Jsou letní prázdniny, pondělí krátce po poledni a mladých lidí moc nepotkávám. Když už, nejčastěji sedí na lavičkách na náměstí před kostelem a pijí kafé z jednoho ze stánků. "Studenti tu často nejsou, spíše mladí rodiče, maminky. Chodí si hlavně třeba pro naše muffiny, ale i pro zeleninu, čerstvé džusy…" řekne mi prodejce ze stánku s produkty z farmy nedaleko Prahy.
Jdu dál a narážím na první pár, co vypadá jako studenti. "Studujete tu v Praze?" ptám se. "Nene, jsme jen turisti," odpovídá mi slečna anglicky. Jdu tedy dál a zastavuji se u dalšího stánku s ovocem a zeleninou. "Spíš prodáváme starším lidem. Když už ale mladí přijdou a koupí si ovoce a zeleninu, tak to neuvěřitelně vychválí. Ale moc jich s tím nezaujmu, radši si koupí párek v rohlíku a ne ovoce," svěří se mi prodejce. "Když přijdou ti mladí, tak dost z nich má buď svůj igelitový pytlík, nebo taštičky ze záclony. Konečně už začínají myslet taky ekologicky," doplní pak ještě jeho kolegyně.
Znamená to tedy, že sociální sítě celou situaci zkreslují? Pravdou je, že lidé přeci jen zveřejňují spíše své dobré návyky a možné také je, že právě tito lidé, kteří se o životní prostředí a podporu lokálních farmářů zajímají, jsou na Instagramu, Facebooku… více aktivní. Všichni dotazovaní prodejci se totiž shodli na jednom faktu - lidí, kteří trhy navštěvují, ubývá.
Pravdou je, že někteří o kvalitě a původu potravin také pochybují. U několika stánků jsem zaslechla, jak se zákazníci kontrolně ptají, odkud fazolové lusky, či jahody přesně pocházejí i přesto, že loga farem na stáncích vyvěšená byla. Toho se většinou ale není potřeba bát. "Při výběru stánkařů dbáme na to, aby zapadali do konceptu, preferujeme ty lokální z České republiky, i když 20 % máme i ze zahraničí, to je pravda. Dále požadujeme i informace o původu produktů, reference z předchozího prodeje, vzorky na testování. Po výběru následují tři zkušební trhy a teprve po nich případně nabízíme prodloužení spolupráce," vysvětlila mi průběh výběru nových prodejců manažerka Trhů na Jiřáku Veronika Brabcová.
Jedním možným vysvětlením úbytku zákazníků může být zvláště mezi studenty cena. Ne každý si raději připlatí za kvalitu, než aby vynechal jedno posezení v hospodě. "Od té doby, co jsem na vejšce, jsem na farmářských trzích ještě nebyla," přiznala se mi spolužačka. "Já tam chodím jen doma, protože by to mělo být organický a bez pesticidů. Ale v Česku mi přijdou produkty z trhů hodně drahý," zmiňuje druhá.
I přesto, že podle výzkumu analytické společnosti Nielsen Admosphere z června tohoto roku Češi stále více koukají na zemi původu, kvalitu a čerstvost, podíl lokálních a globálních značek na trhu se mezi lety 2012 až 2017 téměř nezměnil. "Přibližně před šesti lety začalo sílit téma lokálnosti v médiích i samotných řetězcích. K překvapení většiny z nás zůstal poměr mezi lokálními a mezinárodními značkami potravin takřka beze změny, dokonce se mírně zvýšil podíl mezinárodních značek o 1procentní bod," okomentoval v tiskové zprávě komerční manažer společnosti Břetislav Chovítek. "Avšak je nutné dodat, že v rámci produktových skupin jsme zaznamenali výrazné rozdíly. Například u mléčných výrobků jako jsou mléko, jogurty a máslo, kde spotřebitel oceňuje čerstvost a lokálnost, lokální značky výrazně posílily a stále se jim daří růst. Na druhé straně máme kategorie jako rum, káva či čokoláda, kde podíl lokálních značek v průběhu šesti let poklesl, což do velké míry ovlivňuje fakt, že jsou tyto kategorie asociované s jejich krajinou původu, jako například karibský rum nebo belgická čokoláda."
A co vy farmářské trhy? Dejte nám vědět. A nebo třeba sdílejte přátelům článek s oblíbeným trhem.
