Ještě než jsme se dočkali blankytně modrého moře, měst plných okouzlujících památek a vášnivých Italů nahánějících nás do svých pizzerií, museli jsme se vypořádat s dlouhou a trnitou cestou. Všechno to začalo v sobotu v brzkých ranních hodinách, kdy jsme se rozhodli, že vyrazíme, abychom se vyhnuli případným kolonám. Výsledek byl přijatelný, žádná velká čekání, hladký průjezd Českem a rovněž u našich sousedů s nenávistí k Temelínu, to probíhalo hladce, ale jen do území alpských tunelů, kde jsme přeci jen několik hodin strávili čekáním.
Před samotným vjezdem na rakouské dálnice byste neměli zapomenout dálniční známku, která stojí na deset dní přes sedm euro. K tomu si však ještě připočtěte některé placené tunely a přinejmenším dvojnásobek u našich jižních sousedů necháte.
Pořád se to však zdá výhodnější než placení za jednotlivé úseky, které vás čeká v Itálii. Tam jsou na své často hrbolaté dálnice nadmíru pyšní a za každých sto kilometrů zaplatíte přibližně 6 euro. Při pohledu na výši cen se nabízí myšlenka vyzkoušet neplacené vedlejší silnice, ovšem pokud se chystáte na delší cestu, může to znamenat až několikahodinové zdržení. Italové možná na silnici nepatří k největším gentlemanům, ovšem ve městech rychlost dodržují a věřte mi, že kromě dálnic, všechny silnici vedou napříč městy a městečky. Cesta se vám tak promění v nepříjemnou nekonečnou prohlídku italského venkova.
V Benátkách s lodní legitkou
Dokud jste na dálnici, přesně víte, kde jste, jak z ní sjedete, modlete se, že vaše mapa zobrazuje všechny silničky. Ta naše to nedělala, a tak jsme se „povinnému“ bloudění nevyhnuli. Po všech útrapách jsme však dorazili do naší první plánované stanice, letoviska Punta Sabbioni, odkud jezdí loď do Benátek. Cena je 16 eur na osobu, ovšem po Benátkách platí celý den, takže můžete bez omezení využívat lodní MHD, se kterým se dostanete kamkoliv. Gondola je jistě kouzelným zážitkem, ovšem cenově nesrovnatelná s městskou dopravou, se kterou se rovněž budete plavit po romantických kanálech. Ve městě navíc můžete zůstat do nočních hodin, protože poslední loď plující na pevninu odjíždí hodinu po půlnoci.
Z okolí Benátek jsme se vydali napříč Apeninským poloostrovem, do Říma. Cestou se zastavili v malebné republice San Marino, rozpínající se na horském pásmu, jehož vrchol je 755 m.n. m. Do středu města můžete autem, pěšky nebo lanovkou. Její cena je čtyři a půl eura, tam i zpět. Z hradeb města se můžete kochat výhledem na moře, ale také na kopcovité italské středozemí.
Nejsložitější část výpravy však přichází až u samotné italské metropole, kam, jak se zdá, skutečně vedou všechny cesty. Jen si dejte pozor, abyste se v nich neztratili. Nám se to povedlo a nakonec jsme dobrovolně skončili v jiném kempu než bylo v plánu.
Jejich ceny se v Itálii pohybují přibližně kolem 25 až 30 eur za noc pro dvě osoby, i s autem. Kempy mezi sebou nejvíce bojují v nabízených službách. Veřejný bazén může být skvělým odreagováním od všudypřítomné mořské vody, ovšem pozor, i za přístup k ní se platí. Po pláži jsou rozmístěné kluby, takže jste nuceni zaplatit si přístup k moři. Takhle to funguje u většiny měst, proto je dobré, aby vám kemp zařídil volný vstup na pláž.
Všechny cesty vedou do Říma, za 1 euro
Z periférie do centra Říma se nemá smysl vydávat autem, raději využijte veřejné dopravy. Pravidelně jezdící autobusy, které však ignorují jízdní řády, vás dopraví k metru, s nímž se už dostanete všude. Jednotná cena jízdenky je 1 euro a platí na jednu jízdu. Na procházku městem vám stačí jedna láhev vody, na každém náměstí je totiž kašna s pitnou vodou, které si můžete natočit, kolik chcete. Pokud budete mít zájem odvést si nějaký suvenýr, dejte přednost tržištím, které se cenově nedají srovnat s kamennými krámky. Zboží se v nich však nijak neliší.
Pokud nemáte v plánu navštívit exotičtější italský jih, zbývá vám už cesta pouze na sever. Při ní byste neměli opomenout úchvatné Assisi, odkud pochází řeholní řád Františkánů, ještě více severně položenou Florencii a v neposlední řadě město Pisa s unikátní šikmou věží, na kterou je navíc opět povolen vstup.
Ať už se po Apeninském poloostrově vydáte jakýmkoliv směrem, nezapomeňte, odkud pocházíte, protože Italové moc dobře vědí, kdo je Pavel Nedvěd nebo Alena Šeredová a moc rádi se s vámi dají do řeči a předvedou vám svou pohostinnost v plné kráse.
Na kolik to vyjde?
Dálniční poplatky: 6 euro/100 km
Kempy: 35-30 eur dvě osoby/den
Jednorázová jízdenka v Římě: 1 euro
Richard Valoušek
