1) Kde jsou plyšové kozy?!
Touto otázkou se zabýval jakýsi student na VŠE. O čem konkrétně byla jeho diplomka? Z autorovy anotace:
Na trhu plyšových zvířátek jsou velice bohatě zastoupena všechna domácí, hospodářská i mytická zvířata, včetně parazitů, bakterií, apod. Je zde také nepřeberné množství "obtěžujících" zvířat, vůči kterým trpí mnoho spotřebitelů fóbii (hadi, pavouci, krysy, apod.). Koza, jedno z pěti nejstarších hospodářských zvířat, blízce provázející člověka od vynálezu zemědělství před 10 tisíci lety, se však téměř nevyskytuje ani v plyšové podobě, ani např. jako vzor na ponožkách (které existují také snad úplně se vším). V křesťanských zemích by se to snad dalo vysvětlit archetypálním můstkem v hlavách spotřebitelů "koza = ďábel", ale v ČR jako nejbezbožnější zemi Evropy je absence plyšových koz zarážející. Selhává zde trh?
2) Uctít své kořeny
Další velmi bizarní práce se jmenuje Ptáci - můžeš mít kořeny i křídla. Práce pochází z dílny autorky Masarykovy univerzity, konkrétně Katedry výtvarné výchovy. Kromě zvláštního názvu vás už na první stránce zarazí jedna věc - ptačí peří, které "zdobí" celou stránku.
„Toto téma jsem si zvolila proto, že je úzce spjato s mojí rodinou, které se věnuji, mimo jiné, v praktické části diplomové práce, zde jsem se zpětně a hlavně s nadhledem dospělého člena této velké rodiny snažila vypátrat a uctít své kořeny. Proto dodatek k názvu diplomové práce-můžeš mít kořeny i křídla, který lépe vystihuje, o co v mé práci jde,“ píše v úvodu autorka. Následuje výčet rozdílů mezi ptáky a lidmi, zamyšlení nad tím, jestli ptáky vůbec máme rádi, či zda je bereme pouze jako potravu, apod. Nechybí samozřejmě ani ilustrační fotky opeřenců. Možná, že zastáncům Greenpeace by se podobný článek líbil. Ale dát něco takového do diplomky, to je jiné kafe.
Práce nicméně byla obhájena.
3) Jaké je vdát se v Indii?
Tuto „asijskou“ bakalářskou práci prostě hlava nebere. Práce vznikla na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Studentka celou práci začíná velikou fotografií, na které je ona v sárí. Následuje 13 (!) stran textu ze své cesty do Indie. Autorka na nich popisuje formou reportáže svůj zážitek z Indie, ve které potkala svého manžela. Reportáž samozřejmě s odbornou prací nemá nic společného. Kromě subjektivních názorů, kterých je práce plná, absolutně chybí zdroje. A o nějakých kapitolách, úvodu či závěru si můžete nechat jedině tak zdát. Nicméně autorka práci úspěšně obhájila.
Pro představu, toto je citace ze zmíněné bakalářky: „Je brzo ráno. Stojíme na pražském letišti a vzrušením mi buší srdce. Motáme se po halách a snažíme se s kufry dostat na správné místo, odbavit se a nasednout do letadla s konečnou stanicí Indie. Dlouho připravovaná akce se stává reálnou. Čeká mě krásná indická svatba! Ano, já letím do INDIE. Nějak tomu pořád nevěřím a vůbec netuším, co mě čeká. Jsem krásně naivní a čistá, naprosto připravená se nechat po několik nastávajících týdnů šokovat úplně vším...“
4) Zvířata versus auta
Tato diplomka se zabývá vztahem mezi automobilem a zvířaty. Její součástí je i transport domácích zvířat v autech. Nutno uznat, že práce je zpracovaná dobře. Jak po formální, tak po obsahové stránce. Právě ten obsah je ale leckdy úsměvný. Součástí je totiž mapa, ze které se dozvíte, která místa v ČR jsou nejkritičtější, co se týče tahu obojživelníků. Musím ale uznat, že kapitola „možnosti ochrany zvěře před srážkou s automobilem“ by v praxi mohly být dobře využitelné.
Asi nejbizarnější je na celé práci kapitola Přejetá plyšová zvířata:
„Jedná se o zvířátka, která jsou při nákupu uzavřena v plastových pytlích na mrtvoly, a na prstu u nohy je identifikační kartička, která vysvětlí způsob smrti plyšového medvídka. Zvířátka mají popraskané žilky v očích, vyhřezlé vnitřnosti a na kožichu otisk pneumatiky.“
5) Který papoušek je více neurotický?
Další práce, tentokrát bakalářská, patří studentce Fakulty humanitních studií z UK a zabývá se osobností papouška šedého a její stabilitou v čase. Výsledek obhajoby? Výborně.
Součástí výzkumu byly dotazníky, ve kterých mimo jiné autorka zkoumala míru neuroticismu u papoušků. Mimochodem, co se týče dominance, tak nejdominantnější je Shango, jeden z pozorovaných papoušků. Naopak nejsubmisivnější se jeví Maya. Otázkou je, co podobný výzkum řekne profesorům v porotě, kteří tyto papoušky nemohou znát. Nicméně každý papoušek má v bakalářce svůj vlastní podrobný psychotest.
Mimo jiné se v práci dozvíme třeba to, že „nestabilita Asabina neuroticismu spočívá v zimním semestru 05, kdy byla hodnocena jako velmi neurotická. Hodnocení vztahu k lidem a dominantnosti Asabi je v čase stabilní.“
Tak co, pořád se bojíte, že svou práci neobhájíte? Samozřejmě vám nemůžu zaručit úspěch, ale doufám, že minimálně lepší pocit či úsměv na tváři teď máte.
Text: Michaela Bůnová
