Co musí studenti mít, aby mohli usilovat o vaše stipendium?
Základem jsou rozhodně studijní výsledky, které musí být perfektní. Stejně jako následné doporučení od učitelů a školy.
A co musí umět?
Velmi precizně cizí jazyk, to je základ. Svou znalost prokážou testem v angličtině a také anglicky psanou esejí.
O čem ta esej má být?
Především o tom, co od svého zahraničního studia očekávají a co by v životě následně chtěli dělat. Hodně nám to pak pomůže k poznání charakteru studenta a pochopení jeho představ o studijním životě.
Pomáhá Nadace jen v jeho počátcích, například během prvního roku studia, nebo se snaží zaštítit celé studium?
Nemáme problém s tím, podporovat studenty i několik let. Rozhodně se nestane, že bychom ho nechali po pár semestrech na holičkách. Když bude mít dobré výsledky, má záruku, že se o něj postaráme i dál.
Říkáte, když bude mít dobré výsledky. Předpokládám ale, že rozhodujícím měřítkem nebudou jen dobré známky.
Přihlížíme k tomu, jaký typ studia si student zvolil. Zda vedle něj ještě pracuje. Musíme do našeho hodnocení zakomponovat mnohem víc faktorů. Rozhodně nejde jen o známky.
Kolik studentů žádá o peníze a kolik si jich nakonec vyberete?
Loni se k nám hlásilo 247 studentů, z toho čtyřicet postoupilo až do závěrečného kola. Nakonec jsme jich vybrali dvacet. Hlásili se k nám však skutečně jen ti nejlepší z nejlepších.
Jak se určuje výše peněz, kterými studenta či studentku podpoříte?
Sami studenti mají nějakou finanční představu, kterou nám předloží. Většinou se však ukáže, že jim stačí mnohem méně. Něco si vydělají, něco dostanou od své školy. My se snažíme, aby ty částky nejvíce minimalizovali, aby šlo skutečně o peníze, které potřebují.
Zkoumáte, jak na tom jsou studenti finančně, když se k vám hlásí?
Nějaká kontrola probíhá, ale základem je pro nás čestné prohlášení o výši příjmu. Věříme, že nelžou.
Podporujete studenty především do angloamerických škol nebo i do jiných států?
Oni se sami většinou hlásí do těchto zemí. Ale nebráníme jim jít ani do jiných destinací. Ať už je to Německo, Španělsko, asijské země. Žádné omezení není.
Je těžké posoudit, jak náročné studium daného studenta čeká? Protože podle toho pak musíte jeho prospěch hodnotit, že?
Jsou obory a obory. Je mi jasné, že tam jsou studenti, kteří podnikat nebudou a ani nechtějí. Na byznysškolách, tam to pro změnu vyžadují. Musíme rozeznávat typy studentů, to je jasné. Červený diplom určitě neurčuje to, jak člověk bude úspěšný v životě.
Shodují se vždy představy studentů a jejich rodičů? Určitě někteří protestují, aby jejich dítě zmizelo do Evropy.
Jasně, dost studentů marně hledá podporu u svých rodičů. Ti je občas brzdí, protože se bojí, že jim dítě odejde do ciziny. Tvrdí, že jim to stačí tady. Já na nich oceňuji právě to, že se často staví proti rodičům, proti jejich názoru.
Jaký byl váš vztah ke studiu?
Já si vždycky uvědomovala a teď si to možná uvědomuju ještě víc, když vidím ty studenty kolem sebe, že doba našich studií je to nejcennější. Máme čas jen na to se vzdělávat. Je obrovská škoda, když člověk bere školu jen tak, aby si co nejrychleji nechal zapsat předmět do indexu. Člověk by si měl užívat ten komfort, kdy nemusí nic jiného než se vzdělávat.
Dneska to nejde?
Řeknu vám příklad. Učím se francouzsky. Jenže čas mám jeden týden, tak se učím, učím, učím. Pak ale měsíc nic a zapomenu to. Kdybych měla čas hodinu denně, tak je to ideální. Jenže to už se vám dnes nepoštěstí s prací a dětmi.
Richard Valoušek
