Celá soutěž proběhla ve 4 dnech na 3 různých fakultách – Fakulta strojního inženýrství, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií a Fakulta informačních technologií, kdy první dva týmy z každé kategorie postoupily do finálního kola, které se odehrálo v budově IO Kolejní 4. Úplní vítězové finálního kola postupují do rakouského Štýrského hradce, kde se utkají s týmy z Chorvatska, Maďarska, Rakouska, Slovenska, Slovinska a Prahy o postup do evropského finále soutěže konaného letos v Chorvatském Záhřebu.
Níže si můžete přečíst rozhovor se dvěma vítěznými týmy - za kategorii Case study je vítězem „l33t t34m“ a za kategorii Team design „Tým Vysočina“
Jakub Ludwig za l33t t34m
- Je to poprvé, co jste soutěžili? Kam jste se kdy dostali nejdále?
Není to poprvé, jsme v této soutěži veterány, protože na ní chodíme už od prvního ročníku pokaždé pod názvem l33t t34m (čte se to jako [:lít tým:]). Nejdále jsme se dostali právě letos, kdy se nám konečně podařilo zlomit šňůru druhých a jiných umístění.
- Co vás vedlo k tomu, přihlásit se právě do této soutěže?
Vypadalo to jako sranda a navíc rádi děláme věci rukama plus máme rádi výzvy a tohle byla pěkná výzva.
- Byli jste překvapení svým vítězstvím?
Na tohle se těžko odpovídá. Já osobně do soutěží chodím s tím, že je chci vyhrát a věřím tomu. Ale mnoho neúspěchů ukázalo, že věřit nestačí. Na fakultním kole to pro nás překvapením bylo, na semifinále taky, ale ne takové, protože jsme šli jako poslední s prezentací a měli jsme možnost posoudit objektivně ostatní. Prostě jsme doufali, že to vyjde a ono to vyšlo
- Přináší vám tato soutěž nějaké osobní zkušenosti?
Určitě, jak nezabít svoje členy týmu, když máte málo času a je potřeba udělat hodně věcí. Zkušenosti s rozdělením práce a schopnost dokázat se v klíčový moment rozhodnout je něco, co si z této soutěže odnesl asi úplně každý, včetně nás. Další dobrou osobní zkušeností je, že není dobrý nápad nesnídat, sníst 3 sušenky za celý den a pak to zapít plechovkou Red Bullu
- Jak jste reagovali na jednotlivá zadání, jak se vám s nimi pracovalo?
Byli jsme v kategorii Case Study a první kolo jsme dělali na naší fakultě (FIT), kde zadáním bylo optimalizovat proces objednávek přes e-shop, u kterých dojde k chybě v placení. Úkol byl zadán velmi dobře, k dispozici byla i trojice zákazníků, kterých jsme se mohli chodit ptát. Nemáme si nač stěžovat, bylo to supr. Zadání v semifinále pro nás bylo docela překvapením, protože jsme nemohli používat elektroniku (řekněte FIŤákovi, že nemůže používat noťas ) a vycházeli jsme jen z informací, které jsme dostali.
Na začátku jsme na to nadávali, ale postupem času se ukázalo, že jde o geniální nápad, protože každý tým měl stejné šance a nebylo to jen o tom, kdo umí lépe pracovat se strejdou Googlem, ale o práci s textem. Navíc prezentace nebylo elektronická ale flipchart, což byla další cenná zkušenost (osobně jsem předtím na flipchartu prezentovat pouze jednou). Zadání bylo vyřešit problém povodní v Pákistánu, tedy něco, kde člověk musí zapojit kreativní myšlení a nemůže moc vycházet z toho, co zná ze školy (já jsem například prvně viděl, jak vlastně vypadá mapa Pakistánu).
- Máte nějakou perličku z průběhu soutěže?
Jo, Case Study nás naprosto nelákalo. Proto jsem náš tým přihlásil do Team Designu na FIT. Jaké ale bylo moje překvapení, když jsem při vyhodnocení kvalifikačního kola zjistil, že jsem nás zaregistroval špatně. Takže po třech letech konečně vítězíme, ale v úplně jiné kategorii, než jsme původně chtěli. Nicméně musíme uznat, že nás CS nakonec bavilo (v případě fakultního kola dokonce víc, než by nás bavil TD). A po 3 letech byl název našeho týmu konečně čten správně, tedy ne jako "el tři tři té té tři čtyři em" ale jako "lít tým", to nás velmi potěšilo :)
Michal Růžek za tým Vysočina
- Je to poprvé, co jste soutěžili? Kam jste se kdy dostali nejdále?
Ano, je to poprvé. Doposud jsme neměli moc času se zúčastnit, takže jsme chtěli alespoň v našem posledním roce na magisterském studiu něco vyzkoušet.
- Co vás vedlo k tomu, přihlásit se právě do této soutěže?
Líbilo se nám konstruktivní zaměření minulých kol soutěže, například stavba katapultu z Merkuru, atd. U poloviny z nás patří elektronika a bastlení k největším koníčkům, takže letošní finále v podobě stavby robota bylo pro nás, studenty FIT, příjemnou změnou od rutinního programování.
- Byli jste překvapení svým vítězstvím?
Věřili jsme, že neskončíme poslední, i díky relativně dlouhé době, po kterou jsme s robotem trénovali jízdu. Vítězství nás mile překvapilo.
- Přináší vám tato soutěž nějaké osobní zkušenosti?
Jak se ukázalo u některých týmu, originální a inovativní řešení nemusí vždy vést k výhře. Během omezeného času například nebylo možné jinak dobře vymyšlený návrh celý realizovat či ho pořádně otestovat.
- Jak jste reagovali na jednotlivá zadání, jak se vám s nimi pracovalo?
Fakultní kolo jsme pojali jako takový školní týmový projekt, rozdělili ho na dvě funkční části a nezávisle na nich pracovali. Návrh robota ve finálním kole jsme přijali s nadšením, každý z nás chtěl co nejdřív vidět, jak se postavené vozítko prohání po chodbách školy.
- Máte nějakou perličku z průběhu soutěže?
:-) Kolega si málem domluvil rande se slečnou z jiného týmu, to zde ale raději nebudu více rozvádět, mohlo by se mi něco stát. :-)
Více na www.ebec.cz.
