Mun nimi on Jaroslav. Mä on Tsekilläinen. Hauska tutustua! Do škol sem chodí souhrnně na 45 tisíc studentů. Pánové si přijdou na své – díky několika striktně ženským školám je v Jyväskyle nepoměr mezi pohlavími. Město samotné leží na několika jezerech a i přes málo obyvatel má díky tomu rozložitý charakter. Všechno kulturní i společenské dění je umístěno do středu města, malé, ale kompaktní oblasti, plné barů, diskoték a kaváren.
Jyväskylská univerzita
Středobodem města je univerzitní kampus, nebo spíše 3 kampusy. Jyväskylská univerzita jako instituce byla založena teprve nedávno, v roce 1934, ale rozrostla se neuvěřitelným způsobem a dnes poskytuje vzdělání 15 tisícům studentů. Je tak druhou největší univerzitou ve Finsku. Rozprostírá se na 3 kampusech – Hlavní kampus (Seminaarinmäki), kde je několik budov navrhnuto známým finským architektem Alvarem Aaltem, včetně hlavní budovy celé univerzity, majestátným Capitoliem, a menšími kampusy Mattilanniemi a Ylistönrinne, který je od ostatních dvou oddělen mostem přes jezero, takovým nepsaným symbolem univerzity.
Výuka v praxi
Už jen zapisování předmětu je zážitek sám o sobě. Některé předměty trvají třeba jen měsíc a půl a mají 3 různé možnosti začátku, příkladem třeba od půlky ledna do konce února, nebo od konce února do půlky dubna. Při vysvětlování toho, jak tento systém funguje v praxi, nám od Univerzity bylo řečeno, že ve Finsku se klade velký důraz na samostatnost studenta a takto je docíleno toho, že dotyčný má ještě volnější ruku při sestavování rozvrhu podle svých potřeb. Všechno je navíc vyřešeno tak, aby se předměty každé jednotlivé katedry nepřekrývaly. Tato možnost je vykoupena tím, že se klade daleko větší důraz na domácí studium.
Většina profesorů chce z hodiny na hodinu krátká zamyšlení nad příklady probíranými v hodině, nebo krátké shrnutí povinné četby, většinou krátkých odborných článků. Je důležité neusnout na vavřínech a nenechávat vše na poslední chvíli a zároveň nezapomenout, co vše je potřeba udělat. Diář je pro studium ve Finsku naprostou nezbytností. Zároveň domácí práce nejsou brány jako doplněk výuky ve škole, ale jako její rovnocenný partner s tím, že tvoří průměrně půlku celého hodnocení. V jednom předmětu nám bylo nabídnuto, že kdo odevzdá poctivě všechny práce, tak bude mít předmět uzavřen i bez závěrečného testu.
Testy se tu řeší většinou formou otevřených otázek a student na to má 1-2 hodiny. Jinou alternativou je tzv. „book exam“. Ten je třeba u předmětu, kde není žádná výuka ve škole a všechno je řešeno domácím studiem povinné literatury. Book exam je následně 3 hodinový souboj tužky a papíru.
Korppi a jiná potěšení
Rozvrh není daný ani v rámci jednoho předmětu – je zde zvykem měnit učebny a občas i dny, kdy se předmět koná, takže je potřeba být ve střehu a často kontrolovat studijní systém nazvaný Korppi (ekvivalent SISu Univerzity Karlovy, ale ještě méně intuitivní). Neexistuje tu zkouškové období per se – díky možnosti rozházet si předměty v semestru jak je libo, je tato možnost i se zkouškami. Po poslední hodině předmětu jsou dva termíny pro zkoušku v nejbližších týdnech – regulérní a opravný.
Druhá možnost opravy je možná jen po dohodě z profesorem, ale není jeho povinností ji povolit. Každý má tedy garantovanou jen jednu možnost opravy. Velkou zvláštností je ve Finsku vztah profesora a žáka - je naprosto neformální, všichni se oslovují křestním jménem a používají neformální formy pozdravu.
Kam za duševní i normální stravou
Jyväskylská univerzitní knihovna je trojpodlažní a úctyhodně veliká. Funguje jako samostatná jednotka s tím, že sama nabízí studentům předměty, třeba jako základy zdrojování atd. Knihy jsou označeny barevnými páskami, které potenciálnímu čtenáři hned řeknou, na jak dlouhou dobu si lze danou knihu vypůjčit. U učebnic a odborných knih bývá maximum 14 dní (modrá páska), ale modro-žlutá páska znamená, že si knihu můžete půjčit jen na jeden jediný den (respektive víkend) a pokuta za nevrácení těchto knih bývá obrovská už za pár dní zpoždění.
Jídlo ve studentských menzách je naproti cenám všeho ostatního velmi levné (2.40 – 2.60 Euro), protože je z větší části dotováno Finskou vládou a to i pro výměnné studenty. Kromě celého hlavního jídla je v ceně i pití, salát a krajíce z chlebového baru, stolu s několika různými druhy chlebů a pomazánek.
Kiipis!
…aneb finsky „na zdraví!“. Toto provolání prostě ke studentskému životu neodmyslitelně patří. Je ale dost možné, že to bude slýchat méně často, než jste si mysleli, protože ceny alkoholu jsou tu díky daním astronomické. I přes to je ale barů a diskoték ve Finsku dostatek, jen se člověk musí smířit s tím, že za nejlevnější pivo 0,4L (a to prosím ještě se studentskou slevou) dá člověk 4 eura.
Našince ovšem určitě potěší vědomí, že každý bar tu má zpravidla kolem deseti piv na pípě a většinou nechybí i česká, která jsou zde považována za high-end a patří mezi ty dražší.
Tvrdý alkohol si dáte v baru, ale v samoobsluze na něj nenarazíte. Ve Finsku se prodává ve specializovaných obchodech. Hlavní je nezapomenout si jakýkoliv průkaz totožnosti, když máte chuť na něco ostřejšího. I kdybyste vypadali na 40, tak vám nic nenalejí, ani neprodají. Pravidla jsou tu přísná a za sebemenší prohřešek hrozí majiteli ztráta prodejní licence.
Tah na sever
Finsko je pro studium rozhodně výborná volba. Metody studia jsou rozdílné, ale o to je zajímavější si je zažít na vlastní kůži. Finové jsou navíc národem srdečným, i když ostýchavým a poměrně uzavřeným, a všichni tu umějí perfektně anglicky. Navíc po dlouhém vyčerpávajícím studiu není nic lepšího, než si vlézt do sauny a okusit místní zvyky plnými doušky.
Zaujalo vás Finsko? Už jste tam byli nebo se chystáte?
Text: Jaroslav Totušek
Foto: pixabay.com, wikipedia
