Předvečer vystoupení doprovázela specifická atmosféra. „Ty vole, snad ten Záviš dorazí, údajně už je v Praze, ale u něj člověk nikdy neví. Prý dorazí sám autobusem," komentoval situaci jeden z pořadatelů. Mistr se však postupně profesionalizuje a doráží včas. Přípravy koncertu trvají nějakou dobu, vládne velmi uvolněná a veselá nálada. Pořadatel Vojta probíhá kolem a s úsměvem oznamuje: „Musím mu ještě otevřít účet. S lahváčema se mně vysmál.“ Za chvíli to vypukne.
„Chátro veselá, já se teď napiji… a tím považujte dnešní koncert za zahájený!“
Těmito slovy Záviš zahájil své vystoupení. Asi sto padesát nadšených fanoušků skanduje a pořvává. Vzduchem lítají nejrůznější sprostá slova – části názvů známých písní, které si publikum vyprošuje. Zpěvák začíná šlágrem – Kokot starý.
„Cítím to až sem. Je to Tuzemák… a to věru není špatný nápoj.“
Po určité chvíli mění Zavíš písně za básně. Přednes sklízí velký úspěch:
Celé přestavení trvalo pěknou chvíli, přidávaly se asi tři písně a přišel čas na slíbený rozhovor. Na suchu samozřejmě neprobíhal a vyznačoval se velmi pohodovou a uvolněnou atmosférou.
Na začátku asi otázka, která se honí v hlavě většině tvých posluchačů. Co je pro tebe hlavní inspirací a kam vlastně chodíš na svoje, řekněme velmi originální texty a tvorbu vůbec?
To je těžké říct kam. To ani já nevím. Jen tak kroužím tím životem a to se ti pak samo nahrává…
Takže všechny ty věci vznikají zcela spontánně?
Nosím u sebe vždycky papír a tužku, a když mě něco napadne, hned si to napíšu.
Ty jsi v současné době profesionální muzikant. Živil ses vždy hudbou?
Ne ne, je to asi jen 10 let. Před tím jsem dělal různá zaměstnání.
Jak vypadá tvůj standardní den? Prostě vstaneš ráno, něco zkoušíš a pak cestuješ na koncert?
No ráno, spíš odpoledne. Ale mám těch koncertů opravdu hodně, ani to nestačím všechno pohrát. Na ostatní věci mně pak moc času nezbývá.
Máš nějaký okruh blízkých přátel, kteří tě na koncerty doprovázejí?
Hrávám hodně s koncertním mistrem Pepikem Kličem. Ten mě občas doprovází na violoncello. Je to skutečný mistr. Jezdí hrávat po celém světě. Do Japonska jezdí i učit…
Nyní důležitá otázka, co Záviš a ženy? (usměv na všech tvářích). Často zpíváš o sexu (ne těmito slovy) a to jsou nakonec ty nejšťavnatější a nejvtipnější texty.
(Záviš se usmívá a vyfoukne nosem cigaretový dým.) No tak, mám rád ženy, že jo. Jsem muž. Hodně o nich píšu a často mi vyčítají, že proti nim musím být zaujatý. To ale vůbec není pravda. Já to všechno dělám jen z legrace, aby byla sranda. Nechci je nějak snižovat, to určitě ne.
A existuje nějaká „paní Závišová“?
O tom moc nerad hovořím. Jsem rozvedený.
Pikantnější otázka pro studenty, kolik jsi měl v životě žen?
Tak to nevím (směje se). Ty to víš?
Tak já bych se k tomu dopočítal. Nám například Robert Rosenberg při rozhovoru říkal něco kolem čtyř tisíc (smějeme se a popíjíme pivo).
Možná tisíc. Možná (kroutí dlaní a graficky tím zdůrazňuje možnou odchylku v cifře).
Jak jsi nám už říkal, pocházíš a žiješ ve Znojmě. Jak se na tvoji kontroverzní tvorbu dívá tvé nejbližší okolí? Nepotýkáš se s opovržením?
Ani ne. Lidi, kteří mě znají, se tomu zasmějí a spíš mě podporují.
Máš nějaký muzikální vzor?
Nemám. Televizi ani noviny moc nesleduju.
Řekneš nám o tvém politickém názoru?
O politiku se taky málo zajímám, ale jsem antikomunista.
Tento postoj a určitá podoba v hudební tvorbě mně teď trochu připomíná Plastic People Of The Universe, popř. Magora Jirouse. Je tam nějaká spojitost?
S Magorem Jirousem se známe. Je to můj dobrý kamarád.
Na základě posledních události mně to teď trochu nahrává na smeč. Máš tedy nějakého oblíbeného politika?
Jak jsem říkal, politiku rád nemám a moc ji nesleduju. Snad jediný politik, kterého uznávám, je Karel Schwarzenberg.
Poslední otázka, která je asi nejdůležitější. Poselstvím tvých extravagantních textů má být tedy především sranda a ironie spíš než cokoli jiného?
Určitě. Já mám z psaní sám radost a srandu. Když něco děláš, sám se tomu směješ, pak se tomu zasměje i někdo jinej… přitom je to tvůj chléb, tak si vlastně ani nemůžu přát víc.
Dvě ukázky ze Závišovy písničkářské tvorby najdete zde:
Lížu p**u celý den:
Nenázvuhodná prasečina:
Záviš (vl. jménem Milan Smrčka)
* 1956 | Znojmo u Citonic | 9 alb | 6 knih | kníže moravského pornofolku | lidový umělec | volnomyšlenkář | majitel nekonečné žízně
Mistr koncertuje ve strhujícím tempu, průměrem je cca 10 koncertů za měsíc. Občas vystupuje se zpěvačkou Ájou Horákovou nebo violoncellistou Pepou Klíčem, předčítá ze svých sbírek. Úroveň koncertů je však různorodá, od pompézních dvohodinových představení po totální debakly, kdy není schopen ani uchopit kytaru (fest Potulný dělník 2007). Není tedy nadsázkou napsat, že každé vystoupení Mistra je 100% originál, a to jak co do skladby písní, publika a atmosféry, tak i co se týče umělcova stavu a nálady.
Autoři: Jaurys & Don
