Většina dnešních mladých lidí se totiž v tomto ohledu chová střízlivě – žijí okamžikem, a přestože snad ve skrytu duše touží po neodolatelném hrdinovi svého života (či hrdince – záleží na vkusu), dokáží být trpěliví a cestu ke šťastnému životu razit postupně.
Je to horší než před dvaceti lety
Stále však existuje poměrně početná skupina ne zrovna dlouho dospělých mužů a žen, kteří nad všechny hodnoty vyznávají ty rodinné. Romantici a romantičky, kteří do vztahu trochu naivně přinášejí dosud nepoškozené ideály. Ti, kteří patří do skupiny „dokud se neožením (resp. nevdám), budu se pořád bát o budoucnost“. To je jistě obdivuhodné, bohužel dle ČSÚ jsou právě lidé naší generace nejrozvodovější skupinou vůbec. Mezi 20. a 24. rokem života se dokonce v roce 2008 rozvedlo 40 mužů a 45 žen z tisíce! Sňatečnost přitom není ani zdaleka tak vysoká, jako byla v dobách tesilek, Tuzexů a reklam na zelí. Jako bychom důvody, proč se vzít, hledali čím dál obtížněji.
Příčiny aneb Muži pijí, ženy se nestarají a nevěrní jsou všichni
Naopak, příčinu rozvodu by mnozí z nás našli snadno – třeba hned o svatební noci. Kromě nicneříkajících kategorií („rozdílnost povah, zájmů“ a „ostatní“) je celopopulačně nejčastější příčinou nevěra. Nečekaně. Přitom muži jsou na tom s monogamií o poznání hůř než ženy, dokonce i podle statistik – v roce 2008 zapříčinili 1442 rozvodů, ženy byly o více než pět set manželství šťastnější. Druhou příčku si drží alkoholismus ze strany mužů (někoho to holt neopustí, ani když se odstěhuje z kolejí, přestane zkoušet drogy a jezdit k rodičům pro guláš), nezájem o rodinu potom ze strany ženy (očividně ne pro každou je dítě nejpřednější). Navíc novodobé výzkumy v ČR prokazují, že pokud se muž ožení před pětadvacítkou, je pravděpodobnost rozvodu dokonce dvakrát vyšší, než když si dá načas.
Dělejte to stejně, radí vědci
Další, pro bouřlivý studentský život příhodné, faktory rozpadu manželství byly zveřejněny v červenci loňského roku na stránkách Australian National University ve studii What´s love got to do with it?. Podle ní je důležité, aby ve vztahu buď oba partneři kouřili, nebo oba nekouřili (nikoliv jeden ano, druhý ne), a aby jeden nebyl extrémně větší alkoholik než druhý.
Jak snížit rozvodovost? Sexem místo lásky nebo dostatečným alkoholismem!
Abychom trochu zvrátili statistiky, bylo by snad výhodnější, aby si mladí nevěrní pánové zatím radši hledali místo rodinných typů emancipované pseudofeministky, pro něž je muž jen zbytečným kusem kůže na konci penisu a ke svému už tak dost zaneprázdněnému životu ho nepotřebují více než třikrát týdně půl hodiny. Ty se totiž do manželství příliš nehrnou, jestli vůbec někdy – rozvod tedy nehrozí. Pak už jen stačí, aby se ženy naučily pít a kouřit stejně jako jejich protějšky (resp. naopak) – nebo je donutily snížit dávky. Hypotetické manželství by tak teoreticky mělo být zachráněno. :)
Studiem ke šťastnému manželství
Závěrem nesmím opomenout poslední závratný fakt, který se nás dotýká (nebo týkat bude, dá-li bůh), totiž že vysokoškolsky vzdělaní lidé mívají obecně rozvodovost nejnižší. Takže to nakonec bude možná překvapivě právě škola a zkušenosti v ní nabyté, které nás zachrání od únavného pobíhání po soudech a půlení sedacích souprav.
Martina Pospíšilová
