Co je vlastně parkour? Samotní sportovci nejsou schopni tuhle disciplínu definovat k jejich spokojenosti, obsahuje totiž tolik prvků, že je jen těžko nacpete do jedné věty. Kdybychom to ale hodně zjednodušili, dá se říct, že parkour je fyzická disciplína, při které se sportovci pohybově přizpůsobují terénu města i přírody. Abyste to tedy dobře pochopili, při parkouru třeba běháte, šplháte nebo skáčete, jako o hodině tělocviku. Jen je ten běh občas po stěně domu, nebo u toho skákání uděláte pár vrtulí a salt. Normálka. Důležitá je síla, rovnováha, dokonalá kontrola vlastního těla, přesnost pohybů a bezchybná prostorová orientace.
Ani ve snu!
Popularita parkouru roste a jeho vyznavači přibývají každým dnem. Začít není snadné, ale tak je to se vším, do čeho se člověk pustí. Jestli vás parkour zaujal, určitě byste si neměli nechat ujít filmovou novinku Ani ve snu!, která zrovna míří do kin. Je to příběh šestnáctileté Laury, která se chce přidat ke skupině parkouristů. Můžete se těšit na pohled na svět holky, která se nachází někde mezi sny a realitou. Nechybí trocha romantiky, trocha objevování sebe samého a hlavně adrenalin a hromada parkourových triků v prostředí Prahy. V rolích parkouristů jsou obsazeny špičky českého parkouru a freerunningu, takže to bude pořádná podívaná. Premiéra je už 28. dubna, tak si tohle datum zapište do diáře a vyrazte za kulturou!
Více o filmu na CinemArt.cz!
Jak tahle šílenost vznikla?
Slovo parkour znamená ve volném překladu „cesta bojovníka“. Tohle umění má kořeny ve vojenských překážkových tratích, které byly využívány začátkem 20. století. Samotná disciplína začala vznikat v druhé polovině 90. let. Její domovinou je Francie a otcem francouzský herec David Belle. Cílem parkouru je dostat se z bodu A do bodu B za použití vlastní hbitosti a síly. Ale není to jako přejít přechod, nebo dojít ze školy na kafe a domů!:) Často je přirovnáván k bojovým uměním, s tím rozdílem, že bojová umění připravují na útok, zatímco parkour spíš na útěk před nepřítelem, a to celkem nebezpečný útěk, přes hory, doly, větve, domy, řeky, ploty a zábradlí.
Parkour jako životní filosofie
Parkour je mezi sporty výjimečný tím, že se zásadně staví proti soutěživosti a rivalitě. Je hodně duchovně založený a zakládá si na seberozvoji, na propojení duše a těla. Důležité je pochopení a využití možností vlastních svalů a kostí. Nejde tedy o to, kdo překoná překážku rychleji, ale o to, že traceur (ten, kdo se věnuje parkouru) překoná sám sebe. Posouvat své fyzické i psychické limity a umožnit tělu využít všechny schopnosti, které skrývá. Samozřejmě, že ve skupině kamarádů jeden druhého popichují a snaží se tak trochu trumfnout, důležité ale je poznat své vlastní možnosti. Parkour nevznikl proto, aby se sportovci předváděli, ale aby ovládali sami sebe.
