeré nasazení se už většina z nás pomalu viděla na odpoledním après ski, opět v režii DJ Rockstara. Ta nás kvalitně připravila na večerní mejdan v naší nedaleké základně. Na tom si tentokrát zahrál taky DJ Akrom a za chvíli jsme už všichni zase byli přesně tam, co včera. Někteří už se začali družit i na private parties a já do teď přemýšlím, co že se to dělo na pověstné chatce 210, kam nejednu z nás pánští účastníci zájezdu vábili.
Mejdan v bazénu? Challenge accepted!
Třetí den si už většina zájezdu pravidelně udržovala hladinku tak dlouho, že něco jako fyzické vyčerpání ji rozhodit nemohlo. Někteří z nás už sice na svahu vypili víc pivek, než sjeli kopců, ale udělali jsme si to aspoň hezký. A pak další après ski pod sjezdovkou, které se zvrtlo v nejlepší mejdan zájezdu. Na bizarní momenty, jako když vedle vás paří na techno sedmdesátiletej děda v kšandách spolu se svojí vnučkou, zkrátka nejde zapomenout! Večer jsme pak zamířili na pool party v místním akvaparku, tentokrát se slovenským esem Robertem Burianem. A i přes počáteční stud to nakonec bylo docela cool – lít do sebe vodku s Red Bullem a pařit u toho na house v tropickym ráji se vám totiž zas tak často nepovede.
Poslední tancovačky... A návrat do reality!
Vzhledem k tomu, že mejdan v Tatrách neskončil v podstatě od té doby, co první den začal, se většině z nás potají ulevilo, že počasí v závěru nebylo zrovna ideální. Na sjezdovku se tentokrát vydali jen skuteční srdcaři a sněhová vánice nakonec překazila i tolik očekávanou jízdu v bikinách a smokinzích. Většina z nás tak do večera popíjela v chatkách a připravovala se na závěrečnou party v klubu Happy End pod sjezdovkou v Jasné. Tam nás vedle Roberta Buriana čekal třeba i Ben Cristovao. After party v Tatralandii ale byla opět legendární a my jsme všichni věděli, že tak nějak nechceme, aby tohle už další den skončilo. Ale nedalo se nic dělat, krutá realita byla za dveřma a při zpáteční cestě v neděli už měli na další party ve vlaku nervy jen ti nejsilnější z nás. Zimní Partykýbl byl zkrátka vyčerpávající výlet – ale jeden z těch, na které nikdy nezapomeneme!
Text: Mariana Kopecká
Foto: Zdeněk Horák
