Naše společnost je postavená na hromadění znalostí. Kdo ví, kdy se jaká informace bude hodit, že? Občas se ale stane, že se dozvíme něco, co jsme vědět vůbec nepotřebovali. To když vědci pojmou přesvědčení, že je skutečně nutné zmapovat každý kousek naší reality. Právě pro tyhle případy je tu takzvaná Ig Nobelova cena.
Ocenění pro ty, ehm, nejlepší
Možná jste o ní slyšeli, jedná se o bizarní variaci na skutečné Nobelovy ceny. Jmenují se podle Ignáce Nobela, fiktivního bratra Alfreda Nobela, a rozhodně se nejedná o bezvýznamné ocenění. Každoročně se totiž předává na Harvardově univerzitě a laureáty volí skutečná elita – reální nositelé Nobelovy ceny! Tradice sahá až do roku 1991 a za tu dobu se podařilo i několika českým vědcům proniknout mezi smetánku honosící se bizarními objevy. Naše chytré hlavy byly oceněny třeba za objevy, že psi při vylučování upřednostňují severo-jižní směr dle magnetického pole planety nebo že vlastnictví koček může nepříznivě ovlivňovat psychiku člověka. Inu, ani v tomhle ohledu se čeští vědci holt neztratí!
Populární zvířátka
Psí blecha umí vyskočit výš než ta kočičí. Mezi kačery je možné sledovat případy homosexuální nekrofilie. Krysy nerozeznají japonštinu od nizozemštiny – pouštěné pozpátku. Komáři přenášející malárii jsou stejnou měrou přitahováni sýrem limburger jako pachem lidských nohou. Tohle jsou jen některá z fascinujících zjištění, jimiž odhodlaní vědci obohatili naše poznávání přírody.
Stejně jako informace, proč datly z neustálého bušení hlavy do stromu nebolí hlava. Neříkejte, že jste se nad tím nikdy nezamýšleli! Teď se to konečně dozvíte – jejich mozky jsou totiž v lebce upevněny mnohem pevněji než naše, takže se snižuje riziko zranění v důsledku úderu. Takže tak! A ještě poslední zcela zbytečnou věc se dozvíte. Když slepici přiděláte umělý ocas, bude chodit úplně stejně jako dinosaurus. Že by to bylo rozřešení otázky, zdali má T-Rex blíže k ptákům, nebo plazům? Interpretaci necháme na vás…
Ani lidé nepřijdou zkrátka
Téměř deset let stará studie dánských a italských vědců prokázala na první pohled neuvěřitelnou věc: když je zima, lidé se obléknou tepleji. Skutečně, jejich výzkum ukazuje, že ranní teplota před odchodem z domova ovlivňuje, co si vezmeme na sebe. Když se během dne ochladí, lidé si vezmou na sebe něco navíc. A, teď se podržte, když se naopak oteplí, něco si sundají! Skutečně přelomové informace, že? Jako bonus, který jsme snad ani nepotřebovali, tihle vědátoři zjistili, že pohlaví na tenhle způsob chování nemá vliv. Tak děkujeme!
A pokud jste někdy přemýšleli nad tím, jak mohl Ježíš chodit po vodě, jiní italští badatelé se na to před pěti lety snažili přijít taky. A zjistili, že… nemohl. Na vině je prý gravitace a stavba lidského těla. No nepovídejte. Ale při gravitaci jako na Měsíci a vhodných ploutvích na nohou by to prý šlo. Dobré vědět.
Samozřejmě nechceme snižovat vědecké přínosy plynoucí ze zmíněných výzkumů. Vždyť někdo se musí do těch slepých uliček vydat, aby pak mohl zodpovědně říct, že tudy cesta nevede. Takže, ctihodní vědci a vědkyně, děkujeme za obětavost!
Text: Mojmír Sedláček
Foto: bigstockphoto.com
